Vláda ve středu prozatím odložila projednávání novely volebního zákona o vyváženém zastoupení žen a mužů na kandidátních listinách. Novela zpracovaná ministerstvem vnitra navrhuje čtyřiceti procentní zastoupení žen nebo mužů na kandidátních listinách ve volbách do Poslanecké sněmovny a krajských zastupitelstev. S návrhem nesouhlasí ANO a KDU-ČSL

Návrh také zavádí pravidlo, podle kterého musí být v první trojici kandidátky zastoupen alespoň jeden muž či alespoň jedna žena. Politickým stranám, které pravidlo nedodrží, by byl v případě úspěchu ve volbách o třetinu snížen státní příspěvek za získaný mandát.

Již před jednáním vlády se ale ukázalo, že je koalice ve věci kvót nejednotná. Proti jsou zástupci lidovců a hnutí ANO. Podle Pavly Golasowské z KDU-ČSL jde dokonce o protiústavní krok. „Pokud bychom tento návrh uzákonili, tak by to znamenalo, že se ženy nemohou na české politické scéně uplatnit. Není to pravda,“ uvedla v rozhovoru pro ČT24.

Podobně to vidí její stranický kolega, ministr kultury Daniel Herman: „Návrh pokládám spíše za diskriminační. Neměli bychom taková čísla určovat od stolu." Proti kvótám v ČT ostře vystoupil také ministr financí Andrej Babiš. „Považuji to za formu diskriminace. Kvóty nám říkají, že ženy jsou v podstatě méněcenné,“ řekl.

Sociální demokraté jsou tak jediní, kdo kvóty nyní v koalici prosazuje. Snahu o vyšší zastoupení žen v politice hodnotí příznivě politoložka a ředitelka Fóra 50% Jana Smiggels Kavková. „Bez podobných opatření by se ženy spravedlivé reprezentace dočkaly zhruba za dalších sto let.“

Zdůrazňuje přitom, že si veřejnost vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice přeje. Své tvrzení dokládá na výzkumu veřejného mínění, podle kterého více než osmdesát procent lidí považuje za důležité, aby se ženy podílely na řešení aktuálních společenských problémů. „A více než šedesát procent se domnívá, že je potřeba vstup žen do politiky aktivně podporovat,“ dodala Kavková.

Ministerstvo vnitra novelou volebního zákona reaguje na současné zastoupení žen v české politice, pohybuje se totiž okolo pouhých dvaceti procent. V mezinárodním srovnání řadí Českou republiku na devětašedesáté místo mezi Bangladéš a Saúdskou Arábii. Legislativní kvóty fungují ve více než sedmdesáti zemích světa. Mimo jiné například ve Francii, Belgii, Polsku, Slovinsku či Španělsku.