Do Evropy všichni společně… samostatně

Matouš Vencálek

Mnozí středoví voliči se těšili, že proevropské liberální demokratické síly od levého po pravý střed se v eurovolbách konečně spojí a budou moci důstojně čelit populistickým, protievropským a extremistickým silám. Ale to se šeredně mýlili.

Po integraci středových sil se v České republice volá dlouhodobě — zpravidla tyto hlasy zesílí po volbách, kde strany s podobným elektorátem dopadnou jak sedláci u Chlumce a přinejlepším „přelezou“ pětiprocentní práh.

Ozývaly se tak po sněmovních volbách v roce 2017, naposledy pak po komunálních volbách v loňském roce, kdy se například v Brně nespolupráce podobných subjektů vyloženě osvědčila a do městského zastupitelstva neprošli ani Zelení (4,52 procenta), ani STAN (4,28 procenta), ani Žít Brno (4,09 procenta), ani TOP 09 (3,42 procenta). Piráti, jejichž potenciál činil 23 procent, nakonec získali jen 8,73 procenta. Že potenciál těchto subjektů, který se vyjma Pirátů pohyboval mezi deseti a patnácti procenty, byl do velké míry společný, je soudě dle výsledků jasné.

Aktuální průzkumy ke sněmovním volbám pro středové subjekty také nevypadají právě optimisticky — podle lednového modelu agentury MEDIAN by nyní KDU-ČSL a TOP 09 získaly po 4,5 procenta, STAN 4 procenta a Zelení jedno procento. Podle CVVM by to bylo 5 procent pro KDU-ČSL, 3,5 procenta pro STAN, 3 procenta pro TOP 09 a 1,5 procenta pro Zelené. A to vše v době, kdy neustále sílí populistické, euroskeptické a extremistické tendence. S blížícími se volbami do Evropského parlamentu tak volání po integraci proevropských liberálních sil ještě zesílilo. Některé subjekty tato volání vyslyšely a o integraci se alespoň pokusily, jenže…

Stále sílící Piráti se rozhodli postupovat zcela samostatně, KDU-ČSL oznámila, že TOP 09 a STAN jsou pro ni „příliš liberální“, a spolupráci odmítla — aby se však neřeklo, že do integračních snah lidovci hodili vidle, oznámili, že „sjednocují konzervativní síly na pravici“, a spojili se s marginálními SNK-ED, monarchistickou Korunou českou, Nestraníky a Konzervativní stranou. Co se liberálních (nebo přinejmenším liberálnějších) proevropských sil týče, hnutí STAN se spojilo se Stranou zelených a desítkou regionálních subjektů, ke kterému se pravděpodobně připojí také TOP 09, Liberálně ekologická strana a další menší subjekty. Hurá, chtělo by se říci.

Čím víc stran, tím víc Adidas

Ale pak tady máme europoslance Jaromíra Štětinu zvoleného za TOP 09, který se rozhodl k integraci sil přispět tím, že založí nové hnutí s názvem Evropa společně (sic!) a následně odmítne spolupráci se STAN/Zelenými a TOP 09. Věta z jeho nedávného tweetu „Hnutí Evropa společně (ESO) jde do evropských voleb samostatně“ by měla vejít do dějin českého politického bizáru. Aby toho nebylo málo, europoslanci Telička a Ježek (oba zvolení za ANO) před pár dny oznámili, že zakládají liberálně-demokratické hnutí HLAS.

V České republice je aktuálně registrováno 226 politických stran a hnutí, což znamená, že hustota zastranění a zahnutění činí jeden subjekt na každých 46 tisíc obyvatel. Přesto je to zřejmě některým málo. Není zapotřebí mít státní maturitu z matematiky, aby si člověk spočítal, že demokraticky, proevropsky, relativně liberálně a progresivně uvažujících voličů od levého po pravý střed je v České republice kolem 20—25 procent. Volební systém současně funguje tak, že z takzvaných „propadlých“ hlasů těží ti nejsilnější hráči, takže tříštění sil, na jehož konci zůstane hned několik subjektů pod pětiprocentní hranicí, ve výsledku přinese mandáty navíc komu? Vy-víte-komu.

Ale co naplat, když hlavní roli v (nejen) téhle části politického spektra hrají ega, a ne rozum.