Zika nemusí být jedinou příčinou mikrocefálie, upozorňují vědci

Zkopírovat odkaz Vytisknout

I když zůstává tato skutečnost v řadě zpráv upozaděna, varuje před ní rostoucí počet vědců: souvislost mezi aktuální epidemií viru zika v Jižní Americe a nárůstem počtu případů mikrocefálie, tedy onemocnění, které způsobuje předčasné ukončení růstu mozku u nenarozených dětí, není doposud jasně prokázána. A co víc — stále častěji se objevují poukazy na jiné možné příčiny.

V zahraničních médiích byly v minulých dnech publikovány hned dva pozoruhodné příspěvky příslušného vyznění: jednak odkaz na závěry výzkumu skupiny argentinských lékařů, kteří dávají mikrocefálii do souvislosti s přidáváním larvicidů, tedy látek určených na hubení larev komárů, do pitné vody, a jednak text Césara Chelaly, předního rozvojového experta OSN, který pojednává o vlivu zvláště agresivních typů pesticidů.

Argentinští lékaři zkoumali konkrétně účinky larvicidu jménem pyriprofyxen, který byl v rámci brazilského vládního programu v roce 2014 přidáván do zdrojů pitné vody například v oblasti Pernambuco, kde je dnes případů mirkocefálie nejvíce. Podle lékařů vyrábí látku společnost, která spolupracuje se známou nadnárodní korporací Monsanto. Ta obvinění spolu s brazilskou vládou odmítá. Například v provincii Rio Grande do Sul na jihu Brazílie bylo však používání pyriproxyfenu po uveřejnění studie zakázáno.

César Chelala potom upozorňuje, že v Brazílii se dosud používají jako pesticidy chemikálie, které se v rozvinutém světě už dávno používat nesmějí.

Vědci skeptičtí ohledně souvislosti mezi virem zika a mikrocefálií obecně připomínají, že v zemích, kde se epidemie ziky vyskytla dříve, případů mikrocefálie nijak závratně nepřibylo. V současném kontextu se upozorňuje také na případ Kolumbie, kde byla nákaza virem zika identifikována u více než pěti tisíc těhotných žen, ale ani zde nenarostl počet případů mikrocefálie podobně jako v Brazílii.

Další názory

Světová média věnují tématu pozornost zejména v posledních měsících, kdy byl potvrzen právě rekordní nárůst počtu nakažených virem zika a současně případů mikrocefálie v Brazílii. V již zmíněné oblasti Pernambuco zaznamenali lékaři v minulém roce 3 893 případů mikrocefálie. V roce 2014 jich přitom bylo pouhých 150.

Šíření nákazy zikou i v dalších latinskoamerických zemích vyvolalo vlnu paniky, jelikož na virus zika neexistuje účinný lék ani vakcína. Vlády některých zemí dokonce doporučily ženám odložit těhotenství.

Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila v reakci na epidemii celosvětový stav nouze. V minulém týdnu pak představila plán pro boj s dalším šířením viru, který zahrnuje financování diagnostiky, zkoumání možné léčby a výzkum očkování.

Vedle skeptických zpráv se aktuálně objevují i studie, které teorii o souvislosti ziky s mikrocefálií naopak podporují. Příkladem z posledních dnů je studie brazilských vědců, která na základě zkoumání vzorku nakažených těhotných žen vylučuje, že by příčinou mikrocefálie byly jiné infekce. Přímou korelaci mezi virem a onemocněním však ani tato studie nedokazuje.

Pozorovatelé pak ještě upozorňují, že existuje i třetí pomyslný tábor vědců, který zastává názor, že nárůst počtu případů mikrocefálie má více příčin, přičemž je ale zároveň přesvědčen, že epidemie viru zika je jednou z nich.

Širší problém

Celkově lze na základě studia tematických zpráv v posledních týdnech říci, že se odborníci shodují spolehlivě zejména na dvou závěrech: jednak, že je zapotřebí jev před vynesením směrodatných závěrů dále zkoumat, a jednak, že vyhrocené a mnohdy až hysterické reakce, které epidemii provázejí, zvládání situace škodí.

Přední virolog Leslie Lobel uvedl minulou středu v Guardianu doslova: „Není doposud vůbec jasné, že to, co se děje v Brazílii, přímo souvisí s virem zika. Nastalá hysterie je o krok napřed před reálným výzkumem patologických dopadů tohoto viru (...) Hysterická reakce vede ve společnosti k zděšení a neklidu, což může způsobit více škod než virus samotný.“

Lobel i další znalci vyslovující se k tématu v médiích mají pro stávající postup WHO střídavě větší či menší pochopení. Většina z nich ale zároveň zdůrazňuje, že částky odpovídající nyní narychlo uvolňovaným finančním prostředkům by bylo záhodno vynakládat dlouhodobě a systematicky tak, abychom byli připraveni epidemiím zabraňovat, nikoliv je až se zpožděním hasit.