Jak znovu scelit Evropu, ptala se mezinárodní konference v Olomouci

Jan Kašpárek

Univerzita Palackého hostila panelovou debatu Konvergence v Evropské unii: Jak znovu scelit Evropu? Panelisté z řad mezinárodních organizací se zamýšleli nad tím, jak překonávat nerovnosti a čelit nástupu populistů a krajní pravice.

Evropská unie trpí vnitřními nerovnostmi, které ji rozdělují na západ a východ, sever a jih. Lze je překonat? A jak bychom to mohli dokázat? Tak zněly hlavní otázky mezinárodní panelové diskuse Konvergence v Evrospké unii: Jak znovu scelit Evropu? pořádané Masarykovou demokratickou akademií ve spolupráci s Friedrich-Ebert-Stiftung, Nadací pro evropská progresivní studia a  Nadací Jeana Jaurèse na půdě Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

„Hospodářská a měnová unie, stejně jako rozpočet Unie, vyžadují změny, které povedou ke konvergenci mezi členskými státy. Je zapotřebí především silný sociální rozměr a perspektivní průmyslová transformace, stejně jako pokrok v boji proti daňovým únikům a daňovým rájům. ‚Daňový ráj‘ pro málo privilegovaných totiž znamená ‚příjmové peklo‘ pro ostatní,“ uvedla debatu moderátorka, ředitelka Centra pro dopravu a energetiku Anna Kárníková.

Generální tajemník evropské platformy Solidar Conny Reuter vysvětlil, že za pojmem konvergence je třeba hledat otázku spravedlnosti. „Jde o to, aby lidé například v České republice, měli stejné možnosti jako lidé v západních zemích. Jde o rovnost. I proto se mi velmi líbí slovo ‚Evropan‘ či ‚evropský‘. Potřebujeme, aby všichni na kontinentu měli stejná práva a příležitosti. Týká se to jak pracovních práv, tak vzdělání i celého sociálního systému,“ shrnul.

„Klíčovým faktorem pro mladé lidi je samozřejmě vzdělání. Evropa může pomoci v tom, že přivede vzdělávací systémy jednotlivých zemí na společnou půdu, jako to již učinila třeba Boloňskou deklarací umožňující vzájemnou srovnatelnost diplomů a zavádějící systém celoevropsky platných vysokoškolských kreditů,“ navázala na Returerova slova prezidentka mládežnické sekce Evropské odborové konfederace Viktória Nagy. A dodala, že Evropská unie nemůže nechat stranou zájmu ani otázku bydlení.

Vedoucí katedry ekonomické politiky na budapešťské univerzitě a někdejší eurokomisař pro sociální věci László Andor připomněl, že na půdě Evropské unie se v sociální oblasti podařilo v minulých letech dosáhnout jistého pokroku. „Unie přinesla sociální legislativu týkající se pracovní doby, podmínek na pracovišti či bezpečnosti práce. Snažila se zajistit, aby byli lidé rovně chráněni proti rizikům svých zaměstnání i rizikům trhu,“ uvedl s tím, že projekt Evropské unie neznamenal pro východní Evropu pouze alternativu k minulému režimu, ale také cestu z divokých privatizací devadesátých let.

×