Věřte, nevěřte, ale v roce 2015 jsem se ve Washingtonu DC zúčastnila jednání s firmou Palantir. Osobně. Bylo to v průběhu mého výzkumného pobytu v USA, kde jsem studovala, jak moje hostitelská organizace spolupracuje s byznysem na prevenci a boji proti obchodování s lidmi.

A jelikož Palantir v té době měl zpracované postupy na odhalování nelegálního obchodu s lidskými orgány a tkáněmi, představil nám na společném setkání, jak by se dalo podobným způsobem jejich softwaru využít na detekci obchodování s lidmi. A trigger warning — obchodování s lidmi je fenomén, který je velmi často spojen s migrací.

Už si nevzpomínám, zda spolupráci moje hostující organizace nakonec uzavřela, nebo ne. Velmi živě si jen vybavuji následné výživné debaty s mými tehdejšími americkými kolegyněmi a kolegy o problematice ochrany osobních údajů. A o tom, jak můj postoj, že přece není možné jen tak bez vědomí těch, kterých se to týká, získávat citlivé údaje, působil v USA exoticky. Dnes bych řekla, že tohle byl můj jeden z největších kulturních šoků, který jsem na americkém kontinentu zažila.

Dnes ale nechci komentovat mé jedenáct let staré zážitky ze Spojených států. Chci jen krátce okomentovat, o co jde v protestech proti firmě Palantir.

Zlo může být vlastně docela dobré

Abychom pochopili, proč kolem této společnosti vzniká tak silný odpor, musíme se nejprve podívat na to, co je Palantir vlastně zač. Společnost založili v roce 2003 Peter Thiel, Alex Karp a další společníci, přičemž významnou finanční injekci v počátcích poskytla investiční větev americké CIA.

Klíčový ideový vůdce firmy, libertariánský miliardář Peter Thiel, odmítá tradiční demokratické záruky a principy ve prospěch nadvlády technologií. V minulosti ostatně prohlásil, že svoboda a demokracie přestaly být kompatibilní.

Právě Thiel nedávno vzbudil vlnu pozornosti dalším ze svých provokativních výroků. V rozhovoru s německým mediálním magnátem Mathiasem Döpfnerem v jeho podcastu MD Meets prohlásil, že dnešní společnost „až moc moralizuje“, a rozvinul myšlenku, že zlo může být „vlastně docela dobré“, pokud se soustředíte na efektivitu a dosahování výsledků.

Tento výrok vlastně vystihuje esenci filozofie celé firmy — a řekla bych, že i jejich byznysový model. Tedy, že etické zábrany a lidská práva musí ustoupit a dát přednost chladné efektivitě, technokratickému dohledu a represivním zájmům státu. Kritici a lidskoprávní iniciativy začali tuto nebezpečnou fúzi radikálního libertariánství, odmítání demokracie a masového sledování v poslední době nazývat přiléhavě: technofašismus.

Čím se tedy Palantir přesně zabývá? Na rozdíl od běžných technologických firem neobchoduje s prodejem dat ani reklamou. Softwarové platformy Palantiru dokážou propojit dříve oddělené obrovské datové soubory z nejrůznějších zdrojů a nacházet v nich skryté vzorce. Pro státní orgány, bezpečnostní složky nebo armádu jde o extrémně účinný a užitečný nástroj. Pro společnost a člověka však o obrovské riziko masového sledování.

V USA dodává Palantir svoje systémy nejen vojenským a zpravodajským službám, ale především americkému Imigračnímu a celnímu úřadu (ICE). Nástroje jako FALCON či platforma ImmigrationOS umožňují úřadům propojovat osobní registry, data o polohách telefonů i informace ze sociálních sítí. Pomáhají tak při masových raziích, zatýkání a deportacích migrantů i při sledování aktivistů, kteří proti těmto postupům protestují.

Podobně problematické je nasazení softwaru při takzvané predikativní policejní práci, kde algoritmy profilují obyvatele podle minulých záznamů či finančních transakcí.

Tohle byl přesně ten moment, který mě coby Evropanku již tenkrát před jedenácti lety na jednání s Palantirem šokoval. Nedokázala jsem pochopit, jak může soukromá firma bez jakéhokoliv podezření ze spáchání trestného činu, bez soudního příkazu a bez vědomí dotčených osob získávat takové množství citlivých údajů. A od mého návratu na evropský kontinent blahořečím GDPR — i když i toto nařízení na ochranu osobních údajů začíná být na praktiky big tech krátké.

Kromě velkého využití technologií Palantiru na americkém kontinentu vyvíjí společnost systémy umělé inteligence pro vojenské účely a její technologie využívá izraelská armáda při operacích v Pásmu Gazy. Gaza se tak bez nadsázky stává další laboratoří technofašismu.

Zprávy Amnesty International i zvláštní zpravodajky OSN Francescy Albanese výslovně varují, že Palantir se tím podílí na závažném porušování mezinárodního práva a na páchání válečných zločinů. Další využití systémů Palantir bylo kritizováno v souvislosti s americkým bombardováním Íránu.

Evropa říká ne!

Zatímco v USA se Palantir i díky čistkám úřadu DOGE a s nimi spojenému masivnímu propojování státních dat etabloval napříč desítkami vládních agentur, v Evropě naráží na stále tvrdší zeď.

Ve Švýcarsku armáda po interních prověrkách opakovaně odmítla software Palantiru kvůli obavám, že by citlivá vojenská data mohla být zpřístupněna americkým tajným službám CIA a NSA. Ve Francii se domácí zpravodajská služba DGSI v červnu 2026 rozhodla ukončit závislost na této americké firmě a nahradit její softwarové nástroje francouzským dodavatelem.

V Německu sice zpravodajské služby nasazení softwaru odmítly, ale začala jej využívat policie v některých spolkových zemích. Německý Spolkový ústavní soud však v roce 2023 rozhodl, že tato praxe byla částečně neústavní, a proti dalšímu působení firmy se staví silný odpor lidskoprávních organizací i odborů.

Klíčovým evropským bojištěm proti Palantiru se však stala Velká Británie. Britský zdravotní systém (NHS) už v březnu 2020 během pandemie covidu-19 otevřel Palantiru dveře ke zdravotnickým databázím a v listopadu 2023 s ním podepsal obří kontrakt v hodnotě 330 milionů liber na vybudování národní datové platformy FDP (Federated Data Platform).

Tento krok vyvolal masivní odpor. Smlouva se blíží ke svému přezkumu v únoru 2027 a s postupujícím časem narůstá celonárodní tlak pacientů, lékařů i organizací jako Amnesty International, které požadují okamžité odstoupení od smlouvy. Pacientské organizace, lékaři i právní organizace upozorňují na to, že sloučení citlivých zdravotních dat na platformě soukromého dodavatele ohrožuje soukromí pacientů.

Konkrétně se obávají, že by zdravotní data mohla být v budoucnu zpřístupněna jiným státním složkám, například imigračním úřadům či policii, což by odradilo zranitelné skupiny obyvatel od vyhledání lékařské péče. Odpor proti Palantiru ve Velké Británii vyvrcholil desítkami protestních akcí po celé zemi a Britská lékařská asociace (BMA) dokonce doporučila lékařům, aby zpřístupňování zdravotnických informací do této platformy co nejvíce omezili.

Londýnský starosta Sadiq Khan mimochodem v květnu 2026 zablokoval připravovaný kontrakt v hodnotě milionů dolarů pro metropolitní policii.

Rostoucí obavy z prorůstání firmy do evropského veřejného prostoru vedly ke zformování široké celoevropské koalice občanské společnosti. Výzvu s jednoznačným názvem „No place for Palantir in a democratic Europe!“ ( „V demokratické Evropě není pro Palantir místo!“) dosud podepsalo 127 organizací ze 30 zemí. Signatáři požadují okamžité ukončení všech stávajících veřejných zakázek s Palantirem, trvalý zákaz nových kontraktů s touto firmou a přechod k transparentnímu, otevřenému (open-source) softwaru pod veřejnou kontrolou.

Mezi signatáři figuruje i jedna česká organizace. K výzvě se oficiálně připojil Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR. Ochrana před netransparentními technologickými giganty, kteří mají sklony k technofašismu a rozkladu demokracie, se nás totiž bytostně týká. Nejde v ní jen o bezpečí našich osobních a citlivých údajů, ale o samotnou obranu svobodné společnosti. Ostatně, i vy se můžete zapojit a podepsat petici proti Palantiru.