Pražská výzva v Hirošimě

Alena Gajdůšková

Na den přesně před sedmdesáti lety svrhl americký válečný bombardér tajemnou bombu s názvem „Little Boy“ na japonské město Hiroshima. Dokáže lidstvo tohoto výročí využít k tomu, aby prohloubilo dílčí snahy o jaderné odzbrojení světa?

Svět vzpomíná výročí Hirošimy a Nagasaki. Do Japonska odletěli i čeští skauti spolu s delegací vedenou předsedou poslanecké sněmovny Janem Hamáčkem. Historici se přou, zda se svržením atomových bomb na japonská města urychlil konec druhé světové války, nebo nikoli. Nevím. Nesporným faktem je, že v jednom momentě zahynuly statisíce civilistů, další statisíce lidí umřely následně, a další oběti a jejich potomci nesou celá léta následky ozáření. A to je velké memento.

Občanů České republiky se to zdánlivě netýká. Ale my máme historický závazek. Už král Jiří z Poděbrad v 15. století vyslal po Evropě mírové poselstvo. Barack Obama v roce 2009 vyzval od Masarykovy sochy na Pražském hradě země ke světu bez jaderných zbraní. Toto poselství míru a bezpečnějšího světa dostalo název „Pražská výzva“. Nejen o tento apel nejmocnějšího muže planety se opírají organizace, které jsou si vědomy nebezpečí, které s sebou nese byť jen existence atomových bomb.

Organizace Červeného kříže a Červeného půlměsíce už léta upozorňují na humanitární důsledky použití jaderných zbraní, na humanitární katastrofu, která by při jejich použití následovala a vyzývají k jejich zákazu. V Hirošimě polovina lidí zemřela okamžitě, 30 % zemřelo na ozáření, 20 % na popáleniny a polovina lidí ztratila život z jiných příčin. Nikdo neunikl.

×