Prezident Miloš Zeman bude vetovat novelu zákona o národních parcích. Uvedl to v rozhoru pro ČTK s tím, že mu vadí mimo jiné legislativní úprava, která zvýší na Šumavě rozsah bezzásahových zón. Podle tiskového mluvčího Hnutí DUHA Jana Piňose Zeman svou averzí k novým pravidlům pro ochranu národních parkům, které nedávno schválila vláda, nepřekvapil.

„Se svým názorem se dostal do izolace. Kvalitnější ochranu přírody v Národním parku Šumava a červenou pro developery a dřevorubce chtějí už nejen přírodovědci a občané, ale i poslanci, vláda a část šumavských starostů,“ uvedl Piňos a připomněl, že Poslanecká sněmovna loni smetla ze stolu návrh zákona, který by vedl de facto k likvidaci národního parku.

„Všude v NP má mít příroda a její šetrné poznávání prioritu. Vědí to už všichni, jen na pražském Hradě ještě ne,“ zdůrazňuje Piňos. Zeman sice neodmítá univerzální zákon o národních parcích, avšak tvrdí, že záleží vždy na tom, kdo stojí v čele konkrétní organizace. „Jestliže národní park vede fanatik, který chce vytvořit divočinu tam, kde nikdy nebyla, tak se v důsledku své práce se za sebou ohlédne, uvidí tři miliony mrtvých stromů a ani se za to nestydí," uvedl Zeman.

Podle něj je třeba hledat řešení, které ochrání především obyvatele šumavských obcí. „Datel tříprstý nebo tetřev hlušec se z uschlých lesů už dávno odstěhovali. Takže není koho chránit," cituje prezidenta ČTK. „Prezidentovy námitky nemají opodstatnění. Přírodu ani obyvatele Šumavy nový zákon nepoškodí, naopak,“ reaguje mluvčí Hnutí DUHA.

Zdůrazňuje přitom, že si příroda v národním parku poradí lépe sama bez lidské pomoci. Navíc Zeman uvádí nepodložené údaje. „Podle monitoringu stavy datlíka tříprstého na Šumavě stoupají, počty tetřeva neklesají. A to především proto, že v lese ponechaném přírodnímu vývoji — nikoli na holosečích — mají dost úkrytů a potravy,“ uvedl Piňos pro Deník Referendum.

„Více divočiny znamená větší zájem turistů a více peněz pro místní ekonomiku. Na celorepublikovém žebříčku obcí s nejvyššími příjmy na obyvatele jsou v první desítce tři vesnice z NP Šumava,“ doplnil. Navíc území ponechané přírodnímu vývoji se zatím zvětší jen o málo, na polovinu rozlohy Národního parku se bude rozšiřovat postupně.

„Přitom podle monitoringu přírodovědců umožňuje stav šumavské přírody vyhlásit bezzásahové území na polovině území NP již dnes. Většina národních parků v Evropě má první zóny větší než pětasedmdesát procent. V navržené novele zákona tedy nejde o žádné radikální řešení,“ uzavírá Piňos.