Do nedávné doby se označení „twitterový prezident“ používalo takřka výhradně ve spojení s Donaldem Trumpem. S červnovým nástupem Nayiba Bukeleho do čela El Salvadoru však dostalo zcela nový význam — hlava středoamerického státu pověstného počty násilných trestných činů se totiž rozhodla prostřednictvím této sítě komunikovat s vlastními ministry.

Vůbec první nařízení směřovalo k ministru obrany, jemuž Bukele přikázal odstranit jméno podplukovníka Dominga Monterrosy z názvu vojenské základny ve městě San Miguel kvůli jeho zodpovědnosti za masakr El Mozote. Při jednom z nejhorších studenoválečných zločinů v roce 1981 zavraždila salvadorská armáda právě pod Monterrosovým vedením na tisícovku neozbrojených mužů, žen a dětí.

V dalších dnech následovaly kontroverznější kroky, když začal Bukele rovněž na Twitteru oznamovat propouštění desítek státních zaměstnanců. Důvodem měly být jejich příbuzenské vazby na předchozího prezidenta a vysoko postavené straníky z někdejší levicové guerilly, později jedné ze dvou hlavních salvadorských stran FMLN, vládnoucí od roku 2009. „Nařizuji ministryni zahraničí zbavit Elmera Javiera Rodase, synovce bývalé náměstkyně Liudviny Magarínové, pozice administrativního asistenta v texaském El Pasu, kde pracoval za 1,879.28 dolarů.“

Tak zní jeden z desítek veřejných příspěvků, na nějž ministryně zahraničí odpověděla: „Okamžitě, můj prezidente“.

Neřešené problémy

Neobvyklý způsob propouštění státních zaměstnanců vyvolal ostrou kritiku mezi členy FMLN i zděšení politických analytiků nebo právníků. „Jistě tu byli politici, kteří využívali svých úřadů k dosazení příbuzných. To je eticky problematická záležitost, ale po právní stránce není možné ji řešit způsobem, který zvolil Bukele,“ domnívá se například ekonom César Villalona. FMLN ostatně připravuje hromadné žaloby a svolává na podporu propuštěných demonstrace.

Jde ale o jednání plně souladu s prezidentovým politickým stylem, který se projevil už během kampaně. Vítězství sedmatřicetiletého Bukeleho je především reakcí na desítky let trvající zkušenost s vládou dvou hlavních stran, pravicové Národní republikánské aliance (ARENA) a právě FMLN, které razily v podstatě stejnou politiku ve všech pro Salvador klíčových oblastech.

Týkalo se to jak zcela otevřené korupce a nepotismu, jež kromě desítek a možná stovek příbuzných dosazených na nejvyšší posty ve státní správě symbolizuje třeba uvěznění bývalého prezidenta Antónia Sacy (ARENA) a útěk prezidenta Mauricia Funese (FMLN) do nedaleké Nikaragui, tak způsobu řešení tíživé otázky bezpečnosti.

El Salvador figuruje kvůli násilí mezi drogovými gangy dlouhá léta na předních místech v žebříčcích množství vražd na počet obyvatel a obě strany vsadily na vládu tvrdé ruky a blízkou spolupráci s bezpečnostními složkami ze Spojených států amerických. Ostatně nijak významně se nelišila ani jejich otevřenost velkým zahraničním společnostem, jejichž výnosné podnikání se nepodařilo použít k řešení přetrvávající extrémní chudoby.

Nový způsob kampaně

Výsledkem popsané politiky bylo letošních 53 procent hlasů, a tedy vítězství hned v prvním kole, pro podnikatele a starostu hlavního města San Salvadoru, jemuž se podařilo znechucení s oběma stranami využít pro celonárodní křížové tažení proti korupci podpořené poněkud partyzánskou kampaní. Protože především ARENA ovládá nejvlivnější média v zemi a Bukele v nich dostal prostor leda v podobě varovných příspěvků, jeho komunikace s voliči se odehrávala zcela v prostoru sociálních sítí. V zemi s pouhými šesti a půl miliony obyvatel si na těchto kanálech vybudoval obdivuhodnou základnu: v době vrcholící kampaně ho na Facebooku sledovalo 1,4 milionů lidí, na Twitteru půl milionů a statisíce na Instagramu.

Mezi salvadorskými voliči uspěl s jednoduchými hesly o změně a příchodu nových a nezkorumpovaných osobností, přestože sám v politice začínal v FMLN, odkud byl v roce 2017 vyloučen údajně kvůli verbálnímu a fyzickému napadení stranické kolegyně. Nový kabinet je skutečně složen do velké míry z lidí do čtyřiceti let, avšak plány na řešení salvadorských problémů zůstávají i po nástupu stejně nekonkrétní jako v době voleb.

Zdaleka nejvýraznější je právě nový způsob výkonu úřadu na sociálních sítích spojený s přímou interakcí se stovkami uživatelů, najímáním internetových osobností do státní správy a samozřejmě s na začátku zmíněným veřejným propouštěním, jež má navodit dojem transparentnosti. Paradoxní ovšem je, že se již do vysokých funkcí dostalo několik Bukeleho příbuzných, jejichž seznam nedávno zveřejnil internetový deník ElSalvador.com — čítá bratrance, sestru jeho manželky a strýce, z něhož se stal rovnou ministr obchodu.