Sportovkyně jsou údajně k poruchám příjmu potravy náchylnější. Gabriele Koukalové se jí podařilo zbavit až po olympiádě v Soči roku 2014. Podobnými problémy prý trpěla už od puberty, vše měla spustit především kritika ze strany trenéra Jindřicha Šikoly. Ten prý Gabrielu stavěl před zrcadlo, aby se podívala, jak je „odporná a tlustá“, popisuje sportovkyně ve své knize. Koukalová následně zkoušela nejrůznější diety, nutila se do zvracení nebo nejedla vůbec. Pomohl jí až její manžel Petr Koukal — ten ji přesvědčil, aby vyhledala odbornou pomoc.

„Promluvit o tom do médií pro mě nebyla cesta, většinou se tam vše překroutí a vyzní to nakonec úplně jinak, než by mělo. Tak jsem si řekla, že to zkusím sepsat do knihy. S ambicí upozornit na nepříliš populární zdravotní problémy, které řeší spoustu dívek a žen, a dodat jim odvahu to začít řešit,“ přibližuje Koukalová, proč se rozhodla v knize rozebrat své osobní problémy týkající se tématu, o kterém se moc nemluví.

„Každý rozumný člověk, který prošel vrcholovým sportem, musí uznat, že to, že jedla akorát snídaně a že byla na nějakých těch tamponech, je úplný nesmysl, protože to by asi nikdy takhle nesportovala a nezávodila,“ řekl Šikola pro Radiožurnál. Stejně tak o celé situaci pochybuje i Aleš Máslo, odborník na sportovní výživu. Šikola prý na postavě Koukalové příznaky poruchy nikdy nepoznal, a pokud by se něco takového dělo, v ženském sportovním kolektivu by se to prý hned rozneslo. Koukalová si prý chce „vylívat zlost nebo se mediálně vozit na trenérech“.