Na televizi Prima prasklo, že záměrně manipulovala se zprávami o uprchlické krizi. Protože je zřejmě realita v přímém rozporu s tradičními evropskými hodnotami a dějinným zápasem za jejich zachování, je potřeba ji trošku poupravit. Když jste si v Československé televizi pustili před rokem 1989 zprávy, mohli jste s trochou nadsázky vědět „jak to dopadne“ už při úvodní znělce. Příběh světa a jeho interpretace už byly rozhodnuty při schvalování pětiletky.

S Primou a jejími zprávami teď zažíváme takové malé novinářské déja vu. Jak to všechno dopadne, kdo bude padouch a kdo hrdina tentokrát nerozhodl ÚV, ale pan majitel. Tím ale rozdíly končí.

Předlistopadové „zpravodajství“ bývalo terčem celé řady vtipů. Diváctvo ho bralo s rezervou. Uběhlo nějakých 27 let a karta se otočila. Zprávy, o kterých jsme podvědomě tušili, že jsou manipulativní (teď to o nich bezpečně víme), bere podstatná většina publika vážně.

Kolega Bittner to v jednom ze svých textů nazval „lhaním pro lidi“: jako by se televizní publikum smířilo s tím, že mu lžou úplně všichni a jednoduše se přimklo k lháři, který lže „v zájmu lidí“. A tak českému prezidentovi prochází jedno faux pas za druhým a stále se těší velké popularitě: je to sice pacholek, ale na rozdíl od těch ostatních pacholků je na naší straně. Netýká se to jen České republiky, svého „Zemana“ teď objevují i Spojené státy.

Společným nepřítelem lží je snaha o jejich konfrontaci a demaskování. Vyvrácení libovolné lži týkající se uprchlíků, Romů nebo třeba bezdomovců je označeno za takzvaně „politicky korektní“. Politická korektnost se tak stává synonymem nepřátelské ideologie, u které je vlastně jedno, jestli realitě odpovídá, nebo ne. Cokoli je označeno za politicky korektní, je pro apologety svaté lži vyřazeno z diskuse.

↗

Vyvrácení libovolné lži týkající se uprchlíků, Romů nebo třeba bezdomovců je dnes označováno za takzvaně politicky korektní. Foto flickr.com

Politicky korektní má označovat něco, co je konformní s postojem vládnoucí moci. Být politicky nekorektní s sebou přináší vzrušení z diverzní činnosti, z páchání něčeho nedovoleného. Sdíleč rasistického gifu se tak považuje za hrdého příslušníka „čtvrtého odboje“ a bojovníka proti „novému světovému řádu“. Luke Skywalker hadra.

Jenže je sdílení protiuprchlické nenávisti skutečně ještě politicky nekorektní? Pokud má politická korektnost reprezentovat postoje vládnoucí moci, měli by se politikové stavět na stranu humanismu a solidarity s potřebnými. Na Pražském hradě takový postoj mnoho zastání nenajde, hejtmanství pořádají spolu s členy IZS na uprchlíky hony a slovo kvóty nesmí ani přes práh Strakovy akademie, domnělé to bašty korektníků.

Politicky (korektní ve smyslu politicky myslitelného a akceptovatelného společností) je mnohem více fyzická represe uprchlíků a (zatím) spíše verbální agrese vůči těm, kdo se staví na jejich stranu.

„Uprchlíci táhněte“ není v tomto smyslu politicky nekorektní, ale naprosto konformní heslo, jehož proponent neriskuje zhola nic. Jemu okna nikdo nevymlátí. Bombami se dnes naopak vyhrožuje těm, kdo se uprchlíkům snaží pomáhat.

To je totiž činnost, která jde skutečně proti vládnoucímu gustu, činnost nepohodlná a ostrakizovaná autoritami napříč společenským spektrem. Činnost, která ve zpravodajství Primy oporu nenajde. Tedy činnost skutečně „politicky nekorektní“.