Ve španělském Kongresu poslanců se v pátek hlasovalo o nedůvěře vlády Mariana Rajoye, osud premiéra z Lidové strany však byl zpečetěn již o den dříve. Posledním hřebíčkem do Rajoyovy rakve bylo oznámení do té chvíle váhající Baskické národní strany, jejíž poslanci se nakonec spolu s dalšími regionálními a separatistickými stranami včetně těch katalánských rozhodli hlasovat proti němu. Svoji podporu návrhu Socialistické strany již dříve oznámilo levicové hnutí Podemos, přidat se naopak odmítli liberálové ze strany Ciudadanos, kteří plánovali podat vlastní návrh s nestranickým kandidátem.

„Vzhledem k tomu, co všichni víme, můžeme předpokládat, že mi poslanci vysloví nedůvěru,“ prohlásil odcházející Mariano Rajoy ještě před samotným hlasováním a svému nástupci pogratuloval. „Bylo mi ctí být španělským premiérem. A je mi ctí zanechat Španělsko v lepším stavu, než v jakém jsem jej přebíral. Pro dobro státu bych svému nástupci chtěl popřát, aby mohl jednou říct to samé.“

Následně byl Rajoy těsnou většinou 180 z 350 poslanců odvolán z funkce.

Přechodný premiér

Novým předsedou vlády se stane předseda socialistů Pedro Sánchez. Ve Španělsku totiž podobně jako třeba v Německu není možné vyslovit nedůvěru vládě bez návrhu na alternativního premiéra. Sánchezův mandát je ovšem možné považovat pouze za přechodný; v Kongresu se opírá o pouhých 84 poslanců a na své jednorázové spojence se nemůže spoléhat. Sám nový předseda vlády předpokládá, že dovede zemi k předčasným volbám, ačkoli do té doby hodlá „vládnout několik měsíců“.

Jeho nejdůležitějším úkolem bude rozetnout zablokovanou situaci v Katalánii, kde musel Rajoy po protiústavním referendu o nezávislosti převzít přímou vládu nad autonomním regionem a vyhlásit předčasné volby. I v nich však slavili úspěch separatisté, jejichž zástupce Quim Torra se stal nedávno předsedou regionální vlády. Sánchez, jehož strana kritizovala Rajoyův tvrdý postup vůči proponentům nezávislosti, se nyní pokusí dojednat kompromis. S tím podle všeho počítají i katalánští separatisté, kteří jeho kandidaturu podpořili.

Sedm let s Rajoyem

Odcházející premiér Mariano Rajoy stál v čele španělské vlády od roku 2011. V příštích volbách ztratil většinu a od roku 2016 vládl díky toleranci liberálů ze strany Ciudadanos a díky tomu, že se většina poražených socialistů zdržela hlasování o důvěře. Především jeho úsporná opatření v době ekonomické krize, kdy Španělsko sužovala více než dvaceti procentní nezaměstnanost, znepřátelila velkou část společnosti a vedla právě ke vzniku protestních hnutí Podemos a Ciudadanos. Pravicoví voliči naopak oceňovali jeho tvrdý postoj proti separatistům i slušné hospodářské zotavení v posledních letech.

Vaz premiérovi nakonec zlomilo vyvrcholení korupčních skandálů, s nimiž je jeho Lidová strana dlouhodobě spojovaná. Španělský soud minulý týden odsoudil k dlouhým trestům vězení řadu bývalých lidoveckých funkcionářů za korupci, praní špinavých peněz a daňové úniky, přičemž obviněním čelí i další bývalí členové vlády. Rajoyova podpora v parlamentu se následně rozpadla a voliče Lidové strany dnes ve velké míře přebírají právě Ciudadanos, kteří by se podle průzkumů mohli stát po příštích volbách nejsilnější stranou v zemi.