Před explozí plošiny vedla firma BP kampaň proti regulaci těžby
Lenka PurtekováZ diskuse nad ropnou skvrnou u Louisiany plyne, že federální agentura při Ministerstvu vnitra USA navrhovala již dříve bezpečnostní opatření. A právě i společnost BP, nájemce vybuchlé plošiny, se proti jakékoli státní regulaci ohrazovala.
Výbuch ropné plošiny v Mexickém zálivu a její následné potopení vyvolává nové otázky nad výcvikem pracovníků ropných plošin a bezpečnostní politiky těžebních společností. Exploze zabila 20. dubna jedenáct zaměstnanců.
Po největší ropné katastrofě za poslední desetiletí do okolí uniká téměř sto šedesát tisíc litrů ropy denně. Podle satelitních snímků se skvrna rozšířila na území srovnatelné s plochou České republiky a ohrožuje volně žijící živočichy. Obrovskou škodu způsobila především hloubka vrtu, kvůli které není možné ropu odstranit z vody běžnými prostředky. V pondělí se odpovědným týmům nepodařilo zablokovat zařízení u jeho ústí, které je umístěné asi kilometr pod hladinou moře.
Přestože plošina prošla 1. dubna velkou inspekcí, stále se neví, proč k výbuchu došlo. Podle příbuzných pracovníků, které záchranné týmy považují za mrtvé, ropná společnost BP a vlastník vybavení TransOcean porušovaly mnohé zákony a předpisy o bezpečnosti práce. Podle žaloby Natalie Roshtové, jejíž manžel pravděpodobně na plošině zahynul také, obě společnosti nezajistily kompetentní pracovníky ani řádně nedohlížely na své zaměstnance.
BP i TransOcean již dříve protestovaly proti novým bezpečnostním nařízením, jež loni navrhla federální agentura dohlížející na pobřežní vrty. Nové předpisy vznikly na základě studie, která potvrdila vysoké procento nehod v těžebním průmyslu. V letech 2001 až 2007 se v tomto odvětví odehrálo téměř patnáct set mimořádných událostí, při kterých jedenačtyřicet lidí zahynulo a 302 bylo zraněno. Podle zprávy agentury Minerals Management service (MMS), která je oddělením ministerstva vnitra, nedošlo za posledních sedm let v průmyslu k žádnému zlepšení. Proto agentura navrhla provádět kontrolu bezpečnostních programů alespoň jednou za tři roky. Do té doby byly pro operátory vlastní bezpečnostní programy dobrovolné. Podle odhadů by společnosti nové opatření stálo v počátcích 4,59 milionu dolarů a každoročně potom dalších osm milionů dolarů.
Společnosti proto proti nařízení zahájily kampaň, ve které agentuře zaslaly přes stovku dopisů. Podle viceprezidenta BP pro těžbu v Mexickém zálivu Richarda Morrisona dobrovolné programy byly a jsou velmi úspěšné, proto je BP proti rozsáhlým normativním předpisům podobného charakteru. Podobný dopis zaslal agentuře MMS i American Petroleum institut a svaz vrtných společností, které tvrdí, že podmínky bezpečnosti i péče o životní prostředí se v ropném průmyslu stále zlepšují.
„Firmy sice hlásají bezpečnost, ale já vím, že ne vždy takhle věci fungují. V případě použití velkých a nákladných zařízení je na pracovníky vyvíjen obrovský tlak. Produkce je stále na prvním místě,“ řekl advokát Brian Beckom, který už několikrát jménem pracovníků žaloval firmu TransOcean. Přesto přiznává, že v porovnání s malými společnostmi jsou na tom zaměstnanci BP a TransOcean ještě velmi dobře.
Všechny tyto debaty znovu probrala k životu právě louisianská havárie, která by mohla být nejhorší ekologickou katastrofou od nehody tankeru Exxon Valdez u pobřeží Aljašky v roce 1989. Už nyní je zaznamenán největší ropný únik z těžební plošiny od výbuchu plošiny Union Oil u pobřeží Kalifornie roku 1969.
Další informace:
The Huffington Post Big Oil Fought Off New Safety Rules Before Rig Explosion
