V úterý ve 14:00 začala mimořádná schůze Poslanecké sněmovny, jediným bodem jejího programu je hlasování o nedůvěře vládě Bohuslava Sobotky. Pravicová opozice schůzi svolala kvůli tomu, že koalice minulý týden prosadila pokračování daňového zvýhodnění biopaliv. Schválení normy totiž zajistí Agrofertu, jehož jediným vlastníkem je předseda hnutí ANO Andrej Babiš, několik miliard korun z veřejných rozpočtů.

Výsledek hlasování je dopředu jasný, vláda hlasování ustojí, ODS, TOP 09 a hnutí Úsvit totiž disponují pouze dvaapadesáti poslanci. Další opoziční strana — KSČM — se navíc hlasování zdrží. Politologové v této souvislosti upozorňují na dosavadní soudržnost koalice, prakticky zatím nevznikla situace, kdy by jejích 111 poslanců v dolní komoře nehlasovalo jednotně. Poslanci si schválili, že budou jednat i po jedenadvacáté hodině. Očekávat tedy lze vleklou diskusi.

Podle politologů budou příčiny případného pádu vlády spíše vnitřní, zmiňují například skandál premiéra či jiného klíčového aktéra, vnitrokoaliční pnutí či touhu Andreje Babiše vyhrát volby. „Případný pád vlády může být vzhledem k solidní většině, kterou má současná koalice, způsoben jen vnitřními faktory. Těch ovšem může být celá řada,“ tvrdí Jiří Pehe.

Hovoří například o odchodu jedné koaliční strany z koalice kvůli nějakému skandálu či nesouhlasu s vládní politikou. „To jsme viděli v prosinci 1997, když padla kvůli skandálu v ODS a následnému odchodu lidovců Klausova vláda,“ připomíná Pehe. Zejména neprůhlednost ANO může být podle jeho mínění zdrojem podobného skandálu.

Podobně to vidí jeho kolega Milan Znoj. „Vláda může padnout, když se provalí nějaký korupční skandál ,Nečasových rozměrů', ani ,nový Rath' by na to nestačil.“ Podle něj je ale málo pravděpodobné, že se rozpadne jedna z vládních stran, jak tomu bylo v minulosti u Věcí veřejných. „ANO je po sněmu vnitřně konsolidované, haškovská opozice v sociální demokracii je nyní pacifikována a lidovci jsou tradičně disciplinovanou stranou.“

„Vlády často odcházejí či padají na základě důvodů, o nichž se nám zatím ani nezdá. Kdo čekal Grossova strýce Vika? Kdo tušil, že zemi místo Nečase řídí Nagyová?,“ táže se Lukáš Jelínek. Pokud hovoří o standardních politických příčinách pádu vlády, tipuje vnitřní pnutí v nějaké vládní straně, v současnosti hlavně v ANO: „Nezačne v něm fungovat pravo-levý napnelismus? Nedojde některým poslancům ANO trpělivost se střetem zájmů Andreje Babiše?“

„Nečekám ale, že by k tomu došlo. Ani k tomu, že by vládu na Babišův pokyn opustilo ANO jako celek, tím by si jen řeklo o negativní reakci veřejnosti. Andrej Babiš ví, že lidé, kteří od něj mimochodem čekají hlavně práci, mají rádi férovou hru - zvítězit proto hodlá v řádném volebním termínu,“ myslí si Lukáš Jelínek.

Jiří Pehe naopak nevylučuje rozpad jedné z vládních stran. Za hlavního kandidáta označuje podobně jako Jelínek hnutí ANO, které podle něj není pevné ani programově, ani organizačně. „Další příčinou případného pádu vlády může být snaha jedné nebo více stran vyvolat předčasné volby kvůli kupříkladu výsledkům krajských voleb nebo průzkumům, které ukazují, že by strana mohla z voleb profitovat,“ dodal Pehe.

Pehe a Znoj se nicméně shodují, že Sobotkova vláda má slušnou šanci vydržet do konce volebního období. Podle Znoje vládu nerozloží ani spory o zvýšení daní nebo prohloubení úspor, protože by případný rozkol vládní strany poškodil. Podle něj nemá na pádu vlády zájem ani jedna z koaličních stran. „Žádná jiná smysluplná většina ve Sněmovně neexistuje a pád vlády, která má slušnou podporu ve veřejnosti, by případného kverulanta poškodil,“ vysvětluje.

„Jsou pro to dva hlavní důvody. Prvním je, že žádná ze současných vládních stran nemůže snadno zformovat jinou koalici, protože to rozložení sil v poslanecké sněmovně nedovoluje. Jiné možné koalice by pak zkompromitovaly ČSSD a ANO. Druhým důvodem je, že není snadné vyvolat předčasné volby. Strana zhrzená rozbitím koalice by se mohla spojit se současnou opozicí, aby zabránila rozpuštění sněmovny a vypsání nových voleb,“ dodává Pehe.

Také Jelínek pád vlády, který by byl podepřen politickou logikou, nečeká. „Při vztazích ODS a TOP 09 k Babišovi a při odporu ČSSD k pravicové opozici zde není vidět alternativní většina, která by mohla složit vládu, aniž by se konaly předčasné volby. A v nich by nikdo s výjimkou Babiše neposílil,“ vysvětluje Jelínek.

Dalším důvodem, proč Sobotkova vláda zřejmě nepadne, je podle Peheho faktor Zeman. „Pokud by padla vláda, vstoupil coby politický demiurg opět do hry prezident Zeman, a dá se předpokládat, že žádná strana mu nebude chtít znovu umožnit, aby tvořil opět nějakou vládu svých kamarádů,“ doplnil Pehe.

„To ovšem neznamená,“ pokračuje Lukáš Jelínek, „že atmosféra i v koaličním táboře nebude s blížícími se volbami houstnout. Naopak čekám velmi drsnou kampaň. Vůbec by mě ale nepřekvapilo, kdyby voliči i dál preferovali stávající vládní uspořádání, byť s pozměněnými silami v koaličním táboře.“

Sobotkova vláda byla jmenována loni na sklonku ledna, důvěru Poslanecké sněmovny získala 18. února 2014. Dnešní hlasování o nedůvěře je zatím první. Předchozí vlády vzešlé z voleb, tedy kabinet Mirka Topolánka a Petra Nečase, čelily hlasování o nedůvěře shodně pětkrát, úspěšné bylo pouze jedno: 24. března 2009 vyslavila Poslanecká sněmovna nedůvěru vládě ODS, lidovců a zelených.

K tehdy opozičním sociálním demokratům a komunistům se připojili Vlastimil Tlustý z ODS, nezařazení Jan Schwippel (dříve ODS), Olga Zubová a Věra Jakubková (obě dříve SZ). Proti hlasovali zbývající poslanci ODS, SZ a KDU-ČSL, navíc s nezařazenými Petrem Wolfem, Milošem Melčákem a Jurajem Ranincem.