Až do konce svého mandátu před rokem a půl vedl náměstek za ODS Robert Kotzian jednostrannou kampaň ve prospěch odsunu brněnského nádraží za naše peníze. Ze známých informací vyplývá, že se mu na ni během čtyř let podařilo vyplýtvat tři a půl milionu z veřejných prostředků, plus několik dalších milionů na právníky, kteří měli zabránit konání referenda.

Heslo „Bócháme na tom fest - Brno staví nové město“ vstoupilo do dějin. Nepostavilo se nic (možná naštěstí), ale peníze z městské pokladny na různé studie, plakáty, nákladné efektní modely či legendární půlminutovou animaci, jejíž každá vteřina nás stála tisíc korun, utěšeně odtékaly.

Volbami roku 2014 byl místo nádraží odsunut právě náměstek Kotzian, který tak byl přinucen stát se z nezbytí jedním z těch, kterými ještě před nedávnem pohrdal - občanským aktivistou. Založil si spolek jménem Brno Plus, který má celkem dva známé členy: Kotzianovým druhem ve zbrani je jeho spolustraník, starosta Starého Lískovce Vladan Krásný. Zákonem žádaný „třetí do počtu“ znám není.

Společně s opozičními zastupiteli ODS a ČSSD pak Kotzian podal proti referendu o nádraží sérii žalob a stížností, do poslední neúspěšných.

Založil si i transparentní účet a v posledních týdnech vyhlásil sbírku peněz, za něž má v plánu organizovat kampaň proti blížícímu se referendu o nádraží, které se uskuteční letos na podzim.

Pozoruhodné je, kdo Kotzianovi přispěl. Výpis z transparentního účtu je jedním slovem fascinující: 20 tisíc korun, dvě třetiny dosavadního příjmu, dostal Kotzian totiž od architekta Jaroslava Dokoupila.

Lidem, kteří vývoj brněnského urbanismu sledují, jistě zazvoní nad hlavou varovné rolničky. Pro ostatní stojí za to zmínit, že se jedná především o jednoho z autorů urbanistické studie takzvaného „jižního centra“ s odsunutým nádražím. Tu vytvořil jen jako jednu z mnoha zakázek, které pravidelně dostával coby jakýsi dvorní architekt bývalých vedení města, za Onderky i jeho předchůdců z ODS.

Kotzianova kampaň bude nepochybně v tradici brněnské ODS a bude především („občansky a demokraticky“) strašit Brňany, že se mají vzdát svého práva rozhodovat a k referendu nechodit. Bude tvrdit, že jej organizují „levicoví extremisté“ (má snad na mysli think-tank ČSSD Masarykovu demokratickou akademii?) a že povede k zakonzervování hrozného stavu chátrajícího nádraží.

↗

Boty Tondy Blaníka jsou symbolem: kampaň za odsun brněnského nádraží chtějí financovat zejména movití staří známí, kteří na něm mají eminentní zájem. Repro DR

To sice neříká nikdo jiný než Kotzian, zhodnocení, zda k němu náhodou nevedlo právě bezcílné prosazování jinde v Evropě nevídaného nápadu nádraží přesunout, však nechme na voličích.

Jistě ale nepřekvapí, že kampaň za odsun chtějí financovat zejména movití staří známí, kteří mají na jeho realizaci eminentní zájem.

Dokoupil se proslavil i dalšími zářezy. Na jednom z pozemků v „jižním centru“, který by přesunem nádraží stoupl na ceně, totiž naprojektoval kontroverzní stavbu megamarketu Aupark. V tradici českého „jánabráchismu“ si pak na něj sám zpracoval kladný posudek, za což byl Českou komorou architektů „oceněn“ tříletým zákazem účastnit se soutěží o veřejné zakázky.

V roce 2011 se pak stal autorem sporného a neúspěšného pokusu dát městu nový územní plán, který zašel na úbytě občanských protestů. Pohrobkem Dokoupilova plánu pak byla nechvalně proslulá aktualizace územního plánu. Na žalobu proti ní se v Brně vybralo více než 300 tisíc korun. Soud ji nicméně loni shledal nezákonnou a zrušil. Stál také za neúspěšným projektem podzemních garáží pod Zelňákem.

Pokus o transparentnost se Kotzianovi nevyplácí. Ukazuje, že za jeho prací stojí především podpora těch, kteří mají na odsunu nádraží sami zájem a staří známí, kteří už Brnu uškodili dost.

Zejména to vystupuje v ostrém kontrastu se sbírkou na kampaň za nádraží v centru, na niž se dosud složilo necelých 400 drobných dárců.

Brňané prostě nechtějí své město nechat Dokoupilům a podobným bez boje.