Občanští demokraté v posledních dnech zveřejnili několik programových návrhů, jak se vypořádat s ekonomickou krizí a s nezaměstnaností jako jejím průvodním jevem. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas v rozhovoru pro dnešní Hospodářské noviny konkretizoval jejich návrh na vyplácení dávek v nezaměstnanosti.

Nezaměstnaní by podle Petra Nečase museli už po dvou měsících povinně na kurzy, nebo pracovat pro obec. „Pokud jde o rekvalifikační a vzdělávací kurzy, museli by absolvovat čtyřicet hodin měsíčně, nebo odpracovat dvacet hodin ve veřejných službách, jinak by jim byly kráceny dávky," vysvětluje místopředseda ODS Petr Nečas redaktorce Hospodářských novin.

Návrhy občanských demokratů by dle jejich představ donutily i dlouhodobě nezaměstnané k činnosti a vzdělávání a současně by ztížily lidem, kteří berou sociální dávky, práci načerno. Například i člen celostátního výboru lidovců Marián Hošek řekl Deníku Referendum, že „podporu v nezaměstnanosti lze podmiňovat například účastí lidí bez práce na rekvalifikačních kurzech.“

Dokonce i senátor za ČSSD a odborář Milan Štěch dnes řekl, že si umí představit praxi, kdy by výše podpory byla diferencována dle toho, zda se ten který člověk účastní rekvalifikačních kurzů, veřejné služby či veřejně prospěšných prací.

„Umím si zkrátka představit, že ti, kteří se například účastní rekvalifikačních kurzů, dostanou vyšší podporu než ti, kteří nedělají nic,“ doplnil Milan Štěch. Nicméně Milan Štěch je proti tomu, aby byla podpora v nezaměstnanosti striktně vázána na účast nezaměstnaných na vzdělávacích kurzech nebo veřejně prospěšných pracích.

Opačného názoru je bývalý předseda vlády a ministr práce a sociálních věcí v Zemanově vládě Vladimír Špidla. Ten považuje náš současný systém vyplácení podpor nezaměstnaným v mnoha aspektech za jeden z nejtvrdších v Evropě.

„V případě implementace návrhů Petra Nečase by to vedlo k ponižování nezaměstnaných a  v podstatě k úplnému znehodnocení celého systému,“ odmítl návrhy ODS v rozhovoru pro Deník Referendum Vladimír Špidla.

„Jde totiž o to, že na podporu v nezaměstnanosti má nárok pouze ten člověk, který předtím pracoval a přispíval tak do sociálního systému. Jinak řečeno, současná praxe funguje na principu pojištění,“ říká Špidla a dodává, že je tedy logickým a systémovým nesmyslem podporu ještě podmiňovat například veřejnými pracemi. „Nárok na podporu získáváte totiž právě tím, že jste pracoval,“ konstatuje bývalý předseda vlády.

Podle Vladimíra Špidly je úkolem nezaměstnaného hledat si práci a úřad práce je tu od toho, aby mu v tom pomáhal, přičemž nárok na podporu má nezaměstnaný pouze šest měsíců, zatímco v některých zemích Evropy to jsou dva až tři roky, poznamenal bývalý eurokomisař.

„Podstatný je ale fakt, který si málokdo uvědomuje. Totiž že hledání si nového zaměstnání je práce na plný úvazek. Je tedy nesmyslné tyto lidi ještě vyhnat zametat ulice,“ myslí si Vladimír Špidla.

„A s tím souvisí další podstatný fakt: představte si, co udělá se společenskou prestiží lékárníka či učitele, uvidí-li ho jeho okolí zametat ulice nebo uklízet parky. Výsledkem bude jejich sociální vyloučení a ztráta prestiže. To takovému člověku samozřejmě ubere společenskou autoritu a zproblematizuje jeho návrat k původní profesi,“ upozorňuje Špidla na další nedostatek Nečasova návrhu.

Sociálnědemokratický politik svou argumentaci ještě vystupňoval: „A další podstatná věc: toto opatření by nutilo občany k dobrovolné veřejné práci. Jinak řečeno by se jednalo do určité míry o nucenou práci, a ta je v rozporu s mezinárodními smlouvami. Nezaměstnaný, respektive uchazeč o zaměstnání, není otrok, ale občan. Z toho plyne, že je nepřípustné, aby pracoval, aniž by za práci pobíral mzdu.“

Podle jeho slov se v podstatě návrh ODS blíží k anglickému chudinskému zákonu z roku 1834, jehož ustanovení byla podobně potupná. „Nezaměstnaní a nepotřební si byli nuceni vybrat mezi prací za jakoukoliv, byť sebemenší mzdu, anebo ponižujícím životem v chudobinci,“ přibližuje sociální výdobytky anglického kapitalismu první poloviny 19. století Vladimír Špidla.

Podle Špidly názor zdejší pravice vychází z vadné myšlenky, že pokud by klesla mzda dostatečně nízko a neexistovala by sociální podpora, pak by si všichni našli práci.

„Právě čtu přednášku anglického profesora Tonyho Judda, jenž cituje Adama Smithe: „Sklon obdivovat a téměř zbožňovat bohaté a mocné a pohrdat chudými, nebo je přinejmenším přehlížet je důležitou a všeobecně platnou příčinou degenerace našeho mravního cítění.“ Profesor Judd pak Smithe doplňuje, když říká, že obdiv k bohatým a pohrdání chudými považuje za největší riziko komerční společnosti,“ uzavřel Vladimír Špidla svůj rozbor sociální politiky ODS.