Vědci z Ústavu experimentální medicíny AV ČR zjistili, že i krátkodobý pobyt v Ostravě může vést k poškození chromozomů, změně genetické výbavy a ve svém důsledku i k zvýšení rizika rakoviny.

Čtyři vědci z Akademie věd se rozhodli experimentovat na vlastním těle. V Praze si nechali odebrat krev a odjeli na tři týdny do Ostravy, Karviné a Havířova. Po svém návratu podstoupili komplexní vyšetření.

Výsledky vědce šokovaly. Analýza buněčných mikrojadérek totiž prokázala, že u nich došlo k polovičnímu nárůstu chromozomálních aberací. To v praxi znamená, že dojde k výrazné změně tvaru a struktury chromozomu a tím i ke změně genetického materiálu.

„Poškození, která jsme zjistili, nejsou absolutně normální," konstatoval Radim Šrám z ÚEM. Změny chromozomů totiž vedou ke klinickým změnám v organismu. Dochází například k zastavení růstu buněk, což může způsobit rakovinu. Výrazně zvýšený výskyt rakoviny také lékaři na Ostravsku diagnostikují.

Největším znečišťovatelům ovzduší na Ostravsku, jakými jsou ArcelorMittal či Třinecké železárny, však zjištění vědců zjevně nevadí. Lze tak usuzovat alespoň z toho, že se odvolávají proti zpřísněným emisním limitům a stropům, lhůtám, do kdy musejí začít limity plnit či nařízeným činnostem, které mají pomoci snížit znečištění ovzduší polétavým prachem.

„Můžeme donekonečna opakovat, že zdejší podniky plní všeobecné emisní limity, ale bohužel pro tuto oblast to není dostačující. Značná koncentrace velkých průmyslových zdrojů v poměrně malé oblasti si žádá rozsáhlejší opatření,“ sdělila k věci Vendula Krčmářová z ostravské pobočky sdružení Arnika.

Podle Krčmářové tak firmy znečišťují, dokud to jde. I když ministerstvo životního prostředí odvolání zamítne a nařízení krajského soudu potvrdí, uplyne tak další čas, kdy občané dýchají rakovinotvorné splodiny.

Hutní komplex ArcelorMittal (AMO) se takto odvolal například proti provádění pravidelného týdenního čištění manipulačních ploch a komunikací ve svém areálu od prachu. Podle Radomíra Štěrby z ostravské pobočky České inspekce životního prostředí přitom právě venkovní prostory v areálu firmy mohou být významným zdrojem sekundární prašnosti, a inspekce se na ně při kontrolách zaměřuje.

ArcelorMittal se bránil také proti snížení emisí tuhých znečišťujících látek ze spékacích pásů v Aglomeraci Jih. Argumentoval tím, že by zavedení lepší technologie mohlo mít zásadní ekonomické dopady na firmu. To však ministerstvo životního prostředí odmítlo i s poukazem na fakt, že provozovatel je dle všeobecně známých informací vysoce ziskový.

Proti stejnému rozhodnutí krajského úřadu se odvolaly také Třinecké železárny. Navíc se jim nelíbilo ani stanovení emisních stropů, které měly přinést snížení produkce tuhých znečišťujících látek. Společnost argumentuje dopady globální ekonomické krize, kvůli níž musí omezit investiční opatření. V případě Třineckých železáren ministerstvo dosud nerozhodlo.

„Zákon o integrovaném povolování říká, že je-li znečištění životního prostředí v důsledku provozu zařízení tak značné, že významně přesahuje standard kvality životního prostředí, což se zde děje, má krajský úřad přistoupit ke změně závazných podmínek provozu zařízení,“ říká Krčmářová.

„Pokud podnik nemůže dosáhnout s použitím nejlepších dostupných technik standard kvality životního prostředí, může mu úřad stanovit povinnost uskutečnit dodatečné podmínky ke splnění standardu kvality životního prostředí, dokonce i podmínky omezující provoz zařízení v určitou denní dobu,“ zdůrazňuje zpráva sdružení Arnika, kterou má Deník Referendum k dispozici.

Podle nedávných průzkumů veřejného mínění považuje plných třiadevadesát procent obyvatel Ostravy znečištění ovzduší za naléhavý problém.

Další informace:

Tyden.cz Vítejte v Ostravě. Poškodíme váš genetický materiál

Mzp.cz Rozhodnutí ministerstva životního prostředí ve věci ArcelorMittal