Čtvrtého ledna začal lidový úřad ve čtvrti Tan Binh v Ho Či Minově městě bourat domky v zahradní oblasti Loc Hung. Důvodem je pozemek, na kterém leží. Podle vietnamské redakce BBC se jedná o celkovou rozlohu zhruba 4000 čtverečních metrů.

Mnozí majitelé domků, jejichž prarodiče si sem v roce 1948 přišli postavit střechu nad hlavou, nebyli o bourání informováni a neměli dostatek času přestěhovat na přestěhování svého skromného majetku. Náhradní ubytování si každý musí shánět na vlastní pěst, kompenzaci úřady nenabídly. Záběry a fotky z Loc Hung začaly zaplavovat sociální sítě od prvního dne, přestože se tomu zástupci a zaměstnanci úřadu dané čtvrti snaží zabránit. Jsou mezi nimi také fotky nájemních smluv a příjmových dokladů. Následně se objevila řada komentářů, článků a vyjádření na Facebooku a na zahraničních portálech, většinou ve vietnamštině.

Oficiální vietnamská média nicméně o celé situaci mlčela až do 10. ledna. Poté jednoduše zpětně oznámila záměr lidového úřadu zbourat 112 rodinných domků ve dvou termínech, jimiž byly dny 4. a 8. ledna. Zároveň zveřejnila stavební plán daného pozemku, na němž by měla v budoucnu stát škola, školka a park, údajně především pro obyvatele Loc Hung, o jejichž zoufalství se ovšem státní média nezajímala — nepokládala za nutné jim dát slovo. Veřejnost označuje za hlavního lídra této akce tajemníka komunistické strany Ho Či Minova města Nguyen Thien Nhana.

↗

Vietnam je socialistická země, která neuznává vlastnictví půdy. Půda patří podle ústavy všem, výhradním správcem je ale komunistická strana a vláda. Foto Dennis Jarvis

Následující den 11. ledna požádala komise spravedlnosti a míru Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele veřejně režim o urychlené odškodnění obyvatel Loc Hung za vniklé újmy, jak majetkové, tak i zdravotní a duševní, a vyzývá ke sbírce na solidární pomoc obětem událostí. Právě Kongregaci Nejsvětějšího Vykupitele totiž patřilo 224 čtverečních metrů z celkové výměry pozemku. Na této ploše spravovala dobročinné ubytování v domcích postavených pro invalidy-veterány z jižního Vietnamu. I ty byly v rámci vyklízecí akce zničeny.

Vietnam je socialistická země, která neuznává vlastnictví půdy. Půda patří podle ústavy všem, ale výhradním správcem je Komunistická strana a vláda. Vyvlastnění půdy ve Vietnamu probíhalo už od poloviny 20. století, vždy pod heslem „bohatým brát, chudým rozdělovat“. Současný případ vyvlastnění je však zjevně opačným případem, kdy se bere chudým. Je otázkou, zda si vůbec vládní strana očividný rozpor mezi svým konáním a svou ideologií uvědomuje. Je jí však evidentně lépe než komukoli jinému jasné, že ovládá soudnictví — všichni soudci jsou členové strany.

Mezi Vietnamem a EU probíhají jednání o dohodě o volném obchodu. Kdyby byla schválena, vyvlastňování půdy by teoreticky v budoucnu mohlo probíhat i pro účely evropských investic. Zabírání půdy bez kompenzace se přitom příčí všem zásadám demokracie, jak je v EU chápána. Proto je třeba toto dění nadále sledovat.