Jaký je smysl Liberlandu?

Filip Šimeček

Pokus o založení nového ministátu otevírá otázku, jaký bude jeho význam. Dosavadní vývoj už mnohé napovídá.

Aktivista Strany svobodných občanů Vít Jedlička zaujal média po celém světě. Na teritoriálně sporném území mezi Srbskem a Chorvatskem založil stát, který buduje na ideálech neoliberalismu. Čeho si můžeme povšimnout už nyní?

V prvé řadě je úsměvné, jak se Jedlička staví k úhlavnímu nepříteli Svobodných — státu. Verbálně sice stát odmítá, v praxi je však jeho politika mnohem státotvornější, než by se od liberála čekalo. Už to, že vystupuje jako samozvaný prezident (a proč ne rovnou císař?) je poněkud podivuhodné, vzhledem k faktu, že zákony ještě ani nezveřejnil na webu, a že ústava nové republiky je dostupná zatím jen v anglické verzi. A proč vlastně již na začátku hovořit o centralizované moci? Není ústředním heslem Liberlandu „žít a nechat žít“?

Dalším zarážejícím prvkem je samotné pojetí svobody. Když už se tento pojem objevuje dokonce v názvu strany, jíž je Jedlička členem, očekával bych například jistou politickou pluralitu. Z webových stránek Liberlandu se však dozvíme, že občanství je zapovězeno fašistům, komunistům i lidem s „extremistickou minulostí“. Co je extremistická minulost se však nedozvíme. Ohroženo je tak vlastně i občanství samotného Jedličky, protože i radikálně pravicový ekonomický program Svobodných je do jisté míry extremismem, minimálně tedy v kontextu sociálního státu.

V prvé řadě je úsměvné, jak se Jedlička staví k úhlavnímu nepříteli

Svobodných — státu. Verbálně sice stát odmítá, v praxi je však jeho politika mnohem státotvornější, než by se od liberála čekalo. Foto liberland-fanclub.cz

Při zamyšlení nad Jedličkovými představami se naskýtá otázka, v čem by vlastně měl být Liberland svobodnější, než stávající systém střední Evropy. Kde je ekonomická samospráva? Decentralizace moci? Lidová pléna a sousedská shromáždění? Volná dohoda místo zákonů? Státní zřízení sice počítá s „prvky přímé demokracie“, ale takové doplňky zastupitelského systému dnes obhajuje i ČSSD. Nic nového ani revolučního.

A tak nezbývá než uvažovat nad scénářem, který je pravděpodobnější. Tedy pokud bude stát okolními sousedy uznán (reakce Srbska ani Chorvatska nebyly zatím příliš vřelé). Cílem není svoboda občanů. Společnost vybudovaná Jedličkou nebude alternativou, nýbrž dalším daňovým rájem (tímto záměrem se ostatně zakladatel Liberlandu příliš netají), který se stane fiktivní adresou podvodných zahraničních firem. Projekt se tak stane novou součástí legálního organizovaného zločinu, který je dnes spoluodpovědný za ekonomické recese, nedostatek financí ve veřejném sektoru a v důsledku toho i za zmařené lidské životy.