Od pohádek k realitě

Lukáš Jelínek

Vánoce jsou jako každý rok i festivalem pohádek. Současná úroda zaostává za klasikami, jakou byla Pyšná princezna. O to buďme raději, že čas pohádek skončil a od politické reprezentace žádejme, aby nám je nevyprávěla.

Asi nejsem sám, komu se už z těch pohádek točí šiška. Televize nám jich opět servírovaly plné hrsti. Hemžilo se to draky, čarodějnicemi, ale zejména čerty. V šíroširém světě se ukájejí leda nad Santa Clausem nebo Dědou Mrázem, zato u nás dáváme tradičně průchod malebnému a naivnímu folklóru.

Příjemným odlehčením byla štědrovečerní pohádka ČT Princezna a půl království, v níž se to obešlo bez nadpřirozených sil. Režisér Karel Janák si vystačil s humorem a detailní stylizací postav — například obsazením mistra etikety Marka Ebena do role mistra etikety.

Vybočila i pohádka Čertí brko, kterou režisér Marek Najbrt natočil s pomocí České televize pro kina a která byla divákům nabídnuta na první svátek vánoční. Děti — kdo taky nejvíce hltá o Vánocích pohádky — z ní musely mít hlavu jako škopek. Autoři (scénáristé a režisér) do ní totiž přenesli svoji legendární Kancelář Blaník, včetně výrazné role pro Marka Daniela.

×
Diskuse
January 3, 2020 v 20.47
Mně se také nové pohádky, na rozdíl od těch starých, nelíbí, pane Krupičko :-)
IH
January 4, 2020 v 11.05
Na pohádky jsem se v televizi nedíval. Nicméně "nejednota času", v níž se podle sdělení pana Krupičky odehrávají, není žádným jejich novem ani nedostatkem. Nakonec i lidové a sesbírané pohádky nejsou jiné. Žijeme v době eklektismu (nikoli první ovšem). Postmoderní divadelní kusy, kde v Dostojevském figuruje motocykl, jsou už skoro klasikou. Aspoň tím, že nudí.