Ve středu se po vládních prázdninách sejdou ministři Sobotkova kabinetu, na programu mají mimo jiné novelu volebních zákonů. Návrh mění postup při sběru podpisů na petici pro podporu nezávislého kandidáta na prezidenta či pravidla týkající se volebního práva občanů Evropské unie s registrovaným přechodným pobytem v České republice pro komunální volby.

Dalším cílem novely volebních zákonů je promítnout do nich postupující vývoj v elektronizaci veřejné správy a s tím spojené možnosti činit některé úkony elektronickou cestou. Novela upravuje především postup při sběru podpisů pod petici na podporu kandidatury nezávislého kandidáta na prezidenta, a to tak, aby bylo zajištěno ověřování autenticity lidí, kteří se pod petici podepsali.

Novela počítá s tím, že lidé budou muset při podpisu petice uvést buď číslo občanského průkazu, anebo úředně ověřený podpis. Varianta číslo dvě je spojena s potřebou změny Ústavy spočívající ve snížení počtu požadovaných podpisů z padesáti na osm tisíc.

V technické novele jsou dále navrženy změny, kterými se řeší některé nedostatky v právní úpravě voleb, které je vhodné nebo nutné napravit. „V některých případech se jedná o právní úpravu, na jejíž problematičnost či nedostatečnost upozornily též soudy ve své judikatuře,“ píše se v důvodové zprávě návrhu.

Jde především o zakotvení volebního práva občanů Evropské unie s registrovaným přechodným pobytem v České republice ve volbách do zastupitelstev obcí či o stanovení požadavku na uvádění pohlaví kandidátů na kandidátní listině.

Česká tisková kancelář v pondělí přitom uvedla, že ministr pro lidská práva a rovné příležitosti Jiří Dienstbier prosazuje, aby možnost volit do obecních zastupitelstev měli i další cizinci, nejen obyvatelé EU. „Takový nesmysl jsem doopravdy nikdy nenavrhoval. Jistě nemůže ve volbách u nás hlasovat každý cizinec,“ reaguje na článek Dienstbier.

„Umím si ale představit volební právo cizinců v komunálních volbách. Předcházelo by mu pět let pobytu v České republice, splnění zákonných podmínek a rozhodnutí ministerstva vnitra o udělení povolení k trvalému pobytu. Po pěti letech pobytu v ČR jistě má člověk dostatečný zájem o svou obec, aby mohl svým hlasem spolurozhodovat o složení zastupitelstva v místě, kde žije,“ vysvětluje ministr pro lidská práva.

Praxi, která občanům Evropské unie, dlouhodobě žijícím v České republice upírá volební právo, které jim náleží podle Smlouvy o fungování Evropské unie, již dříve kritizovala ombudsmanka Anna Šabatová. Podle jejích slov je jim tak odepřeno právo občanů obce podílet se na samosprávě a plnohodnotně se zapojit do veřejného života v zemi, kde dlouhodobě žijí.

Veřejná ochránkyně práv se proto již v polovině předloňského roku obrátila na ministra vnitra s doporučením, aby vládě předložil novelu zákona o volbách do zastupitelstev obcí a zákona o sdružování v politických stranách a politických hnutích, která by přiznala volební právo všem občanům jiných členských států Evropské unie s bydlištěm v České republice a umožnila jim také stát se členy politických stran.

Smlouva o fungování Evropské unie stanovuje, že občané Evropské unie mají právo volit a být voleni ve volbách do Evropského parlamentu a v obecních volbách v členském státě, v němž mají bydliště, a to za stejných podmínek jako státní příslušníci tohoto státu.

Bydlištěm se přitom rozumí členský stát, v němž občan Evropské unie žije, ale není jeho státním příslušníkem. Po jak dlouhou dobu má být členský stát jeho bydlištěm, aby se na něj volební právo vztahovalo, předpisy EU nestanovují a nechávají takovou podmínku na jednotlivých členských státech, ovšem při respektování zásady nediskriminace.

Jestliže tedy občan Evropské unie splňuje volební podmínky stanovené členským státem, v němž má bydliště, má podle Smlouvy o fungování EU a dalších evropských směrnic právo volit a být volen v obecních volbách.

Zatímco pro účast ve volbách do Evropského parlamentu Česká republika určila podmínku přihlášení k trvalému nebo přechodnému pobytu po dobu nejméně pětačtyřiceti dní, v případě komunálních voleb nejsou evropské předpisy dosud respektovány a občanům EU je volební právo upíráno.

Podmínkou totiž v případě komunálních voleb není délka pobytu na území, nýbrž povolení k trvalému pobytu. Účast v komunálních volbách je umožněna jen občanům, kteří jsou v den voleb v příslušné obci přihlášeni k trvalému pobytu.

Tím se v případě občanů České republiky myslí pouhý „evidenční“ trvalý pobyt podle zákona o evidenci obyvatel. Pro cizince je však trvalým pobytem povolení k pobytu na území České republiky, které lze získat zásadně až po několika letech (zpravidla pěti) nepřetržitého pobytu na našem území. Tato podmínka tak podle Šabatové představuje přímý rozpor s právem EU.

„Je zcela absurdní, aby právní pojem ‚bydliště v členském státě‘ obsažený ve Smlouvě o fungování EU, jímž je vymezováno volební právo občanů EU, byl v české právní úpravě odlišně vykládán v případě voleb do Evropského parlamentu a v případě voleb do zastupitelstev obcí,“ uvedla tehdy Šabatová.

Za podobně problematické považuje také bránění občanům EU být členy politických stran a hnutí. Ústavní pořádek České republiky garantuje právo sdružovat se v politických stranách výslovně pouze občanům České republiky, ale současně cizincům členství ve stranách nezakazuje.

Naproti tomu zákon o sdružování v politických stranách a hnutích toto právo přiznává pouze občanům České republiky. Ani občané EU, kteří v ČR získají povolení k trvalému pobytu, se tak nemohou stát členy politické strany.