Ve většině vzpomínek na zesnuvšího fyzika Stephena Hawkinga, nejen v domácích médiích, podivuhodně absentují informace o jeho sociálních a politických názorech. Hawking je vzpomínán jako „geniální fyzik“ (Právo, Reflex), „světoznámý fyzik“ (LN, ČT), „nástupce Isaaca Newtona a Alberta Einsteina“. U muže, jehož popel spočine právě po Newtonově i Darwinově boku ve Westminsterském opatství, se přitom zaujímání, a zejména veřejné vyjadřování politických stanovisek — někdy (zdánlivě) vyhraněných, ale důvodných, stalo v průběhu doby integrálním prvkem života.

Proč je mainstreamový mediální obraz neúplný či nepřesný (čestnou výjimkou je spíše tezovitý článek vydaný BBC „Politické názory S.H.“)? Ano, Hawking sám se nejčastěji vyjadřoval v oblasti své odborné kompetence — o vesmírných a planetárních objevech či mimozemských subjektech a v poslední době například i varoval před dopady rozhodnutí vytvořit umělou inteligenci. Ale ani média hlavního proudu neprojevovala tolik zájmu o jeho politické postoje.

Jedním z podstatných důvodů bylo a je jejich „zdrojování“, dominantní zájem o mocenská centra a informace s nimi spjaté (jak naznačují například Chomsky a Herman v takzvaném Modelu propagandy z roku 1985). Vede to k favorizaci zájmů politických a ekonomických elit a k zaujetí spíše proti levicovým názorům.