Řekové bojují proti úsporným programům, střetli se s policií
Petr SalamonDesítky tisíc řeckých zaměstnanců vyšly do ulic protestovat proti plánovaným úsporným opatřením. V Řecku rovněž sílí odpor k Evropské unii, když i vládní politici napadají evropské země.
Desítky tisíc řeckých zaměstnanců vyšly do ulic, někteří házeli po policii kamením. Policie reagovala někde použitím slzného plynu, například když ji napadli v centru Atén maskovaní radikálové.
Řekové protestují proti úsporným opatřením, jejichž cílem je zmírnit dluhy státního rozpočtu, a tím odvrátit ekonomický kolaps. Odbory chtějí manifestovat svou sílu a odradit vládu od snahy uspokojit politické partnery z eurozóny.
Ministři plánují ekonomické reformy, které mají pomoci finančnímu zdraví národní ekonomiky, zároveň ale chtějí uspokojit protestující zaměstnance, píše Guardian.
Během stávek byly zastaveny veřejné služby a Řecko se uzavřelo okolnímu světu. Nejezdily lodě, letadla ani vlaky. Všechny lety do země a ze země byly zrušeny. Školy, vládní úřady, soudy i radnice se uzavřely. Nemocnice neposkytovaly běžné služby.
„Toto je čára, za níž neustoupíme,“ řekl Nikos Goulas, šéf odborového svazu dvaceti tisíc zaměstnanců mezinárodního letiště v Aténách. „Řecko není Irsko. Jestliže vláda nestáhne své plány, dojde k obrovským nepokojům,“ dodal, třímaje v ruce transparent s nápisem „Terorizujte si nás jak chcete, opatření neprojdou“.
„Řekové jsou si dobře vědomi hrozné fiskální situace v zemi,“ řekl odborář Yiannis Panagopoulos. „Požadujeme spravedlivé rozdělení zátěže, aby nízkopříjmové skupiny a důchodci neplatili cenu za krizi, kterou nezpůsobili.“ Řekové si přejí, aby náklady na ekonomické reformy zaplatili převážně bohatí.
BBC uvádí, že řecká vláda již navýšila daně vyšším příjmovým vrstvám. Ale aby snížila deficit veřejných financí o čtyři procenta, bude podle BBC muset vzít část peněz většině občanů.
V Řecku také vzrůstá nepřátelství vůči Evropské unii. Zvláštní nenávist chovají Řekové k Německu, které požaduje po Athénách tvrdší ekonomická opatření. Řečtí politici byli pobouření způsobem, jakým se k ekonomické krizi v jejich zemi postavila německá média.
Například německý časopis Focus umístil na přední stranu jednoho svého vydání Venuši Milétskou s nezdvořilým gestem a titulkem Podvodníci v eurozóně.
Místopředseda řecké vlády Theodore Pangalos prohlásil, že Německo nemá právo soudit řecké finance. Připomněl ekonomický kolaps při nacistické okupaci Řecka během druhé světové války. Uvedl také, že jeho země neobdržela od Německa dostatečné reparace.
„Vzali řecké zlato z národní banky, pobrali řecké peníze, a nikdy to nevrátili. To je problém, který taky jednou musíme vyřešit,“ uvedl Pangalos pro BBC. „Nemyslím si, že budou muset vracet peníze, měli by být ale alespoň vděční.“
„Musíme odmítnout tato obvinění,“ řekl mluvčí německého ministra zahraničí Andreas Peschke. Uvedl, že Německo věnovalo Řecku od roku 1960 sto patnáct milionů marek jako odškodnění. Německo Řecku také věnovalo dotace ve výši třiatřiceti miliard euro bilaterálně v rámci EU. „Diskuse o minulosti nepomůže vyřešit problémy (...) kterým čelíme v současné v Evropě,“ dodal Peschke.
Podle Pangalose, bývalého ministra zahraniční, který je obecně pokládán za mentora umírněnějšího premiéra Papanderoua, by se nikdy řecká ekonomika nedostala do takové tísně, pokud by neměla EU tak slabé vedení. „Kvalita vedení unie je velmi, opravdu velmi špatná,“ řekl.
Podle Pangalose Itálie maskovala skutečný rozsah veřejného dluhu mnohem více než Řecko. Myslí si, že také Francie a Belgie zamlčovaly údaje o své hospodářské situaci. „Ztratili jsme část své suverenity,“ uvedl v reakci na evropské požadavky premiér George Papandreou.
Atény mají už jen necelé tři týdny na to, aby dokázaly svým evropským partnerům, že plány na snížení výdajů a zvýšení daní fungují. Tento týden navštívil monitorovací tým EU Atény, aby prozkoumal, nakolik se daří dosáhnout pokroku. Podle ministra financí Giorgose Papaconstantinoua „vláda učiní vše potřebné“, aby krizi vyřešila.
Kvůli protestům řeckých odborů může být ale splnění požadavků EU nesplnitelné. Chudší a střední vrstvy principiálně odmítají zmrazení mezd ve veřejném sektoru, zvyšování věku odchodu do důchodu a zvyšování daní.
„Již tak jsem se musel spokojit s pouhými 345 eury za měsíc,“ řekl Guardianu důchodce Kostantinos Doganis, který se účastní protestů. „Úspory ještě nezavedli. Ale až to lidi pocítí ve svých peněženkách, nastane tu sociální výbuch.“
Další informace:
Guardian Striking Greeks fight back against austerity plan
BBC Clashes in Greece strike against austerity plan