Trapné hrátky okolo voleb středoškoláků „nanečisto“
Jiří PeheMinisterstvo školství letos nezaštítí projekt Studentské volby, který je naplánován na konec dubna. Vyslyšelo tak kritiky z řad ČSSD, kteří se bojí, že by volby dopadly v jejich neprospěch.
Iniciativa organizace Člověk v tísni zorganizovat na středních školách a učilištích „volby nanečisto“ mezi studenty, kteří ještě legálně volit nemohou, není po chuti některým politickým stranám, ač je z hlediska budoucnosti české demokracie bezpochyby přínosná. Přinejmenším v tom, že by projekt na chvíli donutil příslušníky „facebookové“ generace přemýšlet o tom, jak a proč by se zachovali u volebních uren, kdyby volit mohli, a také by nepochybně rozpoutal mezi studenty spontánní diskusi o politice.
Abych nebyl obviněn, že zatajuji nepřímou osobní angažovanost v tomto projektu, předesílám hned na úvod, že projekt Člověka v tísni je financován americkou nadací CEE Trust (Fond pro občanskou společnost ve střední a východní Evropě), do níž přispívá pět velkých amerických nadací, a že jsem členem správní rady této nadace coby reprezentant střední Evropy.
„Volby nanečisto“ jsou součástí dlouhodobého projektu CEE Trust na podporu angažovanosti dospívajících lidí v politice a občanské společnosti. Projekt není české specifikum; vychází z poznání, že v nových demokraciích je s pomocí neotřelých postupů potřeba vtáhnout mladou generaci do demokratické politiky, která jinak dost skomírá.
V zemi, kde průzkumy naznačují rostoucí apolitičnost občanů a znechucení z politiky, by měl být jakýkoliv konstruktivní nápad, který má šanci zvýšit angažovanost mladých lidí v politice, vítán. Bohužel v české kotlině, jak se zdá, lze „zpolitizovat“ i občanskou výchovu, o kterou ve „volbách nanečisto“ především jde.
Politické strany, které se, možná po právu, obávají, že nedopadnou ve volbách patnáctiletých až osmnáctiletých studentů dobře, projekt kritizují. Zejména ČSSD a KDU-ČSL vyrazily do protiútoku s pomocí argumentů, že by mohl být porušen zákon o zákazu politické agitace na školách a mohla by být zneužita osobní data studentů.
Tedy podle mne je pozice Člověka v tísni, kdy bojuje především proti totalitarismu z levicových pozic, správná. Na druhou stranu kritiku totalitarismu ze strany pravice by měly dělat ve velké míře například země jižní ameriky.
Vzpomínám na jiný projekt. Před asi šesti lety se občanské sdružení Agora pokusilo prosadit v ČR s projektem Lidového parlamentu. Široce politickými diskusemi nepolitiků na půdorysu parlamentní diskuse. Projekt byl převzat z nizozemské televize. Agora uspořádala několik kol vlastními náklady, natočila demo a pokusila se domluvit spolupráci s Českou televizí - marně. Od roku 2004 pořádá každoroční středoškolskou diskusní soutěž Cestou do parlamentu. I když ani tomuhle projektu se nevyhnul prvek soutěže, alespoň pro účast v ní se studenti musí o témata veřejného života trochu zajímat, udělat si na ně vlastní názor a ještě ho v diskusi umět obhájit. Mezi podporovateli jsem bohužel CEE Trust nenašla. Možná, že Agora nenašla cestu k CEE Trustu. A nebo je její projekt příliš komplikovaný a dlouhodobý (příliš výchovný?) pro metody hodnocení a měření projektů v americkém fondu? Každopádně o něm v novinách na titulních stranách psát asi nikdy nebudou.
2) Že je Člověk v tísni organizace "profláklá", o tom snad netřeba vůbec diskutovat. Ledaže se o to člověk nezajímá - a pak se diví. Kupují se noviny, kupují se televize, kupují se NGO ...
A tomu se pak říká "trh idejí".