V pátek 3. června 2016 v arizonském Phoenixu zemřel Muhammad Ali, bezpochyby nejslavnější sportovec dvacátého století. O jeho sportovní, a především profesionální boxerské kariéře toho bylo napsáno už mnoho. Ale Muhammad Ali byl také společenským fenoménem. Spolu s dalšími sportovci významně zasáhl do diskuse o lidských právech ve Spojených státech amerických i ve světě.

Narodil se 17. ledna 1942 v segregovaném Louisville v Kentucky do rodiny Cassea Marcella Claye. Svou boxerskou dráhu začal až ve dvanácti letech, po té, co mu ukradli kolo. Už nikdy nechtěl připustit, aby si na něj kdokoli troufal. Ani třeba takový prodavač v obchodě, který mu jako malému chlapci zakázal se napít z vodovodu, protože je negr.

Cesta Cassia Claye ke slávě byla raketová a už v osmnácti letech získal na Olympiádě v Římě zlato v polotěžké váze. Medaili prý zahodil do řeky Ohio po té, co ho jako černocha odmítli v jeho rodném Louisville obsloužit v baru a nepomohlo ani to, že pro USA získal olympijské zlato. Následovala jeho profesionální dráha: 61 zápasů, 56 vítězství a z toho 37 knockoutem. Prohrál pětkrát. Byl držitelem titulu světového šampiona v letech 1964 až 1967, 1974 až 1978 a od roku 1978 do 1979.

Poprvé ho o titul připravila vládní byrokracie. To už se nejmenoval Cassius Clay, ale Muhammad Ali. Přestoupil od křesťanství k islámu a stal se horlivým stoupencem náboženského hnutí Islámský národ.

Důrazně se stavěl proti válce ve Vietnamu a odmítl nastoupit do armády. „Nemám nic proti Vietkongu, žádný Vietnamec mi nikdy neřekl negře,“ říkal. „Nevím, proč chtějí po mně, abych si navlékl uniformu a táhl někam deset tisíc mil střílet do žlutých lidí, když s takzvanými negry se v Louisville v Kentucky zachází jako se psy.“ Byla mu odebrána boxerská licence a hrozilo mu pět let vězení.

Od rasismu k aktivismu