Poslanecká sněmovna bude v úterý na mimořádné schůzi hlasovat o nedůvěře vládě Bohuslava Sobotky. Schůzi s tímto jediným bodem na programu svolala pravicová opozice, návrh na vyslovení nedůvěry podalo dvaapadesát poslanců TOP 09, ODS a hnutí Úsvit. Nelíbí se jim, že koalice prosadila pokračování daňového zvýhodnění biopaliv. Schválení normy totiž zajistí Agrofertu, jehož jediným vlastníkem je předseda hnutí ANO Andrej Babiš, několik miliard korun z veřejných rozpočtů.

Výsledek hlasování je jasný předem, pravicové opozici se vládu Bohuslava Sobotky odvolat nepodaří, nemá na to potřebný počet 101 hlasů. Koaliční kabinet sociálních demokratů, hnutí ANO a lidovců se navíc může spolehnout nejen na svých 111 poslanců, podrží ho také sněmovní frakce komunistů. KSČM již avizovala, že se hlasování zdrží. Podle jejich místopředsedy Jiřího Dolejše komunisté nechtějí přispět k návratu pravice k moci.

„Výměna vlády by v současných poměrech ve sněmovně znamenala jediné — další posun doprava. Ostatně Andrej Babiš se na sněmu ANO konečně ke své jasně pravicové orientaci otevřeně přiznal. Je to v podstatě mnohem horší situace, než před deseti lety, kdy po pádu vlády Stanislava Grosse hrozil nástup zprava,“ uvedl Jiří Dolejš v rozhovoru pro Deník Referendum.

Komunisté tehdy nehlasovali pro vyslovení nedůvěry vládě, kterou navrhovala ODS. „A to byla v dolní komoře alespoň silná levice, což dnes neplatí,“ připomíná Dolejš. Sociální demokraté totiž tehdy společně s komunisty disponovali většinou hlasů. „KSČM je ale přesto rozhodnuta k postoji, který jasně sdělí, že současná vláda nemá naši podporu,“ doplnil Dolejš.

„Zároveň nebudeme nahrávat ani mediální exhibici, kterou její aktéři koncipují jako rebelii Miroslava Kalouska a dalších,“ doplňuje místopředseda KSČM. „Nebudeme tedy hlasovat ani pro navržené usnesení o vyslovení nedůvěry vládě. Je v souladu se zájmy levicového voliče nenahrávat zviditelňování vyhraněné pravice, neboť tento v roce 2013 přivítal její odchod z vládních pozic.“ Jinak řečeno, KSČM nebude hlasovat pro ani proti návrhu pravicové opozice.

Především je podle Dolejše zřejmé, že navržené usnesení nemá nejmenší naději na úspěch. Zdůrazňuje přitom dosavadní soudržnost vládní koalice, prakticky totiž zatím nebylo hlasování, při kterém by došlo alespoň k náznaku jakéhokoli narušení její soudržnosti. Sobotka se zkrátka může spolehnout na pohodlnou většinu 111 hlasů. Nejinak tomu bude při dnešním hlasování o nedůvěře.

Dolejš nicméně tvrdí, že kulminace koaličních sporů může nastat ještě letos na podzim, a to především v souvislosti se schvalováním státního rozpočtu na příští rok. „Kulminace existujících sporů se dá očekávat spíše na podzim, kdy má případný pád vlády politický smysl ještě před rozjezdem příprav krajských voleb na podzim 2016,“ myslí si Dolejš.

Sobotkově vládě lze podle jeho názoru uznat určitý posun oproti časům Petra Nečase a Miroslava Kalouska. Zmiňuje zejména zrušení penzijního experimentu s druhým pilířem a zrušení regulačních poplatků ve zdravotnictví. „Kvitovat lze i minimální valorizace mezd a penzí — i když právě zde je viditelný koaliční spor a hovořit lze o posunu spíše symbolickém,“ zdůrazňuje Dolejš.

Co podle něj ale vede k principiální kritice, je fakt, že vládní strany viditelně nereagují na kritiku týkající se oligarchizace politické scény či na to, že zablokovala řešení významných problémů. „Hovořím zejména o kulminaci ekonomické, politické a mediální moci Andreje Babiše či o církevních restitucích, které většina společnosti kritizuje.“

Podle Dolejše koalice zároveň odsouvá spravedlivější nastavení daní. „Hospodářské úspěchy jsou spíše důsledkem celkového oživení v Evropě než aktivit vlády, zlepšení výběru daní se od sloganů také nedostalo k realizaci,“ uzavírá Dolejš s tím, že všechny tyto výhrady k vládě lze sdělit v parlamentní diskusi.

„Není proto nutné se hlasováním postavit do zákrytu za pravicovou opozici, kterou vnímáme jako potenciálně horší než vládní sestavu,“ zdůrazňuje místopředseda KSČM. Dnešní hlasování o nedůvěře vládě bude vůbec prvním od předloňských sněmovních voleb. Hlasovat se bude podle jmen. K přijetí usnesení, kterým se vyslovuje vládě nedůvěra, je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy 101 hlasů.