Deník Referendum i před letošními senátními oslovil experty, kteří jsou obeznámeni s obvody, v nichž se letos volby konají, se dvěma dotazy: jak vidí šance kandidátů ČSSD uspět a kterého z kandidátů považují v daném volebním obvodě za favorita.

Ve středu jsme zveřejnili první díl soustředěný na Prahu a pět českých obvodů. Ve čtvrtečním druhém dílu jsme se posunuli na východ a pokusili se o rozbor druhé třetiny obvodů.

Třetí část rozebírá moravské a slezské obvody, analýza prochází jeden obvod po druhém a s přihlédnutím k celostátním faktorům hodnotí situaci především z hlediska lokální politicko-společenské konstelace. Současně zohledňuje výsledky z předešlých dvou senátních voleb.

Vyškov

Ve Vyškově se v letošních senátních volbách o hlasy voličů uchází pouze pět kandidátů, tak jako ve většině obvodů i tady letos mandát obhajují sociální demokraté, konkrétně Ivo Bárek. O hlasy levicových voličů se spolu s ním uchází Zdeněk Koudelka z KSČM.

Na Vyškovsku letos nekandidují občanští demokraté, hnutí ANO do voleb vyslalo bývalého vojáka z povolání Pavla Zůnu, za lidovce tu kandiduje Roman Celý a za TOP 09 se o hlasy voličů uchází Zdeněk Šinut.

„Vyškovsko je tradičně posunuto výrazně doleva, což neplatí jen u senátních voleb ale prakticky u každých,“ uvedl v rozhovoru pro Deník Referendum politolog Lubomír Kopeček.

Podle zjištění Deníku Referendum mají největší šanci na postup do druhého kola kandidáti sociálních demokratů a lidovců. „Jako jediní za sebou mají viditelnou politickou minulost, ostatní kandidáti se jim v tomto nemohou rovnat,“ uvedl zdroj Deníku Referendum obeznámený s místní situací, který si přál zůstat v anonymitě.

„Fakt, že je tady tak málo kandidátů, je zřejmě i odrazem relativně malé soutěživosti, kdy je viditelný favorit ve stávajícím senátorovi za ČSSD,“ čte situaci v obvodě Kopeček. Podle všeho se tak rozhodne mezi Ivo Bárkem a Romanem Celým z KDU-ČSL.

Vyškovsko bylo v roce 2008 obvodem, ve kterém ve druhém kole nedošlo na většinový souboj mezi tehdy dominantními ODS a ČSSD. Do druhého kola tu totiž postoupil kandidát lidovců, mandát ale přesto získali sociální demokraté, a to suverénně.

Jejich kandidát Ivo Bárek získal již v prvním kole 39,60 % hlasů, lidovecký kandidát Václav Horák získal důvěru 22,98 % voličů. Ve druhém kole Bárek potvrdil roli favorita, svůj hlas mu dalo 61,09 % voličů. Bez zajímavosti jistě není, že v prvním kole získali kandidáti ODS a KSČM téměř shodný počet hlasů, a to přes 14 %.

V roce 2002 tomu nebylo jinak, ve druhém kole se opět utkali kandidáti ČSSD a KDU-ČSL. Sociální demokrat Ivo Bárek skončil po prvním kole až za lidoveckým kandidátem Františkem Adamcem.

Ve druhém kole se mu však podařilo zmobilizovat více voličů, což dokládá i o více než deset procent vyšší volební účast oproti kolu prvnímu, a zvítězil s 51,6% hlasů.

Do druhého kola mají šanci nejspíše postoupit pouze současný senátor Ivo Bárek a Roman Celý z KDU-ČSL.

Odhad DR pro druhé kolo: Bárek (ČSSD) x Celý (KDU-ČSL). Mandát získá Bárek.

Brno-město

V Brně budou letos voliči vybírat z devíti kandidátů. Mandát tu sice také obhajuje ČSSD, namísto současného senátora Miloše Janečka se ale o hlasy voličů na kandidátce ČSSD uchází Karel Doležal. Janeček kandiduje za uskupení Republika.

Občanští demokraté do voleb vyslali úspěšného basketbalového trenéra Jana Bobrovského, za TOP 09 tu kandiduje Michal Marek a za lidovce Zdeněk Papoušek. Miloslava Pošvářová se o hlasy voličů uchází na kandidátce zelených a Pirátů, hnutí ANO do voleb v Brně vyslalo Karla Schmeidlera.

„Šance současného senátora snižuje fakt, že se rozešel s ČSSD a kandiduje za marginální subjekt,“ připomíná v rozhovoru pro Deník Referendum politolog Lubomír Kopeček.

Nevýhodou Jana Bobrovského je pošramocená značka ODS. Přestože se v Brně Bobrovský nepochybně těší velké popularitě, je nepravděpodobné, že by se mu mohlo podařit v letošních volbách uspět.

Miloslava Pošvářová sice neměla špatnou kampaň, avšak zároveň ji nelze považovat za osobnost srovnatelnou s Eliškou Wagnerovou, která vyhrála senátní volby v Brně před dvěma lety. Větší šanci na postup by měla v případě, že by se tu na společné kandidátce dohodli zelení s lidovci.

Ti totiž disponují v Brně stabilní voličskou základnou. U jejich kandidáta je pro změnu otázka, zda pro tradičně konzervativní segment jejich voličů nebyla Papouškova kampaň až příliš neotřelá.

„Brněnský obvod inklinuje voličským chováním doprava. Stávající senátor za ČSSD byl zvolen v situaci, kdy levice uspěla víceméně všude," podotknul Kopeček. Hlavním favoritem je tedy Michal Marek z TOP 09, kterého lze narozdíl od ostatních kandidátů označit za výraznou osobnost.

V obvodu Brno-město postoupili před šesti lety do druhého kola zástupci ČSSD a ODS. A tak jako všude až na Prahu a Znojmo se do horní komory dostal kandidát sociálních demokratů. V prvním kole porazil Miloš Janeček z ČSSD Petra Duchoně z ODS o necelé tři tisíce hlasů.

Až třetí tehdy skončil současný poslanec za hnutí ANO Jiří Zlatuška, který kandidoval s podporou hnutí LiRa (později Liberálové.cz). Druhé kolo senátních voleb dopadlo v roce 2008 v Brně jednoznačně: Miloš Janeček získal 58,20 % hlasů a stal se senátorem.

Jiří Zlatuška svůj mandát obhajoval, ve volbách 2002 se mu ve druhém kole podařilo o 15 % porazit Ivana Kopečného, kandidáta ODS. Oba postoupili jasně z prvního kola, kde za sebou nechali lidovce Jan Zahradníčka. Sociální demokracie tehdy skončila až na místě čtvrtém s podobným výsledkem jako KSČM.

Na pravici se v Brně rozhodne mezi Michalem Markem z TOP 09 a Karlem Schmeidlerem z hnutí ANO. Na levici má největší šanci na postup do druhého kola Karel Doležal z ČSSD. Mandát ale připadne jednomu z kandidátů pravicových formací.

Odhad DR pro druhé kolo: Marek (TOP 09) x Doležal (ČSSD). Mandát získá Marek.

Přerov

Podobně jako na Vyškovsku také v Přerově se o hlasy voličů uchází pouze pět kandidátů. Za sociální demokracii tu namísto současného senátora Jiřího Lajtocha kandiduje Michal Chromec. TOP 09 do voleb vyslala Dušana Hluzína, za hnutí ANO kandiduje ministr dopravy Antonín Prachař.

Přerovsko je dalším obvodem, kde se voleb neúčastní občanští demokraté. O hlasy levicových voličů se tu uchází Miroslav Raindl z KSČM. Do výsledku voleb by také mohla promluvit bývalá zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová, která kandiduje na společné kandidátce Strany zelených a lidovců.

„Přerov bude jedním z obvodů, kde letos sociální demokraté mandát ztratí,“ uvedl v rozhovoru pro Deník Referendum politolog Pavel Šaradín. Na otázku, koho tedy považuje za favorita letošních voleb, uvedl, že na Přerovsku letos kandidují tři silní kandidáti.

„Chromec z ČSSD, ministr Prachař za hnutí ANO a Jitka Seitlová na kandidátce lidovců a zelených s podporou Pirátů. Nejslabší z této trojice je podle mého soudu právě Chromec z ČSSD,“ myslí si Šaradín.

„Důvody jsou dva: Chromec není tak známé jméno, v podstatě o jeho politické minulosti vědí pouze voliči v samotném Přerově. Druhým důvodem je morální kredit strany, za kterou kandiduje. Pověst sociálních demokratů na Přerovsku je v poslední době špatná,“ vysvětlil politolog.

„Právě proto si myslím, že tu ČSSD letos nepostoupí ani do druhého kola,“ dodal. Favoritem je pak podle Šaradína spíše Prachař. „Seitlová se sice těší poměrně dobrému jménu a je v regionu známou tváří, myslím ale, že mnozí voliči nebudou její návrat vnímat zrovna pozitivně,“ uvedl Šaradín s tím, že rozhodující může být volební účast ve druhém kole.

Také na Přerovsku se ve druhém kole senátních voleb před šesti lety utkali kandidáti ČSSD a ODS. A i tady se jednalo o jednoznačný výsledek: již po prvním kole bylo zřejmé, že favoritem voleb je kandidát ČSSD Jiří Lajtoch, který získal 32,56 % hlasů.

Eduard Sohlich za ním zaostal výrazně, svůj hlas mu dalo pouhých 20,42 % voličů. Třetí tehdy skončil kandidát KSČM Josef Nekl se ziskem 17,55 % hlasů. Ve druhém kole potom Lajtoch potvrdil svůj úspěch z prvního kola a zvítězil se ziskem 61,06 % hlasů.

Volby v roce 2002 na Přerovsku suverénně ovládla Jitka Seitlová s podporou hnutí Nezávislí. Pozdější zástupkyně ombudsmana, která v Přerově kandiduje i letos, tehdy ve druhém kole obdržela 72,65 %.

Již po prvním kole (44,28 %) měla jasnou převahu, za sebou nechala komunistu Josefa Nekla s 17,34 % hlasy, kterému se podařilo podobného výsledku dosáhnout i v následujících volbách.

Na Přerovsku rozhodne kondice místní ČSSD. A ta je podle zjištění Deníku Referendum spíše slabá. Navíc tu mají sociální demokraté silnou konkurenci. Do druhého kola se tak nejspíše dostane Jitka Seitlová na kandidátce zelených a lidovců a ministr dopravy Antonín Prachař z hnutí ANO.

Odhad DR pro druhé kolo: Prachař (ANO) x Seitlová (SZ-KDU-ČSL). Mandát získá Prachař.

Olomouc

Také v Olomouci svůj mandát obhajují sociální demokraté, konkrétně Karel Korytář. O hlasy voličů levice se uchází také Zdeněk Beňo za KSČM. Olomoucko je jedním z obvodů, kde svého kandidáta nasadilo také hnutí Úsvit, je jím Pavel Fortník.

Na pravici a v politickém středu se o hlasy voličů podělí Alena Šromová z KDU-ČSL, Radek Vincour z ODS a Jan Zahradníček na kandidátce hnutí ANO.

Olomoucký obvod je pravým opakem Přerovského. Sociální demokraté zde nasadili velice silného kandidáta. „Karel Korytář je výraznou osobností, myslím, že se navíc těší dobré pověsti,“ tvrdí politolog Šaradín.

Ostatní politické subjekty podle něj naopak do voleb nasadily spíše slabší váhy. „Za ANO kandiduje starosta obce Medlov, přesto je to člověk prakticky bez politické minulosti, možná postoupí do druhého kola, uspět v něm ale dokáže jen těžko,“ předpovídá Šaradín.

„Nevylučoval bych také to, že do druhého kola proklouzne kandidátka lidovců Alena Šromová. Ani ta ale nemůže celkové vítězství Korytáře ohrozit,“ uzavřel Šaradín.

Jako téměř všude, se i v Olomouci před šesti lety do druhého kola senátních voleb dostali zástupci dvou tehdy nejsilnějších formací české politiky. Jejich souboj dopadl jednoznačně. Již první kolo přitom napovědělo,ke kterému z kandidátů voliči výrazněji inklinují.

Karel Korytář z ČSSD získal 37,48 % hlasů, jeho soupeř Vítězslav Vavroušek z ODS se do druhého kola dostal se ziskem 23,19 % hlasů. Třetí tu v roce 2008 skončil Jiří Černý z KSČM, svůj hlas mu dalo 17,12 % voličů. Korytář pak ve druhém kole potvrdil náskok z kola prvního, nakonec jej volilo 68,28 % voličů.

Ve stejném složení, ale s opačným výsledkem proběhlo druhé kolo i ve volbách 2002. Tehdy zvítězil občanský demokrat Vítězslav Vavroušek, Korytáře ovšem porazil o pouhých 173 hlasů.

Již po prvním kole bylo zřejmé, že jsou oba kandidáti vyrovnaní a ani jednomu z nich se v kole druhém nepodařilo přetáhnout výraznější počet voličů svého konkurenta. Jako třetí skončil s 18 % kandidát KSČM Zdeněk Švec, z obou voleb je tak zřejmé, že komunisti mají také v Olomouci stabilní voličskou základnu.

Olomoucko má letos jednoznačného favorita, je jím současný senátor Karel Korytář.

Odhad DR pro druhé kolo: Korytář (ČSSD) x Jan Zahradníček (ANO). Mandát získá Korytář.

Frýdek-Místek

Na Frýdecko-Místecku obhajuje mandát ČSSD, namísto současné senátorky Evy Richtrové se o hlasy voličů uchází Jiří Hájek. Komunisté do voleb vyslali Ivana Vrbu.

Za hnutí ANO kandiduje Stanislav Fridrich, TOP 09 nominovala Slavomíra Baču, lidovci Jiřího Carbola a ODS Evu Pastuškovou. O hlasy voličů se uchází také Martin Adamec za politické uskupení Naše Město Frýdek-Místek.

„V případě Frýdku-Místku se domnívám, že vzhledem k dlouhodobé a stabilní podpoře sociální demokracie a s ohledem na sociální strukturu obvodu, je favoritem na postup do druhého kola kandidát ČSSD,“ uvedl v rozhovoru pro Deník Referendum politolog Tomáš Jarmara.

Otázkou je, kdo bude soupeřem Hájka ve druhém kole. Jarmara odhaduje, že tu zapůsobí celorepublikový vzestup hnutí ANO. „Z druhého místa pravděpodobně postoupí kandidát hnutí ANO,“ myslí si. Připomíná také, že tu ANO v posledních sněmovních volbách dosáhlo velmi slušného výsledku.

Politický terén napravo od středu prochází dynamickým přerodem, podle Jarmary mohou už letošní volby naznačit, zda se hnutí ANO podaří oslovit voliče ODS a případně i TOP 09.

„Třetím vzadu, který může překvapit, je právě s ohledem na dobrý výsledek a znovuoživení lidovců ve volbách do Poslanecké sněmovny kandidát KDU-ČSL,“ uzavřel Jarmara.

Také ve Frýdku-Místku byl senátní souboj v roce 2008 ve znamení občanských a sociálních demokratů. A dopadl téměř identicky jako v Olomouci. Po prvním kole bylo jasné, kdo je favorit voleb: kandidátka ČSSD Eva Richtrová v něm totiž získala 41,86 % hlasů.

Druhého Františka Kopeckého z ODS volilo pouhých 22,36 % voličů. A i tady, stejně jako v Olomouci, skončil na třetím místě zástupce KSČM. Svatomír Recman získal 16,17 % hlasů. Druhé kolo ovládla na Frýdecko-Místecku Richtrová, svůj hlas jí dalo 68,22 % voličů.

Volby v roce 2002 přinesly zajímavý souboj v prvním kole, kde měly hned čtyři strany reálnou šanci postoupit do kola druhého. Rozdíl mezi první ODS a čtvrtou ČSSD byl necelých tisíc hlasů.

Do druhého kola nakonec spolu s občanským demokratem Františkem Kopeckým těsně postoupil kandidát KSČM Ivan Vrba, který porazil lidovce Pavla Lukšu. Ve druhém kole potom svou výchozí pozici Kopecký z ODS potvrdil a zvítězil s počtem 56,77 % hlasů.

Ve Frýdku-Místku je favoritem voleb kandidát ČSSD. Tak jako v mnoha jiných obvodech je i tu pravděpodobné, že se s ním ve druhém kole utká kandidát hnutí ANO.

Odhad DR pro druhé kolo: Jiří Hájek (ČSSD) x Stanislav Fridrich (ANO). Mandát získá Hájek.

Ostrava-město

V Ostravě si voliči budou vybírat z jedenácti kandidátů. Mandát tu obhajují sociální demokraté, kteří do voleb nominovali Petra Mihálika. O levicové voliče se bude dělit s kandidátem komunistů Petrem Lajdáčkem. Na Ostravsku se voleb účastní také Strana práv občanů, kandiduje za ni bývalý sociální demokrat Petr Guziana, který obhajuje mandát senátora.

Středové a pravicové formace do voleb vyslaly Pavla Bartoše (ODS), Lukáše Curylu (KDU-ČSL), Jiřího Joneše (TOP 09) a Petera Kolibu (ANO). O hlasy voličů se uchází také Radim Žebrák z politického uskupení Ostravak či Věra Racková na kandidátce Ostravského fóra, založeného dosluhujícím primátorem Petrem Kajnarem, který byl na jaře vyloučen z ČSSD. Nově vzniklým uskupením jsou i konzervativní Toryové, jež reprezentuje Petr Chodura.

Podle Jarmary se situace v Ostravě jeví oproti minulým volbám nepřehledně. „Je otázkou, do jaké míry je pozice ČSSD v Ostravě oslabena kauzou Dědic a její propojení s vrcholnými představiteli ostravské sociální demokracie,“ připomíná politolog kauzu ostravské ČSSD.

Podle něj je pozice sociálních demokratů ohrožena nejen stávajícími subjekty, nýbrž i celou řadou nových uskupení. „Odpověď na tuto otázku nám dají až volby. Favoritem na postup do druhého kola je tak snad jen kandidát hnutí ANO,“ předpovídá Jarmara.

Senatní volby v roce 2008 byly dalším soubojem mezi občanskými a sociálními demokraty. A i zde to bylo jednoznačné. Za ČSSD tehdy kandidoval Petr Guziana, svůj hlas mu v prvním kole dalo 39,27 % voličů.

Ze druhého místa s ním postoupil Václav Roubíček, který získal hlasy 28,50 % voličů. Druhé kolo pak bylo před šesti lety na Ostravsku spíše formalitou: Petr Guziana obdržel 64,97 % hlasů a stal se jedním z třiadvaceti nově zvolených senátorů ČSSD.

V roce 2002 první kolo senátních voleb vyhrál se slušným náskokem Václav Roubíček z ODS, získal 42,32 % hlasů. O druhé místo a postup svedli těsný souboj kandidátka ČSSD Hana Zelenková a komunista Jaromír Horák.

Zelenkové, která postoupila z prvního kola se ziskem 24,72 % hlasů, se nakonec v kole druhém povedlo výrazně zvýšit své šance. Je zřejmé, že voliči KSČM se rozhodli podpořit sociální demokratku, která nakonec prohrála s Roubíčkem z ODS o necelá tři procenta.

Situace na ostravské politické scéně je značně turbulentní a dynamická. Jako všude jinde i zde dochází k přeskupování sil na pravici. Z příčin, které lze označit za lokální, to ale platí také o levé části stranické soustavy.

ČSSD se tu prakticky rozpadla a do jejího čela se dostali politici s pochybnou pověstí. Hlasy pro levici se tak pravděpodobně budou tříštit, což může nahrávat hnutí ANO a nově vzniklým uskupením. Přestože je Ostravsko výrazně levicovým regionem, výsledek je bez tvrdých dat mimořádně složité odhadnout.

Odhad DR pro druhé kolo: Koliba (ANO) x Mihálik (ČSSD) Mandát získá Koliba.

Karviná

V Karviné si voliči vyberou ze šesti kandidátů. Sociální demokraté tu do voleb nominovali Radka Sušila, za komunisty se o hlasy voličů uchází Tomáš Gallik, jako nezávislá kandidátka jde do voleb Česlava Lukaštíková.

Na Karvinsku se naopak voleb neúčastní TOP 09, z pravicových a středových formací si tak voliči budou vybírat mezi Wernerem Bednaříkem z ODS, Martinem Gebauerem z ANO a lidovcem Vladislavem Szkanderou.

„Zřejmým favoritem na postup do druhého kola je kandidát ČSSD, neboť Karvinsko je s ohledem na sociální strukturu nejlevicovějším obvodem v kraji,“ uvedl pro Deník Referendum politolog Jarmara.

V této souvislosti připomíná výsledek KSČM v posledních sněmovních volbách. „Komunisté tu dokonce porazili hnutí ANO o šest procent, navíc disponují disciplinovanými voliči, proto je zde výrazná šance na postup jejich kandidáta do druhého kola,“ myslí si Jarmara.

Až jako třetí se podle něj umístí kandidát ANO. „To nicméně neznamená, že nemůže překvapit a nakonec se do druhého kola na úkor KSČM dostat,“ zdůrazňuje politolog.

„Jeho výhodou může být, že TOP 09 nepostavilo svého kandidáta a potenciální hlasy jejich voličů mohou pomoci hnutí ANO, neboť podpora pravicového kandidáta ODS se může jevit za dané situace jako zbytečná,“ uzavřel Jarmara.

Karvinsko bylo před šesti lety ojedinělým obvodem: voliči o svém senátorovi rozhodli již v prvním kole. Kandidát sociálních demokratů Radek Sušil v něm získal 53,34 % hlasů.

Ostatní politiky tak nechal hluboko v poli poražených. Druhý skončil zástupce komunistů Eduard Matykiewicz, svůj hlas mu dalo 16,94 % voličů. Třetí byl v prvním kole nezávislý kandidát Ondřej Feberm svůj hlas mu dalo 14 % voličů. Až čtvrtý pak skončil Petr Trojek z ODS, volilo ho pouhých 13,11 % voličů.

V roce 2002 za ČSSD kandidovala Karin Němcová, která však skončila až na místě třetím. Do druhého kola se tak dostali komunista Eduard Matykiewicz a Petr Trojek z ODS. Kandidátu KSČM se podařilo obě kola vyhrát, ovšem bez výrazného rozdílu.

Ve druhém kole zvítězil s 51,81 % hlasů. Volební účast byla poměrně nízká, v prvním kole pouze necelých 16 % voličů, což bylo nejméně ze všech obvodů. Mezi všemi třemi kandidáty tak byly v absolutních číslech rozdíly jen v řádu stovek hlasů.

Karvinsko je výrazně levicovým obvodem, což se projevilo nejen v předchozích senátních volbách. Mandát by tedy levici neměl uniknout a ČSSD zde pravděpodobně senátorské křeslo obhájí.

Odhad DR pro druhé kolo: Radek Sušil (ČSSD) x Tomáš Gallik (KSČM). Mandát získá Sušil.

Zlín

Na Zlínsku se o křeslo senátora uchází celkem dvanáct politiků, mandát tu obhajuje Alena Gajdůšková z ČSSD. Strana práv občanů do voleb vyslala bývalého předsedu JZD Slušovice Františka Čubu, za komunisty se bude o hlasy voličů ucházet Vlastislav Antolák.

V tradičně silném lidoveckém obvodě nebude bez šancí na úspěch Aleš Dufek, za hnutí ANO kandiduje Aloisie Jurkovičová, za Piráty Luděk Maděra, ODS reprezentuje Jiří Sýkora a za Starosty a nezávislé se voleb účastní Petr Žůrek.

Předposlední obvod letošních voleb je, pokud jde o odhad výsledků, krajně problematický. Pokusili jsme se proto kontaktovat několik expertů a lidí žijících v regionu, aby nám přiblížili předvolební atmosféru a většinové preference voličů. Bez tvrdých dat lze ale favorita voleb dopředu odhadnout i tak jen stěží.

Podle zjištění Deníku Referendum je ve hře několik scénářů, přitom dva z nich jsou nejpravděpodobnější. Předně, mezi kandidáty je čtyři až pět silných osobností, které mají šanci na postup do druhého kola: Gajdůšková, Čuba, Dufek, Žůrek a Jurkovičová.

Největším favoritem prvního kola je Gajdůšková. Pokud postoupí, bude ale obzvláště záležet na tom, kdo skončí na druhém místě. V případě, že se do druhého kola spolu s ní dostane bývalý předseda JZD Slušovice, bude mít s obhajobou mandátu velké problémy. Pokud se naopak střetne s Dufkem nebo Jurkovičovou, její šance výrazně vzrostou.

„Vyhraje Čuba,“ uvedl pro Deník Referendum Pavel Šaradín. Připomíná, jak velká a silná je v regionu baťovská tradice, ke které se právě kandidát Strany práv občanů otevřeně hlásí.

Také na Zlínsku se voliči před šesti lety přiklonili k oběma tehdy dominantním silám české politiky. A také zde volby vyhrála ČSSD. Současná místopředsedkyně sociálních demokratů Alena Gajdůšková tehdy získala již v prvním kole 44,50 % hlasů a šla do druhého kola z pozice jasné favoritky. Doprovodil jí tam Miroslav Šindelář z ODS, kterému svůj hlas dalo 21,42 % voličů. Ve druhém kole Gajdůškovou volilo 63,67 % voličů.

Aleně Gajdůškové se podařilo volby vyhrát i v roce 2002 se ziskem 57,02 % hlasů. Do druhého kola tehdy postoupila z druhého místa spolu s kandidátkou ODS Irenou Ondrovou. Obě ženy obdržely v prvním kole výrazně vyšší počet hlasů než ostatní kandidáti. Na třetím místě skončil Jan Slezák z US-DEU, o tři procenta za ním komunista František Rábek.

Přestože Ondrová z ODS první kolo těsně vyhrála, ve druhém se jí nepodařilo na úspěch navázat, a to s výraznějším rozdílem. Můžeme předpokládat, že se ke Gajdůškové přiklonili jak voliči komunistů, tak US-DEU.

Výsledek na Uherskohradišťsku lze dopředu odhadnout jen těžko. Podle ohlasů z regionu se zdá, že k postupu do druhého kola mají nejblíže Gajdůšková, Čuba a Žůrek. Výsledek druhého kola bude závislý na tom, kdo se ho zúčastní. Je velmi pravděpodobné, že Gajdůšková do druhého kola postoupí, obhájit mandát potřetí v řadě se jí však nemusí podařit.

Odhad DR pro druhé kolo: Gajdůšková (ČSSD) x Čuba (SPO). Mandát získá Čuba.

Uherské Hradiště

Posledním obvodem, ve kterém se letos konají senátní volby, je Uherské Hradiště. Také tady mandát obhajují sociální demokraté, jejich současná senátorka Hana Doupovcová se o hlasy voličů uchází i letos.

Za lidovce jde do voleb Pavel Botek, za hnutí ANO jeho jmenovec Zdeněk Botek. Komunisté tu nominovali Ivana Mařáka, občanští demokraté pak Jan Pijáčka. O hlasy voličů se tu uchází také multimilionář žijící v Monaku Ivo Valenta na kandidátce Strany soukromníků ČR.

Situace v Uherském Hradišti je podobná sousednímu Zlínu: také zde mandát obhajují sociální demokraté, to, že jej obhájí, je ale ještě méně pravděpodobné. Podle všeho je největším favoritem letošních senátních voleb Ivo Valenta.

Valenta je majitelem Synotu, od roku 1998 občanem Monaka. Údajně do regionu v poslední době investoval velkou částku peněz, navíc má viditelnou a masivní kampaň. „Lidé na něj reagují vstřícně, podle všeho má velkou šanci postoupit do druhého kola a v něm i vyhrát,“ uvedl v rozhovoru pro Deník Referendum novinář detailně obeznámený s místní situací, který si ale nepřál být jmenován.

Do druhého kola se může dostat i současná senátorka Hana Doupovcová, která se bude snažit obhájit mandát pro ČSSD. Podle jiného zdroje Deníku Referendum má ale vyšší šanci na postup lidovecký kandidát Pavel Botek. „Lidovci jsou na Uherskohradišťsku tradičně silným subjektem. Botek navíc vedl intenzivní kontaktní kampaň, může být jedním z favoritů celého klání,“ uvedl.

Uherské Hradiště je jedním z mála obvodů, kde se v roce 2008 do druhého kola dostal zástupce lidovců. A volby tu dopadly mimořádně těsným výsledkem.

V prvním kole vyhrála Hana Doupovcová z ČSSD, volilo jí 30,82 % voličů, na druhém místě skončil Josef Vaculík z KDU-ČSL se ziskem 27,45 % hlasů. Až třetího Libora Karáska z ODS volilo 20,07 % voličů. Ve druhém kole Vaculík téměř Doupovcovou porazil, k tomu, aby její náskok stáhl, mu chybělo pouhých 590 hlasů.

V roce 2002 naopak lidovecký kandidát Josef Vaculík vyhrál se značným náskokem obě kola senátních voleb. Do druhého kola ho doprovodil Květoslav Tichavský z ODS se ziskem 16,67 % hlasů oproti 34,26 % hlasů pro Vaculíka. Ten svou pozici potvrdil a zvítězil s počtem 65,67 % hlasů. Sociální demokraté tehdy skončili až na pátém místě za kandidáty KSČM a SNK ED.

Podle všeho je favoritem voleb nezávislý kandidát Ivo Valenta. Pokud bychom zohlednili výsledky dosavadních voleb v regionu, můžeme s jistou mírou opatrností říct, že s ním do druhého kola postoupí lidovec Pavel Botek.

Odhad DR pro druhé kolo: Valenta (SsČR) x Botek (KDU-ČSL). Mandát získá Valenta.

Celkový odhad DR: ČSSD 14, ANO 7, KDU-ČSL-SZ 1, KSČM 1, SPO 1, TOP 09 1, SsČR 1, NK 1.