Česká republika obsadila třetí příčku v nelichotivém žebříčku největších výrobců elektřiny z uhlí v Evropě, a to v absolutním měřítku. Spočetl to think-tank Sandbag, který se dlouhodobě zaměřuje na energetiku a monitoring emisního obchodování.

„Řada států, které nás dříve předstihovaly (nejvýrazněji Británie, která má tzv. antifosilní zákon), totiž utlumuje škodlivé a plýtvavé elektrárny. Více než my vyrábí jen Polsko a Německo. Druhá jmenovaná země však plánuje rychlý a dramatický útlum, stejně jako dalších 5 zemí skupiny G7,“ zdůrazňuje v reakci na žebříček ekologická organizace Hnutí DUHA.

V České republice přispívá provoz uhelných elektráren ke vzniku smogu a způsobuje velké škody na zdraví a životním prostředí. Ekonomové z Univerzity Karlovy je spočetli na jednapadesát miliard ročně. „Vyvážet uhelnou elektřinu v době jejích nízkých cen a smogu, který dusí obyvatele a obyvatelky, je zcela absurdní. Jde o smutný příklad potřebnosti antifosilního zákona,“ připomíná Jiří Koželouh z Hnutí DUHA.

Podle ekologů navíc nejstarší a nejšpinavější z elektráren vůbec nepotřebujeme: „Všechny dohromady vyrábí o dvanáct procent elektřiny méně, než kolik Česká republika vyváží. Vývoz nedává ani ekonomickou logiku, stát získá na daních a dividendách daleko méně než tratí na škodách. Navíc nízké ceny elektřiny zatlačily některé provozy do červených čísel i v prostém účetním vyjádření bez započítání škod.“

Zbytečný provoz zastaralých uhelných elektráren, pokračuje Hnutí DUHA v tiskovém prohlášení, je důsledkem nefungujícího systému emisního obchodování (EU ETS), který měl být způsobem, jak zahrnout do ceny fosilních paliv i škody. „Vysoké množství povolenek v systému dané řadou výjimek a bezplatně přidělovaných povolenek vede k trvale nízké ceně emisí, která se ani zdaleka neblíží skutečným nákladům s nimi spojenými. Tedy škodám na zdraví a životním prostředí.“

Situaci proto řeší jednotlivé státy - například Británie - zákonem o snižování emisí. Česká republika však podobný antifosilní zákon nemá. Ministr životního prostředí Richard Brabec nedávno avizoval, že jeho přípravu odloží, přestože se k němu vláda zavázala už před třemi lety v programovém prohlášení.

Fakt, že je zákon potřebný, dokládá podle ekologů také fakt, že platná Státní energetická koncepce ČR (SEK) už od roku 2014 obsahuje konkrétní úkoly proti plýtvání uhlím v zastaralých elektrárnách. „Když je však ministr průmyslu vtělil do návrhu novely energetického zákona, tak je odmítli poslanci,“ glosují situaci ekologové.

Samotná Státní energetická koncepce však bez konkrétní legislativy v podobě antifosilního zákona nedokáže zajistit ani další opatření proti smogu a závislosti na fosilních palivech. Požaduje například vyšší zdanění fosilních paliv, nic takového se ale zatím nepodařilo prosadit.