Triumf. Jedině tak se dá mluvit o výsledku Andrése Manuela López Obradora, známého pod zkratkou AMLO, v nedělních volbách v Mexiku. Přestože se mimo jiné díky jednokolovému volebnímu systému vítězství levicového kandidáta všeobecně očekávalo, míra jeho úspěchu přeci jen vyráží dech: získal bezmála 54 % hlasů, zatímco jeho nejbližší soupeř, konzervativec Ricardo Anaya, necelých 23 %. V prezidentských volbách zvítězil AMLO ve 30 z 32 státech, jeho Hnutí národní obrody (MORENA) uspělo také ve volbě guvernérů a dá se předpokládat, že získá silné postavení v obou komorách Kongresu.

„Budeme se držet tří hlavních principů,“ prohlásil López Obrador ve vítězném projevu před svými příznivci. „Nelhat, nekrást a nezrazovat svůj lid.“

AMLO je v posledních letech jedním z mála úspěšných levicových kandidátů v Latinské Americe, která se čím dál více obrací doprava — a zároveň prvním levicovým prezidentem Mexika od 30. let minulého století. Nad svými soupeři triumfoval přesto, že ho připodobňovali k venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi, varovali před srovnatelným ekonomickým a demokratickým kolapsem. López Obrador se hned v prvním projevu pokusil tyto obavy rozptýlit, když se nechal slyšet, že se nechystá budovat „ani otevřenou, ani skrytou diktaturu", nechce znárodňovat ničí majetek a chystá se „dodržovat fiskální disciplínu".

Obrat trendu vzápětí ocenili stávající i minulí levicoví politici v celém regionu. Dilma Rousseffová, impeachmentem sesazená prezidentka Brazílie, například označila vítězství Lópeze Obradora za „vítězství nejen pro Mexiko, ale pro celou Latinskou Ameriku“. K výsledku mu však pogratuloval i Donald Trump, s nímž se očekávají napjaté vztahy kvůli rozdílným názorům na energetickou či migrační politiku.