Osmiletým zpožděním, nekvalitní projektovou dokumentací, krátkou dobou záruky na dílo, dozorem stavby, který je ve střetu zájmů. Tak začala podle Oživení a dalších neziskových organizací stavba nového úseku dálnice D1 mezi Přerovem a Lipníkem nad Bečvou. Příčiny problémů spatřují především v nekompetentnosti investora a nepřipravenosti stavby. Výsledkem může být prodlužování doby výstavby, nízká kvalita a vysoké náklady stavby.

„Na příkladu tohoto úseku dálnice D1 je vidět, jak moc chybí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) dobře nastavený systém projektového řízení, který by zajistil kvalitní přípravu staveb. Této stavbě hrozí obrovské riziko jejího prodražení a vleklých sporů kvůli její špatné přípravě," uvedl Marek Zelenka z Oživení.

Zvýšené stavební náklady jsou podle něj nicméně marginální v porovnání s negativními dopady pro veřejnost, která stále nemůže využít celou dálnici D1. „Od organizace, která za dva roky bude slavit padesát let od svého založení, by se dalo očekávat, že se již dokáže poučit z dřívějších chyb,“ dodává.

Podle nové případové studie tohoto úseku dálnice, kterou pro Dopravní federaci zpracovala organizace Oživení, státní investor a zároveň zadavatel stavby v jedné osobě, tedy Ředitelství silnic a dálnic, hned několikrát pochybil.

Problematický je způsob zadání veřejné zakázky na zhotovitele stavby. Je zjevné, že ŘSD uchazečům předložila nedokonalou, neúplnou a nepřehlednou zadávací dokumentaci. Tento fakt potvrzuje zejména počet dotazů uchazečů o zakázku, kterých bylo v průběhu sedmi měsíců více než 350, a dále i skutečnost, že termín pro odevzdání nabídek byl pětkrát posunut.

Problematické jsou dále některé podmínky smlouvy se zhotovitelem, například záruční doba. Uchazeči o zakázku museli nabídnout délku záruční doby alespoň pět let, maximálně však deset let. „Betonová vozovka však má dle dnešních technologií vydržet minimálně třicet let bez zásahů. Minimální délka záruky by tedy logicky měla být co nejvyšší, deset let, případně i více," upozorňuje Oživení.

Studie zkoumá také řadu zakázek na služby související se stavbou D1-137. Takovýchto zakázek je celkem patnáct. Výsledkem je především zjištění, že ani při této stavbě nebude technický dozor nezávislý a bude ve střetu zájmů.

Stavba D1 — 137 kopíruje u nás běžnou, avšak problematickou praxi, kdy jedna a tatáž firma vytváří projektovou dokumentaci a následně získá také zakázku na technický dozor investora. V této pozici je v případě D1 — 137 společnost HBH Projekt, která tak bude mít mimo jiné za úkol upozorňovat na chyby v zadávací dokumentaci, na kterých se sama podílela.

Základem funkční kontroly stavby přitom je nezávislost technického dozoru na zhotoviteli i projektantovi. Marek Zelenka k tomu uvádí: „Každá stavba má mít jasně vymezené role projektanta, zhotovitele a dozoru — kteří by neměli být ve střetu zájmů a měli by být na sobě nezávislí.“

Zajímavé je i zjištění vývoje předpokládané ceny stavby. Odhady ceny se v průběhu let značně lišily — a to až o tři miliardy. Vysoutěžená cena je pak o více než dvě miliardy nižší než Předpokládaná hodnota ze zadávací dokumentace, která byla 4,97 miliard. Zdá se tedy, že odhady cen, se kterými pracují Ministerstvo dopravy, Státní fond dopravní infrastruktury i ŘSD jsou špatně nastavené.

Součástí stavby mají být i tři mimoúrovňové křižovatky. Dvě z nich jsou ovšem dopravně zbytečné. Jedna z nich je pouze provozní křižovatkou pro Středisko správy a údržby dálnic Přerov a je vzdálená pouze 800 metrů od další plánované mimoúrovňové křižovatky.

Pro Lipník nad Bečvou je pak plánována další velká mimoúrovňová křižovatka vedle tři kilometry vzdálené křižovatky stávající. Pokud by nebyly postaveny, ušetřil by stát, tvrdí neziskové organizace, přibližně 500 milionů korun. Tyto stavby tak představují zbytné investice a vyvolávají dojem nehospodárného nakládání s veřejnými prostředky.

Problematická je podle nich také trasa dálnice, kterou projektant naplánoval přes dvě skládky teplárenských popílků a jezero, které se u jedné z nich vytvořilo.

„Ze zkušeností z dálnice D 47 je zřejmé, jak jsou tyto popílky nebezpečné. Pokud mají být zabudovány do podkladních vrstev dálnice, je třeba jim věnovat značnou pozornost při geologických průzkumech i při samotném použití. ŘSD nenechalo provést průzkumy v dostatečném rozsahu a minimálně jedna skládka (Předmostí) tak bude s jistotou odtěžena," uvedly.

Podmínky pro použití popílků z prozkoumané skládky (Prosenice) jsou podle Oživení tak náročné na splnění, že lze pochybovat, zda se stavební firmě podaří je dodržet. Původní dobrý záměr „schovat“ odpad z tepláren pod dálnici tak zůstane nevyužit.

Podle původního předpokladu měl být úsek dálnice hotový již v červenci 2011. I přes osmileté zpoždění však ŘSD při zadávacím řízení nedisponovalo všemi potřebnými stavebními povoleními ani nemělo vykoupené všechny pozemky. Tyto skutečnosti mohou vést k porušení podmínek dotace z fondů EU. Hrozí tak zpoždění stavby, což by mohlo být důvodem i pro penalizaci ŘSD stavební firmou.