Po krachu projektu TOP 09, která plánovala vytvořit alianci s Trojkoalicí, ODS, Piráty a nezávislými Tomáše Hudečka, se nyní ukazuje, že existují již pouze dva realistické scénáře, které nabízejí cestu z vleklé krize na pražském magistrátu:

1. Buď bude v nějaké obměněné podobě pokračovat původní koalice, možná rozšířená o ODS, avšak možná také bez zelených.
2. Anebo vznikne velká koalice hnutí ANO, ČSSD a TOP 09.

Ostatní se od něj odvíjely:

• 23. října pražské zastupitelstvo odvolalo Stropnického z postu náměstka primátorky. Pro jeho odvolání hlasovalo dvaačtyřicet ze čtyřiašedesáti přítomných zastupitelů. Proti byli zástupci Trojkoalice, Pirátů a komunistů. A také pět ze sedmnácti zastupitelů hnutí ANO. Pro jeho odvolání hlasoval zbytek ANO, ČSSD, ODS a TOP 09.
• Na tom samém jednání zastupitelstva — a v reakci na odvolání Stropnického — byli odvolání také další tři radní — jeden z hnutí ANO, dva z ČSSD. Je to již tedy téměř čtyři měsíce, kdy se koalice fakticky rozpadla. A nic na tom nemění fakt, že Rada hlavního města, sice v okleštěném složení, ale přesto, dosud vládne.
• 10. listopadu opustili koaliční schůzku sociální demokraté s tím, že se jim nelíbí prohlasování posílení rozpočtů pražských městských částí, tedy klíčového programového bodu Starostů a nezávislých, kteří jsou součástí Trojkoalice. Podle ČSSD tímto dnem koalice definitivně skončila.
• 12. listopadu předseda klubu zastupitelů TOP 09 Václav Novotný Deníku Referendum řekl, že pracuje na vzniku koalice složené z TOP 09, Trojkoalice, Pirátů, nezávislých Tomáše Hudečka a ODS. Plánem bylo poslat hnutí ANO a sociální demokraty do opozice.
• 14. listopadu se konal mimořádný sněm pražské organizace hnutí ANO. Ještě předtím na post předsedkyně rezignovala Radmila Kleslová. Delegáti sněmu rozhodli, že se jejím nástupcem stal Martin Stropnický. ANO i ČSSD v tu chvíli stále preferovalo obnovení původní koalice.
• 13. ledna nastal nečekaný zvrat: TOP 09 musela zkousnout úder z nejméně očekávané strany: nezávislí Tomáše Hudečka prohlásili, že nebudou nadále vyjednávat o koalici s TOP 09, Trojkoalicí, Piráty a ODS. „Těžko se mi to komentuje, faktem ale je, že nyní nedisponuje projekt, o kterém vedeme jednání už několik týdnů, většinou hlasů,“ řekl nám tehdy Novotný.

Ve volbách v roce 2014 se přes pětiprocentní kvórum zaručující zisk mandátů dostalo celkem sedm subjektů, z toho jeden z nich je koalice složená ze tří politických stran. Pražské zastupitelstvo má celkem pětašedesát členů, po štěpení klubu TOP 09 je rozložení mandátů následující: ANO — 17, TOP 09 — 12, Trojkoalice — 8, ČSSD — 8, ODS — 8, KSČM — 4, Piráti — 4, nezávislí Tomáše Hudečka (zvolení za TOP 09) — 3, Monika Krobová Hášová (zvolená také na kandidátce TOP 09).

K většině je zapotřebí třiatřicet hlasů. Pokud vezmeme v potaz, že si v Praze nikdo s ohledem na veřejné mínění dosud netroufne koalovat s komunisty, a vezmeme-li v potaz, že se z „Hudečkovců“ stala sbírka nevyzpytatelných volných agentů, musíme odečíst celkem osm hlasů, se kterými nemůže nikdo počítat. Piráti navíc odmítají vládnout s ČSSD přinejmenším potud, dokud v jejich řadách bude Karel Březina.

A navíc: i v Praze platí, že pravolevé štěpení na komunální úrovni je spíše zavádějící. Vztahy mezi jednotlivými formacemi určují mnohdy jiné faktory. Patří mezi ně třeba rozličné ekonomické či zájmové aliance, které jdou napříč stranami, jakási spíše klanová povaha vztahů, nebo jen obyčejné sympatie a antipatie jednotlivých aktérů.

Koalice vznikne kolem ANO a ČSSD

V průběhu loňského podzimu v Praze tak vykrystalizovaly dva bloky:

1. TOP 09 — ODS — Trojkoalice s počtem osmadvaceti hlasů, ke kterým lze připočíst také čtyři Piráty.
2. ANO — ČSSD s pětadvaceti mandáty.

Aspoň tak se to jeví tento týden a iniciativu TOP 09, která vyzvala hnutí ANO k separátnímu jednání, nelze číst nijak jinak, než jako zoufalý pokus tento blok rozbít. Možná není od věci si v této souvislosti připomenout slova Václava Novotného, jež nám řekl v rozhovoru týden před loňskými Vánocemi:

„Problém hnutí ANO v Praze je, upřímně řečeno, že nevědí, čí jsou. Nechci říct, že jsou individuálně neschopní, naopak, někteří jsou velmi kvalitní jedinci, nicméně je prostě pravda, že se před volbami neznali, nemají společnou historii, nemají shodné názory, nevědí, co chtějí prosazovat. Navíc se v chodu města procesně neorientují.

Za těchto okolností ČSSD ucítila, že svůj poměrně chabý volební výsledek dokáže zmaterializovat aliancí s hnutím ANO. Sociálním demokratům to umožňuje manipulovat ne osmi, ale silou pětadvaceti mandátů.“

A pravě těchto pětadvacet mandátů, o kterých hovoří, tedy síla, jež v pražském zastupitelstvu disponuje blok složený z hnutí ANO a sociálních demokratů, se zdá být v současné chvíli ohniskem, kolem kterého se utvoří budoucí koalice.

ODS namísto zelených?

Tento týden v úterý se uskutečnila schůzka zástupců stran původní koalice, na které zástupci ČSSD a ANO navrhli Trojkoalici obnovení koalice. Všechny tři formace se přitom shodují, že pokud by se tak mělo stát, musí to být na rozšířeném půdorysu.

Většina třiatřiceti mandátů podle nich nezaručuje efektivní vládnutí, avšak zatímco zelení by ke spolupráci přizvali Piráty, ANO a ČSSD preferují ODS. Jak už ale víme, Piráti s ČSSD vládnout odmítají. Zbývá tedy varianta s ODS, což v rozhovoru pro Deník Referendum potvrdili radní KDU-ČSL Jan Wolf i předsedkyně pražských Starostů a nezávislých Jana Plamínková.

Na otázku, zda je pro ně ODS akceptovatelná, oba odvětili v podstatě kladně. „KDU-ČSL je Praze spíše středo-pravým subjektem, pro nás jsou občanští demokraté určitě blízcí,“ pravil například Wolf. Také Plamínková se koalici s ODS nevyhýbá. Prý zaleží na programové shodě. V daleko složitější situaci budou nepochybně zelení, těžko říct, jak by před svými voliči obhajovali alianci s ODS.

A právě s tím nejspíš ČSSD a ANO počítají, podle zákulisních informací totiž zelené ve vedení Prahy ve skutečnosti již nechtějí. Jak lidovci, tak zástupci STAN sice odmítají byť náznakem hovořit o případném rozpadu Trojkoalice, přesto je evidentní, že právě tímto směrem iniciativa ANO a ČSSD míří.

Což vlastně není překvapivá informace, stačí se zmínit o genezi krize původní koalice, vzít v potaz vztahy sociálních demokratů k zeleným a připomenout, že se Stropnický stal v mezičase jejich předsedou. To, že se lidovci označují za středo-pravý subjekt, lze brát sice za folklór, přesto se nelze ubránit dojmu, že si jednotliví aktéři osvojují argumenty, které jim umožní být součástí hlasovací většiny a zároveň se případně vymanit z původní aliance.

Pozornosti většiny médií to sice uniklo, za pozoruhodné lze v této souvislosti označit také prohlášení předsednictva Starostů a nezávislých, které jejich tiskový odbor zveřejnil krátce po sjezdu Strany zelených. „Předsednictvo hnutí Starostové a nezávislí se obává, že Zelení pod vedením Matěje Stropnického nebudou pouze směřovat více doleva, ale začnou se vymezovat proti stávajícímu politickému i společenskému uspořádání,“ uvedlo předsednictvo STAN 28. ledna.

Hnutí prý vadí výroky Stropnického o radikální straně, jejíž kritika se dotýká samé podstaty současného světového systému. „Jsme na rozpacích. Toto by nebyla víceméně středová a na životní prostředí orientovaná Strana zelených, se kterou jsme například vstupovali v Praze do Trojkoalice. Posun až do extrémně levicové části spektra je na těchto i dalších výrocích patrný,“ vysvětlil Petr Gazdík.

„Prozatím to vypadalo, že názory Matěje Stropnického a lidí kolem něj jsou pouze jakousi názorovou frakcí Strany zelených. Uzavírali jsme smlouvu v Praze s Petrem Štěpánkem a protlačení jiného kandidáta za Zelené do rady města všechny naše členy nemile překvapilo již před rokem. Už tehdy jsme se veřejně ohradili,“ doplnila Gazdíka Plamínková.

Tendence je tedy zřejmá: lidovci i STAN mohou zvolení Stropnického do čela zelených v pravý moment využít k tomu, aby vypověděli smlouvu, která stála za vznikem Trojkoalice. Nic by jim pak nestálo v cestě nahradit je občanskými demokraty. Navíc zelení jsou v pražském zastupitelstvu čtyři, občanských demokratů osm. Ze třiatřicetičlenné většiny by se rázem stala většina osmatřiceti členná.

Koalice zákulisních struktur

Pokud by první scénář, ať už se zelenými nebo bez nich, z nějakého důvodu nevyšel, nejspíš by pak už ani Andrej Babiš a Miroslav Kalousek nenamítali nic proti tomu, aby se v Praze jejich strany spojily. Vznikla by tak velká koalice složená z ANO, TOP 09 a ČSSD, kterou jsme v analýze na začátku prosince označili za koalici zákulisních struktur.

Ostatně jde o variantu, se kterou nejspíš pracovala bývalá předsedkyně pražské buňky ANO Radmila Kleslová a Karel Březina z ČSSD. V jistý moment ji nakonec nevyloučil ani předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Proti sice byla dlouhodobě TOP 09, předseda jejich klubu Václav Novotný si ji ale nyní už přece jen představit dovede.

Jediné, co doposud hovořilo proti této koalici, je spor, který mezi sebou na centrální politické úrovni vedou lídří ANO a TOP 09. Oba jsou ale pragmatici a oba nepochybně vědí, že jejich stranám bezvládí v Praze prospívat dlouhodobě nemůže.

V mezičase ovšem ANO a ČSSD v Praze nalezly cestu k vytvoření koalice kontrolované šíbry a přáteli developerů jiným způsobem: vymění nepohodlnou Stranu zelených za ODS. Jisté je, že ODS jako strana, která byla průkopníkem pražské politiky, v níž dnes ANO a ČSSD pokračují, se v koalici s nimi bude cítit jako doma.