Evropu zachvacují protesty proti ekonomickým reformám

Petr Salamon

Největší ekonomické problémy má Řecko. Proti plánům řeckého premiéra Papandrea se konají masové protesty, které například blokují vstup na burzy. Velké protesty se odehrají i v Německu či ve Francii.

Vlna sociálních nepokojů se může přehnat celou Evropou. Lidé odmítají pokusy vlád a soukromých firem zavést politiku úspor, snížit mzdy, čímž se zdůvodňují snahy zachránit hospodářství před bankrotem.

Protesty se konaly včera ve Španělsku, dnešní generální stávka by mohla ochromit Řecko. Protesty se připravují na francouzských letištích a také zaměstnanci německé Lufthansy plánují stávkovat. Mohly by tak propuknout největší veřejné nepokoje od revolučního roku 1968.

Independent uvádí, že důvěra lidí v ekonomiku klesá pod tíhou pochmurných zpráv o řecké krizi. Guvernér Bank of England Mervyn King vyjádřil obavy, že proces ozdravování evropské ekonomiky se zastaví. Sílí obavy z příchodu druhé vlny recese.

Generální tajemník Evropské konfederace odborových svazů John Monks včera varoval, že odbory v rámci celé EU budou bojovat proti úsporným plánům, které jsou „společensky nepřijatelné“, a které by jen zhoršily recesí prohloubenou nezaměstnanost.

Největší stávka se odehrává v Řecku, ve kterém pod tlakem eurozóny oznámil premiér George Papandreou program ambiciózních ekonomických úspor. Ten má pomoci snížit deficit veřejného sektoru země z 12,7 % HDP na povolenou míru tří procent do roku 2012.

Reforma má zahrnovat zmrazení mezd ve veřejném sektoru, zvýšení věku pro odchod do důchodu na třiašedesát let do roku 2015, snížení odměn, větší kontrolu zaměřenou proti rozsáhlými daňovým únikům a vyšší daně z pohonných hmot, alkoholu a luxusního zboží.

Řecko bude muset najít do dubna a května pětadvacet miliard euro, aby splatilo dluhopisy, krátkodobé i dlouhodobé směnky a úroky. 16. března musí premiér Papandreou přesvědčit ostatní představitele Evropské unie, že dosáhl pokroku ve snižování deficitu.

Řeckých demonstrací podporovaných místní komunistickou stranou se včera a dnes účastnily miliony řeckých občanů. Demonstranti zastavili letecké, železniční a námořní dopravní sítě. Členové militantních odborů v Řecku podle Guardianu dokonce blokovali vstup na Burzu cenných papírů.

„Navržená opatření ponechají zátěž řecké ekonomiky na  bedrech nejchudších Řeků, na nikom jiném,“ uvedl jeden z protestujících Giorgos Perros. V rámci řeckých protestů budou rovněž uzavřeny školy, vládní úřady i soudy. Narušen bude provoz bank, nemocnic a státem vlastněných společností. I novináři plánují stávkovat, což ještě zesílí chaos.

Řecké hospodářství utrpělo další ránu, když úvěrová agentura Fitch snížila hodnocení čtyř největších místních bank z BBB plus pouze k BBB. Jejich ekonomické výhledy jsou tak opět pochmurné. To prý podle agentury sníží zisky bank, protože zákazníci ztratí chuť si půjčovat. „Bude to mít významný dopad na reálnou ekonomiku, sníží to poptávku po půjčkách a posílí tlak na kvalitu aktiv,“ uvedla agentura.

Také Španělsko a další hospodářsky oslabené země jako Portugalsko, Itálie a Irsko budou čelit odporu občanů vůči úsporným plánům vlády. Mnozí pozorovatelé se podle britského deníku Independent obávají stavu španělského rozpočtu, protože španělská ekonomika představuje významnou část ekonomiky celoevropské. A ani bohatší členové eurozóny jako například Německo nemají sílu mu pomoci.

Jak již Deník Referendum informoval, velká protestní shromáždění se konala ve většině velkých španělských měst. Odboráři a další občané protestovali proti zamýšlenému zvýšení důchodového věku na sedmašedesát let. V hlavním městě se podle organizátorů protestů mohlo sejít až padesát tisíc lidí. V druhé polovině tohoto týdne by se měly protesty rozšířit do zbytku země.

Španělsko je přitom zemí, která nejvíce těžila z ekonomického boomu při zavádění jednotné evropské měny eura. Jeho hospodářství tehdy těžilo z výhod měnové unie, jako byly například nízké úrokové sazby. Zároveň se ale postupně zvyšovaly ceny a náklady, kvůli čemuž bylo Španělsko daleko méně konkurenceschopné oproti jiným státům, například Německu.

Podle deníku Independent je evropským problém absence společné pokladny v eurozóně, která by doplňovala evropskou centrální banku a umožňovala vzájemnou pomoc mezi státy. Přeshraniční výpomoc zapovídá jak Maastrichtská smlouva, tak i Lisabonská smlouva.

Další informace:

Guardian Protesters blockade Athens stock exchange

Independent Greece leads Europe's winter of discontent