Platy politiků příští rok vzrostou jen o devět procent. Chybí podpis prezidenta

Jan Gruber

Senát nebyl s to přijmout žádné usnesení k novele zákona, jež omezuje růst platů politiků v příštím roce. Byla tak schválena takzvanou marnou lhůtou. V příštích dnech by jej měl podepsat prezident Miloš Zeman.

Platy politiků v příštím roce vzrostou jen o devět, nikoliv o dvacet procent, jak předpokládala dosud platná právní úprava. Senát totiž na svém středečním zasedání k projednávané vládní novele zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem představitelů státní moci nebyl s to přijmout žádné usnesení a ta byla schválena takzvanou marnou lhůtou. Zákon nyní poputuje na Pražský hrad. Prezident Miloš Zeman jej musí podepsat do patnácti dnů.

„Platy politiků byly po několik let kvůli hospodářské krizi zamraženy a teď se to navrhuje znovu. Znamená to, že je třeba platy zamražovat jak v době krize, tak v době konjunktury? Pokud konjunktura pomine, řekneme si za rok, že i stávající výše platů je moc vysoká? Že je třeba je znovu snížit? Platy ve Sněmovně a Senátu by měly odpovídat významu těchto institucí. Proto považuji návrh za falešný, nesystémový a ryze populistický,“ řekl Jiří Oberfalzer (ODS).

Proti schválení zákona se vymezil i Michael Canov (STAN). „Zlobí se na nás média. Zlobí se na nás veřejnost. A Miloš Zeman nás označil za nenažrance. Ale býl to právě on ve funkci premiéra, kdo stávající model ohodnocování práce politiků prosadil,“ prohlásil. „Růst platů politiků byl od doby ustavení obou zákonodárných sborů nižší než růst platů v ostatních profesích,“ dodal. A odmítnutí vládní novely podpořili i Ivo Valenta (SsČr), Tomáš Czernin (STAN) nebo Jiří Čunek (KDU-ČSL).

Senát ovšem nebyl s to k žádnému z přednesených návrhů, ať už šlo o schválení, zamítnutí nebo přijetí pozměňovacích návrhů, přijmout usnesení. Při každém hlasování chybělo několik hlasů. Pouhý jeden hlas pak chyběl k tomu, aby Senát vrátil novelu Sněmovně s pozměňovacím návrhem Vladislava Vilímce (ODS). Ten navrhoval, aby se předpokládaný růst platů politiků rozložil do příštích třech let a nezvyšovaly se skokově od počátku příštího roku.

Věcnou podstatou schválené vládní novely je zachování výše koeficientu, z něhož se platy politiků vypočítávají, na úrovni dvou a půl násobku průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře. Zákonná úprava z roku 2015, kdy byly platy politiků rozmraženy, totiž předpokládá pravidelný růst tohoto koeficientu. Od příštího roku se měl zvýšit o čtvrtinu procentního bodu. Platy politiků, respektive poslanců a senátorů se od příštího zvýší ze stávajících necelých šestasedmdesáti na zhruba dvaaosmdesát a půl tisíce korun měsíčně.