Blues za Mirka Kováříka

Aleš Kauer

Autor v osobní vzpomínce připomíná legendárního básníka a propagátora poezie.

Život chci! Opojení! Slunce a vášeň a vichr!

Vření krve! A změnu bez přestání…      

                                            Jiří Karásek ze Lvovic

Náš život hoří jako svíce

a mrtví milovat nemohou…     

                                           Václav Hrabě

Nedávno jsem si koupil čaj Shou Mei, tedy „obočí dlouhověkosti“. Když jsem jej v čajovně zahlédl, vzpomněl jsem na své staré kamarády od kumštu. V mysli jsem je oslovil: Co pijete, drazí přátelé, čím živíte ducha, že jste pro nás — třeba i o tři generace mladší — stále inspirací?

×
Diskuse
HZ
March 9, 2020 v 7.39
Vzpomínám na Mirka Kovaříka s vděčností

jako na člověka, který mne seznámil s mnoha dosud neznámými autory.

Ale nejvíc mi v paměti utkvěl jeho hlas, když četl Magorii Alexandry Berkové.

Bez něho to není ono.

AZ
March 10, 2020 v 9.05

krásný text o důležité životní poloze Mirka Kováříka. Díky za ten originální portrét.