Ačkoli do krajských voleb se může ještě mnohé stát, zdá se, že na jižní Moravě skončí éra hejtmana Haška, a to — řečeno s jistou nadsázkou — bez ohledu na volební výsledek ČSSD. Vinou hejtmanových afér ČSSD ztrácí koaliční potenciál.

Krajské volební výsledky je krajně obtížné odhadovat. Neexistují totiž relevantní data, nevíme, kteří voliči a proč se voleb zúčastní, a jen stěží můžeme spolehlivě odhadnout, kolik subjektů překročí pětiprocentní práh nutný pro zisk mandátů. Vše ale nasvědčuje tomu, že se Michal Hašek a jeho ČSSD ocitnou po volbách na jižní Moravě v izolaci. Dynamika je zřejmá, zvrátit by ji mohlo snad pouze stažení Haška z kandidátky. Podobně riskantní krok ale nejsou sociální demokraté zvyklí dělat.

Hašek sice může volby v Jihomoravském kraji i potřetí vyhrát, nemusí mu to být ale nic platné. Podobně jako Jiří Paroubek po sněmovních volbách v roce 2010 se může rychle ukázat, že jeho ČSSD nemá s kým utvořit většinovou koalici. Je totiž jisté, že se letos nebude opakovat výsledek z roku 2012, kdy byl Hašek v komfortní situaci: mohl si vybrat, zda po volbách vytvoří dvoučlennou koalici buď s komunisty, nebo s lidovci.

Český politický terén se za poslední čtyři roky proměnil způsobem, který de facto vylučuje, aby se situace opakovala. V roce 2012 vyhrála na jižní Moravě krajské volby ČSSD, volilo jí tehdy 27,01 %, druzí skončili komunisté (18,65 %), až třetí lidovci (17,03 %). Na čtvrtém a pátém místě skončily ODS a TOP 09 v koalici s hnutím Starostové a nezávislí (STAN). ODS volilo 9,21 % voličů, společnou kandidátku TOP 09 a STAN dokonce pouhých 5,86 % voličů.

Po přepočtu hlasů na mandáty byla situace v krajském zastupitelstvu následující:

• ČSSD -- 23 mandátů (35,38 % mandátů)
• KSČM -- 16 (24,62 %)
• KDU-ČSL -- 14 (21,54 %)
• ODS -- 7 (10,77 %)
• TOP 09 -- 5 (7,69 %)

Důvod je prostý: průvodním znakem letošních voleb bude podstatně větší tříštění hlasů než v minulosti, krajské volby potvrdí trend posledních sněmovních i komunálních voleb, ve většině zastupitelstev vzroste počet stran. Zároveň platí, že ani jeden subjekt neobdrží tolik hlasů, aby se o něm dalo hovořit jako o dominantní formaci.

V roce 2012 neexistovalo hnutí ANO, což je faktor, který zásadně promluví do výsledku voleb ve všech krajích, zároveň tato okolnost do velké míry problematizuje jakoukoli volební prognózu, která by pracovala pouze s trendem volebních výsledků v jednotlivých krajských volbách.

Přesto není od věci porovnat výsledky ČSSD v posledních dvou volbách: v roce 2008 volilo ČSSD na jižní Moravě 131 615 (34,84 %) voličů, o čtyři roky později jich bylo už jen 93 843 (27,01 %). Jinak řečeno, ve volbách v roce 2012 ztratila ČSSD v Jihomoravském kraji 37 772 z voleb konaných o čtyři roky dříve. Podobný trend lze čekat i letos.

A nejen proto, že sociálním demokratům sebere hlasy hnutí ANO. Výsledek letošních krajských voleb ovlivní také síla lokálních formací: na jižní Moravě musíme počítat především s fenoménem Žít Brno, které vystřídá STAN na kandidátce TOP 09. Naopak hnutí Starostové a nezávislí kandiduje samostatně a těžko říct, zda může na jižní Moravě uspět.

Podceňovat bychom určitě neměli ani společnou kandidátku Strany zelených a Pirátů. Přestože je ošemetné pouze mechanicky sčítat jejich tehdejší výsledky, připomeňme, že v roce 2012 obdržely tyto dvě formace v součtu 6,17 % hlasů. Zkrátka řečeno: po minulých volbách se do zastupitelstva dostalo pět subjektů, letos jich může být sedm (ČSSD, KSČM, KDU-ČSL, ANO, ODS, TOP 09/ŽB, SZ/P), možná i více.

Dva bloky: Haškův bude slabší

Nemáme se sice o co opřít, pokud jde o preference jednotlivých subjektů, přesto už nyní můžeme konstatovat, že se v krajském zastupitelstvu bude po volbách reprodukovat situace z brněnského magistrátu. Ostatně lídři hnutí ANO, Žít Brno, TOP 09, zelených a Pirátů se tento týden v reakci na poslední kauzu neexistující mluvčí Michala Haška nechali slyšet, že s ním vylučují jakoukoli povolební spolupráci.

Redakce Deníku Referendum se pokoušela zjistit také stanovisko občanských demokratů, lidovců a komunistů. Zástupci ODS nám nebrali telefon, zkušenost ale praví, že se ODS a ČSSD dokáže nejen v Brně, vždy, když je to potřeba, hladce dohodnout. Ostatně to, že Jihomoravský kraj přispěl Robertu Kotzianovi z ODS na kampaň proti referendu o odsunu nádraží, hovoří jasně. Totéž, pokud jde o spolupráci s ČSSD, lze říct o komunistech. Potvrdil nám to jejich předseda na jižní Moravě Robert Breza.

Situace je tedy přehledná a v podstatě totožná se situací na brněnském magistrátu: rýsuje se vznik dvou bloků: první utvoří ČSSD, ODS a KSČM, druhý hnutí ANO, TOP 09, Žít Brno, zelení a Piráti. A podobně jako při jarní krizi na brněnském magistrátu, také o podobě krajské koalice rozhodne postoj lidovců. Jejich předseda jihomoravské organizace Roman Celý pro Deník Referendum řekl, že vylučuje povolební spolupráci lidovců s komunisty a extremistickými subjekty.

„Nehodlám se teď přiklánět na jednu nebo druhou stranu, volby jsou v říjnu, rozhodne veřejnost,“ říká Celý. Pokud jde o aktuální kauzu Michala Haška, připomíná, že se začátkem tohoto týdne vedení jihomoravské KDU-ČSL s hejtmanem sešlo, avšak podle jeho slov zatím bez jednoznačných závěrů. Hašek prý nebyl schopen uspokojivě vysvětlit plnění, fakturaci, účelnost a přínos smluv pro Jihomoravský kraj s Marketingovým centrem Profil nechvalně proslulé lobistky Jany Mrencové.

„Očekáváme, že se k celé věci během několika následujících týdnů vyjádří Kontrolní výbor Zastupitelstva Jihomoravského kraje. Nyní je pro nás jako koaličního partnera důležité, aby byla udržena transparentnost a důvěryhodnost Jihomoravského kraje. V momentě, kdy obdržíme odpovědi na naše konkrétní dotazy, budeme okamžitě jednat a vyvodíme z toho zcela jasné závěry,“ dodal Celý.

Je evidentní, že si lidovci nebudou před volbami zavírat vrátka ani k jednomu bloku. Přitom platí, že se sociální demokracií vládnou na jižní Moravě již osm let a nepochybně je bude sociálnědemokratický hejtman tlačit k tomu, aby na spolupráci navázali, zároveň je ale skoro jisté, že by si takovým krokem mohli v očích části veřejnosti uškodit. Navíc by k sobě museli přizvat ODS, případně komunisty, což je značně divoká představa.

Ale především: ani lídři opačného bloku nebudou po volbách nečinně přihlížet tomu, jak si Hašek funkcemi kupuje případné koaliční partnery. Co když prostě jihomoravský lídr hnutí ANO Bohumil Šimek přijde po volbách s nabídkou, které nebude moct ani „všehoschopný“ Hašek konkurovat a lidovci ji budou jen těžko odmítat.

Je to prosté, Šimek může lidovcům po volbách nabídnout post hejtmana a sám si říct o pozici jeho náměstka. Tímto elegantním manévrem by Haškovi znemožnil účinně reagovat a zároveň by splnil hlavní předvolební slib hnutí ANO, tedy přivést sociální demokraty také na kraji do opozice.

Hašek by pak musel, podobně jako Roman Onderka po komunálních volbách v Brně, uznat porážku, neboť o volebním vítězství nerozhoduje pouze volební výsledek, nýbrž především schopnost uzavírat spojenectví, která politikovi zaručí být součásti většiny. Právě tuto klíčovou vlastnost Hašek svoji nešikovností a opakovaným lhaním ztrácí.

I proto s ním dřív nebo později nebude chtít mít nikdo vůbec nic společného. Ani dosud věrní lidovci. Zdá se, že základní otázkou tak zůstává, zda s ním budou ochotní dojít až k povolební porážce jeho spolustraníci.