Čelní představitelé řady světových měst, mezi jinými také Londýna, Vancouveru, Los Angeles, Oxfordu, Bristolu, Berkeley a mnoha dalších, vyhlašují v posledních měsících a týdnech stav klimatické nouze (climate emergency). Touto novou skutečností posléze poměřují svá další politická rozhodnutí.

Děje se tak především v zemích, kde vláda či prezident ignorují varování vědců z Mezivládního klimatického panelu OSN. Ti ve své zprávě z října 2018 varovali před hrozícím ekologickým kolapsem, pokud se nám společnými silami nepodaří během nedlouhé doby do roku 2030 dosáhnout dosud bezprecedentních změn v našich spotřebních návycích.

Jde o města, která mají progresivnější vedení než jejich státy a jejichž obyvatelé nechtějí tváří v tvář vážnému nebezpečí pouze strkat hlavu do písku a říkat, že změna by vyžadovala vynaložit moc práce. V britských městech se tak děje v opozici ke konzervativní brexitové vládě, v amerických městech v opozici vůči krokům Donalda Trumpa.

V půlce ledna jsem se o tom všem dozvěděl od lidí, kteří v České republice nedlouho předtím oživili místní pobočku hnutí Extinction Rebellion. Vzhledem k tomu, jak dlouhodobě (ne)jedná česká vláda, by mohlo nové, neokoukané vedení hlavního města složené ze stran sněmovní opozice být tou místní obdobou progresivních sil.