Triumf. Jedině tak se dá mluvit o výsledku Andrése Manuela López Obradora, známého pod zkratkou AMLO, v nedělních volbách v Mexiku. Přestože se mimo jiné díky jednokolovému volebnímu systému vítězství levicového kandidáta všeobecně očekávalo, míra jeho úspěchu přeci jen vyráží dech: získal bezmála 54 % hlasů, zatímco jeho nejbližší soupeř, konzervativec Ricardo Anaya, necelých 23 %. V prezidentských volbách zvítězil AMLO ve 30 z 32 státech, jeho Hnutí národní obrody (MORENA) uspělo také ve volbě guvernérů a dá se předpokládat, že získá silné postavení v obou komorách Kongresu.

„Budeme se držet tří hlavních principů,“ prohlásil López Obrador ve vítězném projevu před svými příznivci. „Nelhat, nekrást a nezrazovat svůj lid.“

AMLO je v posledních letech jedním z mála úspěšných levicových kandidátů v Latinské Americe, která se čím dál více obrací doprava — a zároveň prvním levicovým prezidentem Mexika od 30. let minulého století. Nad svými soupeři triumfoval přesto, že ho připodobňovali k venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi, varovali před srovnatelným ekonomickým a demokratickým kolapsem. López Obrador se hned v prvním projevu pokusil tyto obavy rozptýlit, když se nechal slyšet, že se nechystá budovat „ani otevřenou, ani skrytou diktaturu", nechce znárodňovat ničí majetek a chystá se „dodržovat fiskální disciplínu".

Obrat trendu vzápětí ocenili stávající i minulí levicoví politici v celém regionu. Dilma Rousseffová, impeachmentem sesazená prezidentka Brazílie, například označila vítězství Lópeze Obradora za „vítězství nejen pro Mexiko, ale pro celou Latinskou Ameriku“. K výsledku mu však pogratuloval i Donald Trump, s nímž se očekávají napjaté vztahy kvůli rozdílným názorům na energetickou či migrační politiku.

López Obrador, který bývá pro své někdy až pompézní vystupování svými kritiky přezdíván „tropický mesiáš“, se ucházel o post mexické hlavy státu již potřetí. Úspěch mu však přinesla teprve všeobecně nenáviděná vláda dosluhujícího prezidenta Enrique Peña Niety a jeho Institucionální revoluční strany (PRI) spojené s nespočtem korupčních skandálů. Peña Nieto navíc zklamal ve slibu nastartovat mexické hospodářství a snížit nesnesitelně vysokou kriminalitu — ta naopak v době jeho prezidentství vzrostla na historicky nejvyšší čísla a násilí se promítlo i do volební kampaně, poznamenané vraždami kandidátů.

S novým prezidentem se spojují naděje na rozbití systémové korupce udržované velkými stranami, ukončení nebo alespoň zmírnění krvavé „války proti drogám“ a spravedlivější rozdělování ekonomického růstu, který v minulých letech nevedl k zásadnímu snižování chudoby. López Obrador tvrdí, že chce vládnout „pro dobro všech a na prvním místě pro dobro chudých". Kromě domácích problémů se ale bude muset potýkat s nepřátelsky naladěnými Spojenými státy a s rostoucím množstvím autokratických režimů ve vlastním regionu, jako jsou Honduras a Nikaragua.