Petr Janyška ve svém komentáři pro Deník Referendum chválí dvě kulturní události, které letos v Paříži významně zviditelňují českou kulturu. V tom nelze s autorem než souhlasit. Jak retrospektiva Františka Kupky v Grand Palais, tak i připravovaná výstava Alfonse Muchy v Musée du Luxembourg, jsou bezpochyby mimořádnými kulturními počiny a všem, kdo se na nich podílejí, patří velký dík.

Janyška však jde ve svém komentáři dál. Vyčítá českým institucím s výjimkou Národní galerie, že pro prezentaci české kultury v Paříži nic nedělají, a že tudíž Česká republiky ve Francii není vidět. Ve své argumentaci jednak okázale ignoruje bezprecedentní aktivity zastupitelského úřadu v kulturní oblasti a jednak překrucuje některé skutečnosti. Z pozice českého velvyslance ve Francii, který považuje kulturní působení za jednu z priorit, se pokusím uvést věci na pravou míru.

Nejprve k tomu, co Janyška nevidí či nechce vidět. Uniklo mu lednové koncertní a muzikologické zahájení letošního roku velkých výročí v Českém centru za přítomnosti francouzské ministryně pro evropské záležitosti. O následný koncert soudobé vážné hudby byl takový zájem, že se při něm stálo.