Motoristé sobě už zcela nepokrytě přihrávají státní peníze Tykačovi
Jiří KoželouhKdyž Motoristé sobě přebírali životní prostředí, mnozí mluvili o střetu zájmů — šéf strany Macinka přišel z Klausova institutu, jejž financoval miliardář Tykač. Ukazuje se, že varování nebyla lichá. Ministerstvo přihrává Tykačovi miliardy.
Zatímco vládní koalice předstírá, že chce občanům ušetřit náklady zrušením koncesionářských poplatků České televizi a Českému rozhlasu a převést financování na stát, ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé sobě) už zcela nepokrytě usiluje o to, aby stát a obce o peníze přišly. A aby vydělal miliardář Pavel Tykač.
Přesně k tomu totiž směřuje reakce Ministerstva životního prostředí na článek Deníku N. Článek tematizuje spor o výši částky, již má Tykačova těžební firma Severní Energetická díky úspoře za rekultivaci části velkolomu ČSA zaplatit státu. Reakce ministerstva výpočet částky rozporuje a nutno říct, že především překrucuje.
Tvrzení MŽP, že od ušetřené částky je nutné odečíst náklady na rekultivace území, je totiž zcela nepravdivé. Podle původního rozhodnutí báňského úřadu z roku 2016 byla rezerva na rekultivace 2,84 miliardy. Podle nového rozhodnutí z roku 2026 jde o 1,8 miliardy. 1,04 miliardy je rozdíl mezi těmito částkami, tedy celkové množství peněz, které Severní Energetická díky sukcesním rekultivacím (tedy ponechání obnovy území na přírodě) na základě rozhodnutí státní báňské správy ušetří.
Snížené náklady, dotace stejná
Rozhodnutí státu zřídit na části území končícího velkolomu chráněné území zajistilo, že těžební firma nebude mít s rekultivací žádné další náklady, což ve svém rozhodnutí potvrdil Český báňský úřad, když firmě odpustil právě 1,04 miliardy korun. Pokud by byla část peněz na rekultivace potřeba, byla by o ně logicky snížena odpuštěná částka. Tato částka tedy firmě zůstala a odečíst od ní může pouze daň a cenu pozemků, které státu předá.
Jak jsem popsal již v komentáři 31. července, spor o ušetřené peníze se táhne dlouho. Plán ponechat část území velkolomu bez technické rekultivace vznikl již za ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) a jde o dobrý plán. Přírodní obnova území je nejen levnější, ale také velmi přínosná z hlediska ochrany přírody. Vědecká komunita spolu s veřejností budou moci sledovat fascinující představení, kdy příroda znovu osidluje zdevastované území lomů a unikátní podmínky dají prostor jedinečným druhům a přírodním procesům.
Ušetřené peníze však měla Severní energetická převést na účet Státního fondu životního prostředí, z něhož by pak čerpaly obce, které svou polohou v blízkosti lomu trvale trpěly.
Za ministra Petra Hladíka (KDU-ČSL), kdy byla na části území navíc vyhlášena Národní přírodní památka Lom ČSA, se jednání s těžební firmou o zmíněném převodu ušetřených peněz na Státní fond životního prostředí rozeběhla. A už tehdy nastal zádrhel. Tykačovi manažeři totiž přišli s tím, že samotnou sukcesní rekultivací se ušetřilo jen půl miliardy a že tedy příspěvek obcím bude vypočítán právě jen z této částky, od níž se navíc má odečíst cena pozemků, které těžaři předají státu. Což bylo ostatně od začátku domluveno.
Na úkor zasažených obcí
Pavel Tykač však všechny zaskočil tím, že chtěl od státu 155 milionů korun za předání 77,5 hektarů zdevastovaných pozemků. Částka přes dva miliony korun za hektar je přitom sedmnáctkrát vyšší, než kolik stály nedávno prodané pozemky pro jiné chráněné území nedaleko od velkolomu ČSA. Přestřelenost ceny potvrdil i posudek, který si nechala vypracovat Agentura ochrany přírody a krajiny. Klíčovou roli v odkrývání pozadí sporu sehrál Deník N a novinářka Zdislava Pokorná, která ve svých investigativních článcích kauzu podrobně sleduje a vysvětluje.
Převod ušetřených peněz na stát byl podložen smlouvou o smlouvě budoucí, která však neobsahuje žádné sankce. Společnost Severní energetická tedy v létě oznámila, že chce o využití peněz rozhodovat sama a obvinila státní aparát z liknavosti. Do situace se následně vložila Národní centrála proti organizovanému zločinu, která začala okolnosti schvalování rekultivací a finančních toků prověřovat.
Přestože Ministerstvo životního prostředí od nástupu Motoristů sobě k celé věci většinou mlčelo, až do citované reakce na článek Deníku N provádělo výpočet správně. Činili tak ve shodě s pravomocným rozhodnutím Českého báňského úřadu, který Tykačovi povolil snížit rezervu na sanace a rekultivace o 1,04 miliardy korun.
Všechny ušetřené peníze měly dostat prostřednictvím Státního fondu životní prostředí obce postižené těžbou. Je naprosto skandální, že Motoristy sobě vedené MŽP nyní již zcela otevřeně hájí zájem miliardáře Pavla Tykače proti zájmu státu, a ještě k tomu používá zjevně nepravdivá tvrzení. Obavu v tomto ohledu vzbuzuje především fakt, že předseda strany Petr Macinka vzešel z Institutu Václava Klause, který Pavel Tykač sponzoroval.