Řešení robotizace podle Světové banky? Snížit mzdy a omezit práva pracujících

Zkopírovat odkaz Vytisknout

Snížit minimální mzdy, usnadnit propouštění zaměstnanců a deregulovat trhy práce, považuje Světová banka za „nezbytné“ tváří v tvář postupujícímu nahrazování lidské práce roboty. Jedna z nejvlivnějších finančních institucí světa to uvádí v pracovní verzi své výroční zprávy. Vůči jejím návrhům se již ohradily odborové svazy.

Zpráva s názvem World Development Report, která jako každoročně vyjde na podzim, sleduje trendy ve světové ekonomice a doporučuje vládám, jaká opatření přijímat tváří v tvář změnám. Letošní vydání se má věnovat zejména proměnám v oblasti trhu práce. Předběžná verze, zveřejněná na konci minulého týdne, tvrdí, že vzhledem k automatizaci mnoha odvětví bude nezbytné snížit „regulatorní zátěž“, aby se lidská práce stala pro firmy levnější.

„Škodlivé, zpátečnické, bizarní“

„Vysoké minimální mzdy, přehnané restrikce v oblasti najímání a propouštění zaměstnanců, příliš pevné smluvní vztahy — to vše zdražuje cenu lidské práce oproti novým technologiím,“ uvádí zpráva. Světová banka dále navrhuje umožnit firmám platit svým zaměstnancům nižší než minimální mzdy, pokud jim budou současně vyplácet podíl na zisku. Obhajuje také zavádění z Británie známých kontraktů bez pevné pracovní doby (takzvaně s „nulovými hodinami“).

Britský deník The Guardian upozorňuje, že oproti stejné zprávě před pěti lety se rétorika Světové banky výrazně změnila. Instituce tehdy tvrdila, že regulace pracovního trhu nemají na zaměstnanost významný vliv. Dnes naopak vyvozuje, že má-li být pro zaměstnavatele i nadále výhodné najímat lidi místo nákupu robotů, musí se snížit cena práce, potažmo omezit sociální práva.

Zpráva si již vysloužila nesouhlasnou reakci odborových svazů. „Je bizarní, co prosazuje Světová banka,“ domnívá se mluvčí Mezinárodní konfederace odborových svazů (ITUC) Owen Tudor. „Svět potřebuje hlavně růst mezd a toho opravdu nedosáhneme, budeme-li brát pracujícím jejich práva.“

Peter Bakvis, ředitel washingtonské pobočky ITUC, označil návrhy Světové banky za „škodlivé a zpátečnické“. Jejich uskutečnění by podle něj znamenalo zbavit firmy spoluzodpovědnosti za sociální zabezpečení, dovolit jim vyplácet lidem libovolně nízké mzdy a propouštět zaměstnance bez omezení.

„Doporučení Světové banky zcela opomíjejí práva pracujících a ignorují nerovnoměrné rozložení moci na trzích práce,“ rozvádí Bakvis pro The Guardian. Odbory si zároveň stěžují, že s nimi návrhy nebyly předem konzultovány.

Kterým směrem?

Pozorovatelé dodávají, že zprávu Světové banky je třeba vnímat v kontextu stále naléhavějších debat o tom, jak by se měl svět vypořádat se změnami vyvolávanými postupnou automatizací mnoha pracovních odvětví a zaváděním umělé inteligence. Podle některých odhadů by mohli roboti ve Spojených státech nebo v Británii do roku 2030 převzít až 40 % všech pracovních míst.

Nová místa se pak mnohdy objevují ve výrazně deregulovaných oblastech ovládaných digitálními „platformami“, jako je například Uber. Ty využívají mezer v zákonech, aby nemusely svým zaměstnancům poskytovat ani minimální sociální zabezpečení — tvrdí totiž, že nejde o zaměstnance, nýbrž o „partnery“, jimž práci pouze zprostředkovávají.

Návrhy Světové Banky podle Bakvise směřují v podstatě ke zevšeobecnění takového modelu, kde budou klesající příjmy zaměstnanců „částečně kompenzovány minimálním sociálním pojištěním, financovaným z regresivních spotřebních daní“. Banka tak podle něj podrývání zaměstnaneckých práv ze strany korporací podporuje, místo aby se mu snažila čelit.

Odbory naopak dlouhodobě doporučují rozšíření sociálních práv i do nyní deregulovaných sektorů. V důslednějších návrzích týkajících se automatizace se pak objevují požadavky čelit hrozící nezaměstnanosti a souvisejícímu nárůstu sociálních nerovností omezením pracovní doby, dekomodifikací práce a ohodnocením dnes neplacených druhů činnosti, jako je péče o blízké, či zavedením základního nepodmíněného příjmu pro všechny občany.