Benito by volil Vojtěcha
Josef ŠlerkaProgram KSČM se s komunistickými ideály v mnohém neshoduje. Největší propast mezi původní myšlenkou komunismu a stranou, která se jí zaštiťuje, tkví v nacionalistickém zaměření této strany.
V reakci na můj článek Komunisty do vlády, prosím mne Lukáš Kraus vyzval k uvedení konkrétních výtek vůči programu KSČM. Rád bych uvedl jednu, pro mne důležitou, pasáž programu českých komunistů, s níž mám zásadní problém. Je to ta část dlouhodobého programu KSČM „Naděje pro ČR", která se jmenuje „Náprava hospodářských poměrů a podpora hospodářského rozvoje".
Nebojte se, nebudu vás unavovat ekonomickými teoriemi či poučkami. Na téhle pasáži mi vadí něco zcela neekonomického, ztělesněného ve větě: „Stát se nemůže zbavit odpovědnosti za kontrolu ekonomických aktivit zahraničního kapitálu v zemi, za hájení a podporu národních zájmů v oblasti ekonomiky." Touto větou, která se ovšem v různých podobách vine celým programem i praxí KSČM, se čeští komunisté zásadně zpronevěřují tomu, co bylo na komunistické myšlence zajímavé a skutečně radikální. Sebe sami tak zařazují po bok radikální, ale populistické levice.
Radikálně komunistické totiž není požadovat větší podíl státních podniků na státních zakázkách. Radikálně komunistické totiž není zvyšovat či udržovat podíl státu ve strategických odvětvích. Radikálně komunistické totiž není ani používat antiliberální rétoriku. To vše známe z modelu korporativního fašismu, který prosadil na dvacet let v Itálii Benito Mussolini. Radikálně komunistické je odmítnout představu národních zájmů, státu postaveném na myšlence obrany domácího proti zahraničnímu či hodného domácího a zlého nadnárodního kapitálu. Tato představa je totiž krajně konzervativní a ve své podstatě s levicovostí neslučitelná.
Ostatně tohle dobře popsali otcové-zakladatelé v Komunistickém manifestu: „Nacionální rozdíly a protiklady mezi národy mizejí stále víc už s rozvojem buržoazie, svobodou obchodu, světovým trhem, stejnorodostí průmyslové výroby a jí odpovídajícími životními poměry. Vláda proletariátu tento proces ještě více urychlí. Spojená akce, alespoň civilizovaných zemí, je jednou z prvních podmínek osvobození proletariátu."
Jinými slovy řečeno, chce-li být česká KSČM aspoň trochu radikálně komunistická, měla by obnovit vědomí toho, že kapitál nemá národnost, že zájmy lidí, které chce hájit, jsou stejné v Německu jako u nás, že evropská integrace je jen další akcelerací odstraňování umělých rozporů a že kdysi bývalo jejím heslem Proletáři všech zemí, spojte se. Dokud budou čeští komunisté blouznit o národních zájmech v ekonomice, tak se nebudu moci zbavit dojmu, že Benito by v České republice volil Vojtěcha.
Naprosto souhlasím s článkem a argumenty autora. Smutné je ovšem i to, že podobnou obranu proti ochranářskému nacionalismus jsem musel obrazně svést např. s panem Urbanem, který, jak si jistě všichni pamatujete, volal pouze po kupování českého zboží a to byl začátek krize. Tvrdě jsem to komentoval na interní komunikaci ČSSD a podobné tendence už nyní myslím neexistují. Proexportní země a takové volání, to bylo neslýchané už i z čistě lokální roviny. Ano, levice je hlavně o svobodě, která nezná hranic a to je jedna ze zásadních výtek hlavně k současné KSČM. V otevřeném dopise pro předsedu Filipa jsem tuto výtku použil v otázce vztahu KSČM k EU. Není přeci nutné, aby radikální levice v ČR milovala úředníky v Bruselu a vše, co se tam schválí, ale aby uznala a respektovala elementární multilaterální prostor pro diskusi mezi partnery na jedné lodi. A tou lodí je evropská integrace.
Dneska jsem to téma řešil na facebooku. Jsem unavený a tak jen takto. Zítra se pokusím na to napsat nějaký článek jako odpověď. Jsem rád za konkretizaci.
Cena za demaskování toho hnízda dobře živených papalášů z KSČM, cena za nastartování snesitelné radikální levice i v ČR by pro ČSSD nebyla velká. Čekat dalších 20 let? Koho se bojíte v ČR? Já už ten diskurs v ČR bohužel nectím. Já už nevidím ani hrany těch jednotlivých stran. Pouze cítím program a znám efektivní skandinávskou protikrizovou cestu nejen z ekonomické, ale hlavně mravní krize. Lobbisté z TOP 09, VV, SZ, ODS, Zemanovci chtějí jít jinou cestou. Cestou další a další destrukce evropského sociálního modelu. Lidé už na další volební období této klaky tuším nemají ani sílu, ani finanční prostředky. Jiná možnost než spojení levice za konkrétních programových garancí a to zejména garancí svobody pro celou občanskou společnost tuším neexistuje. Jsme na křižovatce. ČSSD prohraje ten zápas o evropský sociální model, když neukáže již nyní, že je vůbec schopna sestavit jakoukoliv vládu i při svém vítězství. Paroubek je v rovině tohoto uvažování nesmírně nepodstatný a ostatně, jde opět proti mému názoru a raději se vlamuje do dveří, kde specielně on není vítán.
Beru tady po hrstech historické bláto za jiné, kteří se promenádují v Dioru a jediného, čeho jsou napříč schopni, tak okrádat ideologicky důchodce o kokosky či jídlo pro psa, jak se o tom vedla diskuse třeba v Právu. Česká sociální demokracie je posunutá o 15% směrem do středu díky zablokování levicového spektra a kraj levice je ve skanzenu. Čekám už pouze na Paroubka a jeho další agendu s TOP 09. Potom se někdo diví, že kdysi výspa demokracie a idealismu ve střední Evropě je prolezlá korupcí a podvyživený stát je středem urážek a spílání, když se vše točí kolem historických křivd. Ten systém nesvobody musel být strašný a chápu, že na to máte všichni právo.
Tady funguje koncept rudo-rudo-zelen koalice a tato vládní formace je schopna bojovat téměř jako jediná proti globálním změnám klimatu, což se nejvíce projevilo třeba na summitu v Kodani...Ledovce tají dál....hurikány se blíží k hranicím ČR...nechme to řešení ale spíše na průmyslové lobby kolem konzervativců v celé Evropě. Oni ho jistě „rádi“ najdou. Levice ve střední Evropě má ostatně přeci hlavně ideologický problém mezi sebou a tak nám v globálu nepomůže. Je natolik pohroužena do minulých krizí a křivd, že už nevidí ani ty aktuální...