Poslanci hlasovat o zdanění církevních náhrad nestihli. Osud návrhu je nejasný
Jan KašpárekSněmovna nestihla hlasovat o návrhu na zdanění peněžitých náhrad církevních restitucí. Ten jí koncem února vrátil Senát. Pokud se vládě s podporou KSČM a SPD podaří zákon schválit, čeká jej napadení u Ústavního soudu.
Sněmovně se na úterním zasedání nepodařilo projednat zdanění peněžitých náhrad církevních restitucí. To se jí vrátilo poté, co kontroverzní úpravu z pera KSČM na konci února zamítl Senát. Poslanci vládní koalice mají spolu s komunisty a SPD dost hlasů na to, aby nesouhlasné stanovisko horní komory parlamentu přehlasovali. Kdy se k hlasování dostanou, ale není zřejmé.
Sněmovna hlasování o změně zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi nestihla, protože ji v osm hodin zastihl konec jednacího dne. I když se vládní poslanci na jednání dostavili v téměř plné sestavě, to, že o významné úpravě hlasovat nezvládnou, bylo zřejmé od doby, kdy se bod církevních restitucí dostal na pořad schůze.
Zákonodárci i tak stihli jasně vymezit své pozice. Senátor Tomáš Goláň (nestr. za SEN 21) poslancům přišel odůvodnit zamítavé stanovisko horní komory parlamentu. „Vláda předpokládá, že zákon bude napaden u Ústavního soudu, ale přesto s návrhem souhlasí. V tom vidím velké nebezpečí, zahráváme si s ohněm. Představte si, jak to bude vypadat z pohledu veřejnosti a její důvěry v ústavní instituce,“ varoval s tím, že Ústavní soud podle něj zákon v případě přijetí zruší.
Goláň dále poukázal na to, že se Senát proti zdanění církevních restitucí postavil téměř jednohlasně. Pro zamítnutí návrhu zákona hlasovalo čtyřiašedesát senátorů, sedm se jich zdrželo a proti hlasovali pouze tři — z toho Ladislav Václavec a Jiří Dušek coby nestraníci za vládní ANO.