Dvanáct mrtvých motáků a čtyři postřelení, to je bilance útoku dosud neznámého pachatele u Kojetína na Olomoucku. Mezi zabitými ptáky jsou i dva motáci lužní, jež patří na seznam zvláště chráněných druhů a řadí se mezi silně ohrožené druhy. Případem z minulého týdne se již zabývá policie.

„Na začátku týdne nám byl oznámen nález zraněných dravců na poli u Kojetína. Jednalo se o čtyři jedince motáka pochopa, kteří byli převezeni do záchranné stanice a ošetřeni u veterináře. Dva z nich ale utrpěli tak závažná střelná poranění, že museli být následně utraceni. V tělech všech čtyř ptáků rentgen odhalil broky,“ popsal Josef Chytil z České společnosti ornitologické. „Po návratu na místo nálezu jsme našli další čtyři mrtvé pochopy a jednoho motáka lužního, který patří mezi silně ohrožené druhy,“ dodal.

To však podle České společnosti ornitologické není konečné číslo. Terénní jednotka, která se na místo vypravila o pár dní později s vycvičeným psem, našla dalších sedm zabitých dravců. Kromě šesti motáků pochopů byl mezi zastřelenými ještě jeden vzácný moták lužní. „Z místa, které by milovníci přírody označili za jedinečné shromaždiště krásných a vzácných zvířat, si pachatel udělal střelnici,“ konstatuje si ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek.

Desítky dravců přilákalo do lokality velké množství potravy, především drobných hlodavců, kteří jsou po sklizni snadnou kořistí pro dravce. „Pokud by lidé nechali ptáky v klidu lovit, nemuseli by pak likvidovat hlodavce s pomocí jedů. Dravci by se o ně postarali,“ vysvětlil Chytil.

Žena, která zraněné ptáky našla a případ nahlásila, viděla na stejném místě nejméně deset mrtvých ptáků už v polovině srpna. Během dvou týdnů tak v jedné lokalitě mohlo být bylo zabito na třicet dravců.

Pachateli může hrozit až pět let vězení

Mluvčí ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová řekla Deníku Referendum, že podle zákona o ochraně přírody a krajiny je usmrcení zvláště chráněných živočichů člověkem pokutováno až padesáti tisíci korunami. „V případě takto rozsáhlého počtu usmrcených jedinců zvláště chráněných druhů, včetně druhů silně ohrožených, však již může jít o trestný čin s postihem odnětí svobody až na tři roky, v případě nevratného poškození populace druhu až na pět let,“ dodala Pospíšilová.

Dále mluvčí ministerstva upozorňuje, že ročně je u nás zaznamenáno až několik desítek případů zastřelených či otrávených dravců. Pachatelé však buďto zametou stopy nebo se uhynulá zvířata v mezičase začnou rozkládat. Málokdy se proto podaří pachatele dopadnout.

Ministerstvo považuje nelegální zabíjení volně žijících živočichů za závažný problém. Podle Pospíšilové pracuje na zlepšení situace ve spolupráci s Policií České republiky, Ministerstvem zemědělství, Ministerstvem spravedlnosti i s nevládními organizacemi.

„Věnujeme se i řadě praktických aktivit. Ministerstvo se například spolu s Českou ornitologickou společností zapojilo do mezinárodního projektu Life Pannon Eagle, v jehož rámci byl pořízen speciálně vycvičený pes schopný vyhledávat otrávená zvířata i návnady,“ uzavřela Pospíšilová.

Ochránci přírody jsou přesvědčení, že dravce zabil někdo z myslivců. „Myslivost historicky nahrazovala autoregulační mechanismy v přírodě. Ještě nedávno myslivci rozdělovali zvířata i na škodnou. Oficiálně už to neplatí, ale přece jen je to konzervativní instituce a spousta myslivců v pokročilém věku bude dravce stále za škodnou pokládat,“ řekl Deníku Referendum předseda Klubu ochrany dravců a sov při sdružení Děti Země David Poláček.

Dodal také, že tradiční bariérou ve vyšetřování obdobných případů je nedostatek důkazů. „Policie tyto případy často odkládá. Jenomže dokud lidé, kteří tohle provádí, budou věřit, že jsou v bezpečí, nic na svém chování nic nezmění. Řešení této situace je závislé i na iniciativě lidí, kteří nebudou lhostejní,“ uzavřel Poláček.