Dohoda s Íránem — hrozba, nebo nová naděje?

Fatima Rahimi

Írán nepoužije jadernou energii jako zbraň. Světové velmoce jej na oplátku nebudou zatěžovat sankcemi. To je podstata dohody, která byla uzavřena před týdnem. Jak o ní pojednává perský tisk? A jak ji přijali místní občané?

Po měsících dlouhého vyjednávání oznámily světové velmoci v úterý 14. července konečnou dohodu s Teheránem o jaderném programu. Írán souhlasil s jeho výrazným omezením nejméně na deset let. Inspektorům z mezinárodní agentury pro atomovou energii by měl umožnit přístup i do vojenských zařízení. Mocnosti za to prosadí postupné zrušení protiíránských sankcí.

Jaderný program Íránu byl spuštěn za Rezá Šáha Pahlavího ve spolupráci se Spojenými státy a západní Evropou. Plán byl součástí tzv. Atomů pro mír. První jaderné reaktory v Íránu, v Izraeli a v Pákistánu byly postaveny právě v rámci tohoto programu. Účast Spojených států a západní Evropy na íránské jaderné strategii pokračovala až do roku 1979.

Islámská revoluce nicméně svrhla šáha a po revoluci prakticky skončila mezinárodní spolupráce s Íránem v této oblasti. V období íránsko-iráckého konfliktu, tedy od roku 1984, ovšem začala Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) z povzdalí sledovat íránský jaderný plán.

×