Peruánci volí. Stane se prezidentkou dcera uvězněného diktátora?
František KalendaLatinskoamerický dopisovatel DR přibližuje kontext aktuálních prezidentských voleb v Peru, jejichž favoritkou je dle průzkumů dcera Alberta Fujimoriho Keiko.
„Už nikdy další Fujimori!“ nebo „Keiko neprojde“. Takovými výkřiky reagovaly desetitisíce protestujících ve dvaceti městech po celém Peru na představu, že by se Keiko Fujimoriová, dcera někdejšího diktátora Alberta Fujimoriho, mohla stát prezidentkou. Celonárodním protestem v den výročí převratu z roku 1992 vyvrcholila série demonstrací a happeningů, které se za poslední měsíce pravidelně uskutečňovaly především v centru Limy. V odporu vůči kandidatuře Fujimoriové se sjednotily mládežnické a univerzitní organizace, lidskoprávní skupiny, zástupci cenzurovaných médií či sdružení příbuzných obětí diktatury.
Přestože se organizátorům podařilo shromáždit na padesát tisíc lidí v největších demonstracích od pádu zmiňovaného autokrata, Keiko Fujimoriová stále přesvědčivě vede v předvolebních průzkumech. V prvním kole prezidentských voleb, které se uskuteční v neděli 10. dubna, má nad svými konkurenty nejméně desetiprocentní náskok a v některých průzkumech se blíží čtyřicetiprocentní hranici.
Vzhledem k její rodinné historii by se to mohlo zdát těžko uvěřitelné. Starý Fujimori se proslavil řadou zrůdných činů. Nejenomže nerespektoval principy parlamentní demokracie, když nechal rozpustit Kongres a falšoval volby. Především jeho režim pod záminkou boje proti povstalcům ze Světlé stezky rozpoutal peklo ve venkovských komunitách, včetně mimosoudních poprav a masakrů civilistů.
Nechvalně se proslavil také například programem nucených sterilizací namířeným proti příslušnicím chudých indiánských kmenů — tímto způsobem bylo sterilizováno na 350 tisíc žen především z kmene Kečuů a Ajmarů pod záminkou boje proti šíření chudoby. Za svoje zločiny byl Fujimori v roce 2009 odsouzen k pětadvaceti letům vězení.
Přesto si v určité části společnosti udržuje popularitu. Na jedné straně bohatí byznysmeni a na druhé straně obyvatelé nejodlehlejších koutů země vzpomínají na Fujimoriho éru s nostalgií. Ekonomická elita oceňovala jeho neoliberální program, jinak opomíjené venkovské vrstvy naopak získal zdatnou propagandou.