Různé loterijní hry jsou mezi obyvatelstvem poměrně oblíbené. Za starého mocnářství jsme tu měli populární Lotynku. Kdo by ale i dnes neznal různé hry nabízené Fortunou a Sazkou? Máme tu stírací losy i spotřebitelské loterie, tradici má Sportka s doplňkem Šance milion, novější je například Korunka. Z Evropy k nám přichází Eurojackpot. Nyní se k provozování loterie přidalo i samotné naše ministerstvo financí, státní regulátor různých her. Tento poněkud kuriózní krok má před volbami údajně jen pomoci v boji proti daňovým únikům a představovat povyražení pro hravé.

↗

Kdo si hraje, nezlobí a zbytečně se před volbami nevyptává. Foto Maxpixel

V neděli 1. října spustilo Ministerstvo financí ČR takzvanou účtenkovku. Jde o účtenkovou loterii, která má motivovat zákazníky, aby si přebírali v systému elektronické evidence tržeb (EET) od prodejců pokladní doklady, účtenky. Loterii pro ministerstvo zajišťuje soukromá německá počítačová společnost Wincor Nixdorf s.r.o. Pokud si účtenku včas zaregistrujete, zúčastníte se každý měsíc slosování (poprvé 15. listopadu 2017). Slosování a výplatu výher z účtenkovky zajistí podnik Sazka. Loterijní společnosti se k projektu ministerstva financí staví nekonfliktně, tvrdí, že je na trhu slosování účtenek neohrozí.

Občan, který si převezme a zaregistruje účtenku, má šanci získat pět hlavních výher (milion korun, auto za 400 tisíc korun a pak sestupně 300, 200 a 100 tisíc korun), dvacet výher po 20 tisících korun, tisíc výher po jednom tisíci a dvacet tisíc výher po stokorunách. Náklady na tuto loterii budou ročně činit 65 milionů na výhry, nákup systému a na jeho provoz IT firmou dalších 12 milionů. Pravděpodobnost výhry samozřejmě závisí na počtu zaregistrovaných účtenek, hráčů. Soukromá firma tak ale současně získá množství údajů, které finanční správě slouží ke kontrole zákazníka.

Na Slovensku, kde byl tento systém spuštěn již v roce 2013, se vydává kolem 400 milionů účtenek měsíčně a registruje se jich kolem pěti procent. Počáteční zájem opadl, což pravděpodobnost výhry zvýšilo. Na rozdíl od ČR má na Slovensku loterii na starost státní firma. Pro nezájem byla účtenková loterie zrušena v Gruzii.. Kolébkou účtenkovky je Tchaj wan, kde byla spuštěna v roce 1951, tehdy samozřejmě bez jakéhokoliv elektronického systému evidence tržeb. Stále je tam oblíbená, její slosování přenáší dokonce místní televize. Její efekt v České republice se teprve ukáže. Šance na výhry pro občany můžou sloužit jako určité Babišovo předvolební lákadlo, na Klausovy kuponové knížky to ale určitě nemá.

Pravicová opozice nyní Babišovu takzvanou účtenkovku kritizuje spolu s celým systémem EET. Se zrušením EET po volbách chce tedy zrušit i tuto loterii s účtenkami. Mluví o státem organizovaném gamblingu a s tím spojené podpoře udavačství. Pravdou je, že loterijní hry patří ke hrám s nejnižší společenskou nebezpečností, vyplývající z rizika vzniku závislosti. A že na zapojení občanů do kontroly podnikatelů panují mezi veřejností různé názory. Původně návrh zákona zahrnoval povinnost občana účtenku převzít a donést ji před vchod obchodu, konečná platná verze ale stanovila pouze povinnost obchodníka ji vydat. Kontrolní povinnost zákazníka měla nahradit hravost hráče.

Proměna účtenek na losy samozřejmě nemá být součástí kontrolního systému. Je otázkou, k čemu jsou nasmlouvané německé firmě údaje jako DIČ obchodníka, cena nákupu a řadu dalších údajů, které je třeba vyplnit do počítače. V případě použití mobilního telefonu i informace o zákazníkově telefonu. Ministerstvo financí sice říká, že jde o zcela formální požadavek a u mobilů, šmírujících soukromí uživatele, o nedostatek v softwaru, který lze opravit. Záhy po spuštění účtenkovky už byl však podán podnět k Úřadu pro ochranu osobních údajů za neoprávněné zpracování citlivých dat. A tak na humbuk kolem nového povyražení spojeného se zavedením EET padl určitý stín. Opravdu bylo nutné tuto svéráznou záležitost kvůli volbám tak uspěchat?