Uhájí levice většinu v Senátu? Díl 1.

Předpovídat výsledky senátních voleb je zase o něco složitější. V roce 2008, kdy se konaly volby ve stejných obvodech jako letos, neexistovaly TOP 09 a hnutí ANO. Tato okolnost ovlivní výsledek pravicových formací. Dokáže toho ČSSD využít?

Vr_a

Vratislav Dostál

08.10.2014 08:00

Cssd_pelhrimov

Sociální demokraté stojí v letošních senátních volbách před složitým úkolem: obhájit třiadvacet mandátů z roku 2008. Foto ČSSD

Tento týden se uskuteční první kolo v pořadí již desátých řádných voleb do Senátu. Deník Referendum – již tradičně – připravil třídílnou analýzu, ve které se pokusí odhadnout jejich výsledek.

Tak jako každé dva roky i letos voliči rozhodnou o zastoupení ve třetině horní komory. Rozhodnou zároveň o tom, zda si levice i po letošních volbách zachová v Senátu většinu mandátů. Připomeňme, že ČSSD nyní v Senátu disponuje třiačtyřiceti mandáty, KSČM a SPO mají v horní komoře po dvou zástupcích.

Prakticky neřešitelný úkol leží v tomto ohledu na sociální demokracii, která letos obhajuje celkem třiadvacet mandátů ze sedmadvaceti. Jeden, na Znojemsku, obhajují komunisté, tři – všechny v Praze – ODS.

Výsledek volebního klání bude možné číst ale i z jiné perspektivy: hlasy ČSSD v Senátu lze totiž také označit za hlasy koaliční. Proto nebude bez zajímavosti sledovat, zda budou vládní strany i po druhém kole senátních voleb disponovat v horní komoře většinou hlasů.

Na způsob jejího vládnutí to bude mít nepochybně zásadní vliv. Nejen proto jsme se pokusili od předsedů všech koaličních stran získat odpověď na otázku, zda neplánují mezi prvním a druhým kolem vzájemnou podporu v těch obvodech, kde nebudou jejich kandidáti stát proti sobě.

Dosavadní zkušenost se senátními volbami totiž praví, že český volič má tendenci vyvažovat výsledek voleb sněmovních. A navíc: opoziční ODS a TOP 09 uzavřely podobnou dohodu již před prvním kolem, v osmi obvodech nenasadily kandidáty proti sobě.

Do dnešního dne se nám nicméně nepodařilo získat ani reakci Bohuslava Sobotky, ani Andreje Babiše. Na výzvu redakce Deníku Referendum reagoval pouze předseda lidovců Pavel Bělobrádek: „Ne, nic takového neplánujeme. Představivost mám velkou, ale nepředpokládám to. Bude to záležet na protikandidátech.“

Pokud jde o první kolo voleb, lze podle našeho názoru očekávat výrazný úspěch ČSSD. Důvodů k této hypotéze je několik. Lidé většinou přivítali vznik vlády, jejíž předseda je právě sociální demokrat. A navzdory nezpochybnitelným problémům, kterým sociální demokraté čelí, jde stále o nejsilnější subjekt české levice.

Jak ale dopadne kolo druhé, lze odhadnout jen těžko. Je třeba zopakovat, že senátní volby mají mnohá specifika, kterými se odlišují od všech ostatních volebních klání v České republice. Jedná se o dvoukolové většinové hlasování. Voliči tedy mnohdy preferují výrazné osobnosti se silnou vazbou na daný region.

V prvním kole se navíc mohou hlasy ne zcela předvídatelně štěpit. Sice to platí především o pravé části stranické soustavy, přesto na to může doplatit také ČSSD. Další zásadní okolností je dynamika politického vývoje: zatímco před šesti lety v české politice kulminovala dominance ODS a ČSSD, letos se volby konají za zcela jiné, vlastně nesrovnatelné konstelace.

Především: v roce 2008, kdy se konaly volby ve stejných obvodech jako letos, neexistovala ani TOP 09, ani hnutí ANO. To je faktor zcela klíčový a bude nepochybně zajímavé sledovat, jak se tyto strany podělí o voliče především s ODS a lidovci. Sociologická šetření zároveň naznačují, že ANO je schopno oslovit také stoupence levice.

Zmínit je třeba nakonec i to, že se senátních voleb účastní pravidelně velmi nízký počet voličů, což pochopitelně problematizuje jakoukoli prognózu. Zároveň je vlastně nemožné odhadnout, do jaké míry mají na rozhodování voličů vliv faktory spíše místní či naopak celorepublikové.

Následující třídílná analýza prochází jeden obvod po druhém a s přihlédnutím k celostátním faktorům hodnotí situaci především z hlediska lokální politicko-společenské konstelace. Současně zohledňuje výsledky z předešlých dvou senátních voleb.

Deník Referendum oslovil již tradičně experty, kteří jsou obeznámeni s obvody, v nichž se letos volby konají, se dvěma dotazy: jak vidí šance kandidátů levice a kterého z kandidátů považují v daném volebním obvodě za favorita.

Letošní volby se uskuteční jako každé dva roky v sedmadvaceti obvodech. Nyní to jsou: Cheb, Louny, Plzeň-město, Strakonice, Pelhřimov, Příbram, Praha 5, Praha 9, Praha 1, Kladno, Děčín, Česká Lípa, Trutnov, Kolín, Hradec Králové, Rychnov nad Kněžnou, Žďár nad Sázavou, Znojmo, Vyškov, Brno-město, Přerov, Olomouc, Frýdek-Místek, Ostrava-město, Karviná, Zlín a Uherské Hradiště.

Dnes nabízíme vhled do první třetiny obvodů.

Cheb
Na Chebsku obhajuje svůj mandát Miroslav Nenutil z ČSSD. Komunisté tu do voleb vyslali Pavla Hojdu. Na pravici se o hlasy voličů budou ucházet Jiří Dufka (ANO), Jaroslav Kočvara (ODS), Vítězslav Padevět za TOP 09 a Václav Jakl za Svobodné. Sedmým kandidátem letošních senátních voleb v Chebu je Jaroslav Bradáč (SPO), osmým Libor Špaček na kandidátce Pirátů.

Politolog Jindřich Čermák zdůrazňuje, že Chebský senátní obvod lze bez nadsázky označit za baštu KSČM. „Komunisté jsou tradičně silní jak v okrese Cheb, tak v okrese Tachov, které senátní obvod tvoří. V obou případech má KSČM v daných okresech své krajské bašty,“ uvedl Čermák v rozhovoru pro Deník Referendum.

Tato stabilní a silná podpora, která se projevila zatím nejsilněji při posledních krajských volbách, podle něj vynese jejich kandidáta, bývalého dlouholetého poslance Pavla Hojdu, do druhého kola. „A podle mého soudu dokonce z prvního místa,“ odhaduje Čermák. „Nicméně mandát s největší pravděpodobností nezíská,“ dodává.

Ve druhém kole se totiž na výsledku projeví tradiční protestní hlasy. „Podobně jako se v minulosti hlasovalo proti Černému a proti Mlátilíkovi, bude se letos hlasovat také proti Hejdovi,“ tvrdí politolog.

Právě tato okolnost tak nejspíš pomůže stávajícímu senátorovi Miroslavu Nenutilovi k obhájení mandátu. „Nenutil neudělal ve své funkci výraznější přešlap, jistě mu pomůže ještě známost z dob jeho působení jako starosty Stříbra,“ připomíná Čermák.

Výsledky posledních dvou senátních voleb potvrzují Čermákova slova: Chebsko lze označit za levicový obvod. Před šesti lety tu volby vyhrál Miroslav Nenutil (ČSSD), když ve druhém kole porazil nezávislého kandidáta Ivo Mlátilíka. Nenutila volilo 67,36 % voličů. Jeho vítězství tak lze označit za jednoznačné.

Bez zajímavosti není, že v prvním kole skončil na třetím místě kandidát KSČM František Podlipský, svůj hlas mu dalo 20, 07 % voličů. Druhé kolo mu tak uniklo o pouhých 617 hlasů. Také volby v roce 2002 tu proběhly ve znamení levicových kandidátů, kandidát KSČM Václav Černý tehdy dokonce zvítězil v prvním kole.

Nakonec ale senátorem zvolen nebyl. Ve druhém kole prohrál s Ladislavem Macákem z ČSSD. K Macákovi se tehdy nejspíš přiklonili voliči pravicových stran, kteří ve druhém kole hlasovali s motivací zabránit vítězství komunistů. Macáka volilo ve druhém kole 64,74 % voličů.

Je pravděpodobné, že i letošní senátní volby potvrdí dominantu levice na Chebsku a Tachovsku. Velkou neznámou, stejně jako všude jinde v republice, bude kandidát hnutí ANO. Čermák ale nepředpokládá jeho výraznější úspěch.

Na Chebsku bude zajímavé sledovat také to, jak si tu povedou Piráti, kteří zde mají nejsilnější základnu v kraji. „Osobně bych si také tipoval, že Václav Jakl, bratr bývalého Klausova ředitele politického odboru, skončí před kandidátem ODS,“ uvedl Čermák v rozhovoru pro Deník Referendum.

Odhad DR pro druhé kolo: Nenutil (ČSSD) x Hojda (KSČM). Mandát získá Nenutil.

Louny
Také na Lounsku letos svůj mandát obhajují sociální demokraté, konkrétně ministr školství Marcel Chládek. Lounsko je jedním z osmi obvodů, kde proti sobě nebudou kandidovat občanští demokraté a TOP 09. Rozhodli se tak proto, aby netříštili hlasy pravicových voličů.

V této souvislosti není ale bez zajímavosti, že tu Jiřího Loskota jako nezávislého kandidáta vysílají do voleb Starostové a nezávislí. Za ODS se bude o hlasy voličů ucházet Luděk Štíbr, hnutí ANO do voleb vyslalo Zdeňku Hamounovou.

Překvapit v prvním kole může také Leo Steiner, jehož kandidaturu podporují lidovci, Strana zelených, Hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst (HNHR) a uskupení B10. O hlasy levicových voličů se pak Chládek utká s kandidátkou KSČM Evou Kašovou.

Obvod je tvořen dvěma okresy z různých krajů, podobně jako chebský lze i ten lounský označit za tradičně levicový. „Silnou podporou tu disponují komunisté,“ připomíná Čermák. Kromě tradičně silných sociálních demokratů a komunistů tu ale podle něj velmi výrazně zamíchá kartami hnutí ANO, které do voleb nasadilo starostku Žatce, největšího města obvodu.

„Ministru Chládkovi by druhé kolo, a zřejmě také obhajoba mandátu, přesto nemělo uniknout. V žebříčcích popularity vládních činitelů atakuje čelní pozice, při posledních krajských volbách získal na Rakovnicku čtvrtinu všech preferenčních hlasů ČSSD,“ vysvětluje Čermák.

Podle něj budou volby těsné. „Do druhého kola postoupí s Chládkem spíše kandidátka ANO než kandidátka KSČM,“ odhaduje politolog s tím, že se může projevit to, že starostka Žatce bude reprezentovat voličsky početnější lounský okres. „To může u některých pravicových voličů převážit a posunou tak Hamousovou do druhého kola.“

V roce 2008 zvítězil v senátních volbách Marcel Chládek z ČSSD. Ve druhém kole se o hlasy voličů spolu s ním ucházel občanský demokrat Jan Kerner. Již první kolo Chládek tehdy vyhrál o více než tři tisíce hlasů.

Ve druhém kole mu svůj hlas dalo 66,56 % voličů. Podobně jako na Chebsku i na Lounsku skončil v prvním kole na třetím místě kandidát KSČM Václav Beneš. I jemu druhé kolo uniklo těsně, konkrétně o 707 hlasů.

V roce 2002 tu pak dokonce druhé kolo proběhlo ve znamení souboje kandidátů KSČM a ODS. Miloslav Pelc z ODS nakonec ale Filipa Celbu z KSČM porazil s poměrně vysokým náskokem, svůj hlas mu dalo 54,71 % voličů.

Lounsko je tradičně levicovým obvodem, v prvním kole se tu ale rozhodne mezi ČSSD, KSČM a hnutím ANO. Lze očekávat těsný výsledek. Do druhého kola téměř jistě postoupí ministr školství Marcel Chládek. Kdo mu tam bude soupeřem, je otázka.

Odhad DR pro druhé kolo: Chládek (ČSSD) x Hamousová (ANO). Mandát získá Chládek.

Plzeň-město
Plzeň-město je jedním z mála obvodů letošních voleb, kde svůj mandát neobhajuje současný senátor. Namísto Jiřího Bise, který tu volby vyhrál před osmi lety, nominovali sociální demokraté do voleb Václava Šimánka. Za komunisty se tu bude o hlasy voličů ucházet Karel Kvit.

V Plzni se bude o hlasy voličů ucházet mimo jiné politolog Ladislav Cabada. Foto Veronika Rejmanová, TOP 09

Na pravici se rozhodne mezi Lumírem Aschenbrennerem (ODS-KČ), Miloslavou Rutovou (ANO), Ladislavem Cabadou z TOP 09 a lidovcem Petrem Rybářem. O hlasy voličů se tu uchází také Jiřina Holotová na kandidátce Úsvitu a bývalý člen ODS Michal Drabík na kandidátce APPlzeň.cz.

„Plzeňský obvod slibuje zajímavou podívanou. Jako tradičně ve velkých městech, zcela bez šance je kandidát KSČM,“ uvedl Čermák pro Deník Referendum. Do druhého kola podle něj postoupí dva z trojice Šimánek, Rutová, Cabada.

„Nejlepší výchozí pozici z nich má sociálnědemokratický bývalý náměstek hejtmana Šimánek – už pro svoje civilní zaměstnání, je totiž lékař,“ vysvětluje politolog.

Připomíná také, že se tu ČSSD těší stabilní podpoře, a to navzdory faktu, že tu poslední roky vládne na magistrátu společně s občanskými demokraty. „Šimánek bude mít také vyšší šance ve druhém kole, a to zejména díky podpoře komunistických voličů,“ předpovídá Čermák.

Ze zbývající dvojice je velmi těžké určit jednoho favorita. „Kandidátka ANO Rutová je uznávaná terapeutka, TOP 09 vyslala politologa a bývalého děkana FF ZČU Cabadu. Pravicový volič možná dá na čitelnějšího Cabadu a pošle těsně do druhého kola jeho,“ předpovídá politolog.

Také v Plzni před šesti lety vyhrála senátní volby ČSSD, oproti Chebu i Lounům byl ale výsledek těsný. Do druhého kola postoupil spolu s Jiřím Bisem z ČSSD Zdeněk Rokyta na kandidátce občanských demokratů, který dokonce vyhrál první kolo.

Ve druhém kole ale nejspíš doplatil na disciplinovanost komunistických voličů, kteří podpořili kandidáta ČSSD, Bise volilo 52,97 % voličů, v absolutních číslech druhé kolo vyhrál o 1889 hlasů.

V roce 2002 volby na Plzeňsku vyhrál Richard Sequens na kandidátce Unie svobody. Ve druhém kole tehdy porazil Zdeňka Proseka z ODS. Sequens byl jasným favoritem již po prvním kole, ve kterém ho volilo 46,95 % voličů. Druhé kolo tak bylo spíše formalitou, kandidáta Unie svobody nakonec podpořilo 74,02 % voličů.

V Plzni může podobně jako před šesti rozhodnout disciplinovanost komunistických voličů. Nevýhodou pravicových kandidátů bude, že dojde k tříštění hlasů.

Velkou neznámou je, jak by se rozhodovali voliči hnutí ANO před druhým kolem v případě, že by jejich kandidátka zůstala v poli poražených. Podpořili by spíše kandidáta koalice? Anebo by upřednostnili opoziční, avšak pravicový subjekt?

Odhad DR pro druhé kolo: Šimánek (ČSSD) x Cabada (TOP 09). Mandát získá Šimánek.

Strakonice
Na Strakonicku se letos o hlasy voličů v senátních volbách uchází celkem deset kandidátů. Mandát tu pak obhajuje Miroslav Krejča, avšak nikoli tak jako před šesti lety na kandidátce sociálních demokratů, nýbrž za Republiku.

ČSSD do voleb vyslala Karla Kratochvíleho, bývalého poslance, který se do sněmovny dostal v roce 2004 jako náhradník Vladimíra Špidly, jenž na svůj mandát rezignoval. Kratochvíle byl pak do dolní komory zvolen také ve volbách v roce 2006.

Na levici mu bude soupeřem Vítězslava Baborová z KSČM a Petr Martan, který kandiduje za SPO. Pokud jde o politický střed a pravou část stranické soustavy, budou voliči vybírat z těchto kandidátů: Martin Gregora (TOP 09), Robert Huneš (KDU-ČSL), Jiří Mánek (ODS), Elvíra Tomášková (Úsvit), Václav Trojan (Svobodní) a Mario Vlček na kandidátce hnutí ANO.

Spolupracovník Deníku Referendum, který je detailně obeznámen se situací v regionu, Jiří Guth, připomíná, že se tu sice v minulosti volilo zdánlivě „středolevě“ (Rychetský, Kalbač, Krejča), avšak zdůrazňuje, že výsledky byly vesměs dosti těsné.

„Na pravici letos nevidím žádnou silnou osobnost, která by dokázala získat podstatnou podporu v obou okresních městech. Martin Gregora je sice primář dětského oddělení nemocnice ve Strakonicích a prezentuje se vlídným heslem Mám srdce pro lidi, avšak například v komunální politice nepůsobí,“ uvedl Guth pro Deník Referendum.

Navíc mu podle něj nemálo pravicových hlasů ve Strakonicích sebere úspěšný podnikatel Mario Vlček. „Zatímco dětské oddělení nemocnice je ohroženo na existenci, Vlčkova Moira je vnímaná jako pokračovatel strakonické tradice textilního průmyslu,“ zdůrazňuje Guth.

Teoreticky by z toho mohl profitovat Robert Huneš, který sice působí jako výrazný ředitel jednoho z nejlepších hospiců v České republice v Prachaticích, tedy mimo senátní obvod, ale nahrazuje to podle Gutha velmi viditelnou kampaní.

„Rivalita mezi oběma městy by ovšem také mohla vést k rozptýlení levicových hlasů mezi (píseckým) Kratochvílem a (strakonickou) Baborovou. Té může pomoci jistá mediální proslulost i mimo samotné Strakonice, neboť byla cílem či spíše obětí regionální antikomunistické kampaně po minulých krajských volbách,“ dodává Guth.

„Karel Kratochvíle je dlouholetý zastupitel a v posledním volebním období i radní města Písek, přičemž jako vystudovaný zootechnik a ředitel Zemského hřebčince Písek může oslovit i vesnické voliče,“ odhaduje Guth s tím, že Petr Martan i Jiří Mánek skončí s jednociferným výsledkem.

„Můj tip na druhé kolo voleb je Kratochvíle a někdo z dvojice Gregora/Huneš. V něm pak zvítězí Karel Kratochvíle, a to tentokrát spíše výraznějším poměrem, obzvláště pokud získá podporu poměrně ukázněných voličů KSČM,“ uzavírá Guth rozhovor pro Deník Referendum.

Před šesti lety vyhrál senátní volby na Strakonicku Miroslav Krejča z ČSSD. V naši analýze se jedná o první obvod, ve kterém se do druhého kola tehdy dostal kandidát lidovců.

Josef Kalbač porazil v prvním kole o 367 hlasů Miroslava Beneše z ODS a ze druhého místa tak proklouzl do druhého kola. Tam nicméně těsně nestačil na Miroslava Krejču, kterému svůj hlas dalo 51,77 % hlasů. V absolutních číslech Krejča Kalbače porazil o 1087 hlasů.

Ve volbách v roce 2002 tu volby vyhrál Pavel Rychetský. Jednalo se o jeden z nejtěsnějších výsledků tehdejších voleb do horní komory. Současný předseda Ústavního soudu porazil ve druhém kole Pavla Pavla z ODS, svůj hlas mu dalo 50,89 % voličů.

Pokud má pravdu Jiří Guth v tom, že mezi pravicovými kandidáty není silná osobnost, potvrdí i letošní volby na Strakonicku dlouhodobou dominanci levice. Její kandidát Karel Kratochvíle postoupí do druhého kola, ve kterém porazí Martina Gregoru z TOP 09.

Odhad DR pro druhé kolo: Kratochvíle (ČSSD) x Gregora (TOP 09). Mandát získá Kratochvíle.

Pelhřimov
Pelhřimovsko je specifickým volebním obvodem, od roku 1996, kdy proběhly první senátní volby, tu vyhrál vždy stejný politik, a to Milan Štěch z ČSSD, který svůj mandát obhajuje i letos. Tak jako na Strakonicku, i tady se o hlasy voličů uchází celkem deset kandidátů.

Předseda Senátu Milan Štěch může být po letošních volbách rekordmanem. Senátní volby vyhrál už třikrát. Foto: ČSSD

Na levici bude Milanu Štěchovi nepochybně hlavním soupeřem Radek Nejezchleb z KSČM. Svého kandidáta tu mají také zelení, je jím Stanislav Kovář. Za hnutí ANO jde do voleb Josef Fučík, za lidovce Tomáš Křišťan a za TOP 09 zpívající právník Ivo Jahelka.

Podle novináře Jana Mazance, který na Pelhřimovsku žije a je detailně se situací v regionu obeznámen, je jasným favoritem voleb Milan Štěch. „ČSSD obecně vyhrává při vyšší volební účasti a ta bude díky souběhu s komunálními volbami v prvním kole zajištěna,“ uvedl Mazanec.

Za další jeho výhodu považuje to, že pochází z Jindřichohradecka. „Předseda Senátu je navíc díky svému umírněnému vystupování přijatelný i pro voliče mimo sociální demokracii,“ dodává novinář.

Pokud jde o výsledek druhého kola, bude podle Mazance záležet na protikandidátovi. Mezi nejpravděpodobnější soupeře místopředsedy ČSSD považuje Ivo Jahelku nebo Josefa Fučíka. „Jako ředitel prosperující firmy může Fučík imponovat podnikavým lidem. Uvidíme, zda i u těchto voleb zabere loňský Babišův trik s heslem Nejsem politik, makám,“ připomíná Mazanec.

Překvapit může ale také písničkář Ivo Jahelka. „Má výhodu, že ho lidé znají, navíc Jižní Čechy jsou baštou TOP 09, respektive jejího předsedy Karla Schwarzenberga,“ připomíná Mazanec s tím, že bez šance nemusí být za jistých okolností také kandidát lidovců.

Jak jsme uvedli výše, nejen před šesti lety v roce 2008, ale všechny volby do Senátu tu od roku 1996 (konkrétně to bylo v letech 1996, 2002 a 2008) vyhrál bývalý odborář a současný předseda Senátu Milan Štěch z ČSSD.

Patří tak mezi rekordmany, konkurovat by mu mohl snad jen Petr Pithart, který byl do Senátu zvolen také třikrát (1996, 2000 a 2006). Před šesti lety Štěch ve druhém kole porazil Stanislava Bernarda, který se o hlasy voličů ucházel na kandidátce ODS. Štěch získal hlasy od 60,26 % voličů.

Podobně dopadly volby na Pelhřimovsku také v roce 2002. I tehdy byl protikandidátem Štěcha ve druhém kole kandidát občanských demokratů, konkrétně Jan Litomiský. A podobně jako o šest let později dopadl výsledek druhého kola voleb: Štěcha volilo 60,16 % voličů.

Jasným favoritem voleb na Pelhřimovsku je předseda senátu Milan Štěch, vyhrál tu všechny senátní volby od roku 1996. Ve druhém kole se sním střetne buď Ivo Jahelka nebo Josef Fučík.

Odhad DR pro druhé kolo: Štěch (ČSSD) x Fučík (ANO). Mandát získá Štěch.

Příbram
Také na Příbramsku obhajují svůj mandát sociální demokraté, konkrétně Josef Řihák. Komunisté tu do voleb vysílají Josefa Hálu, na rozdíl od Pelhřimovska tu nemají svého kandidáta zelení a lidovci.

O hlasy pravicových voličů se tu bude ucházet Jiří Burian na kandidátce ODS, Václav Švenda, kterého do voleb nominovala TOP 09 s podporou Starostů a nezávislých. Za ANO tu pak kandiduje Vladimír Danda, za Úsvit Martin Bartoš a za Svobodné Karel Beneš.

Podle politologa Lukáše Jelínka patří Příbramsko ke středočeským obvodům se solidní pozicí ČSSD. „Dosavadnímu senátorovi Řihákovi nahrává pověst oblíbeného exstarosty Příbrami, uškodit mu naopak může, že se jej spolustraníci zbavili coby středočeského hejtmana,“ uvedl Jelínek pro Deník Referendum.

„Nepochybně proti němu soupeři zkusí použít i slabou účast na jednání Senátu,“ doplnil. Přesto předpovídá, že bude Říhák jedním z finalistů a favoritem celého klání.

„Jako dalšího bych tipoval zástupce ANO, které bude v okolí Prahy přebírat někdejší pravicové voliče. Navíc se může opožděně dostavit rozčarování z dob, kdy byla Příbram místem neprůhledných byznysových a politických vazeb. I z toho má ANO sklon těžit,“ připomíná Jelínek.

Na Příbramsku zvítězil v roce 2008 Josef Řihák z ČSSD. I tu mu byl ve druhém kole soupeřem kandidát občanských demokratů, konkrétně Jaromír Volný. Už první kolo bylo prakticky ve znamení těchto dvou politiků, zbytek kandidátů zůstal hluboko v poli poražených.

Přesto nešlo v žádném případě o vyrovnanou partii, Řiháka ve druhém kole volilo 62,57 %, voliči tak potvrdili výsledek prvního kola, ve kterém zvítězil o více než osm tisíc hlasů.

Podobně tu dopadly také volby v roce 2002, avšak v opačném gardu. I tehdy bylo již první kolo ve znamení souboje kandidátů sociálních a občanských demokratů. Volby ale nakonec vyhrál Jaromír Volný z ODS, Zdeněk Vojíř z ČSSD za ním ve druhém kole zaostal o více než deset procent hlasů.

Na Příbramsku se rozhodne mezi Josefem Řihákem z ČSSD a Vladimírem Dandou, který kandiduje na kandidátce hnutí ANO. Danda, profesí chirurg, se v kampani programově profiluje na tématech zdravotnictví, sociálního vyloučení, nezaměstnanosti a školství. Podle našeho odhadu dokáže oslovit i část levicových voličů, ve druhém kole ho navíc upřednostní i zastánci pravice.

Odhad DR pro druhé kolo: Josef Řihák (ČSSD) x Vladimír Danda (ANO). Mandát získá Danda.

Praha 5
Jak jsme napsali v úvodu, v pražských obvodech své mandáty obhajuje ODS, ve volbách ale kandidují jen dva jejich současní senátoři. Právě Praha 5 je tím obvodem, kde se ODS rozhodla současného senátora do voleb nenasadit, vsadila tu totiž na nestraníka a bývalého ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Pavla Žáčka.

O hlasy levicových voličů v tradičně pravicovém regionu se budou ucházet Stanislav Štěch (ČSSD) a současný pražský zastupitel a bývalý poslanec Lubomír Ledl na kandidátce komunistů. Hnutí ANO do voleb na Praze 5 vyslalo Věru Adámkovou, za TOP 09 kandiduje Vladimír Balaš a s podporou lidovců a zelených se o hlasy voličů uchází advokát Václav Láska.

Do voleb tu svého kandidáta vyslali také Svobodní (Roman Kříž), Republika (Dimiter Petrov) a Národní demokracie (Daniel Solis). Podle Lukáše Jelínka tu budou občanští demokraté tentokrát tahat za kratší konec provazu.

„Pravicová konkurence je silná, navíc se otřepává i levice a do zápasu o senátorská křesla zasáhne výrazněji než v minulosti,“ tvrdí Jelínek s tím, že tu do výsledku v prvním kole může výrazněji promluvit také Václav Láska na kandidátce zelených.

„Po minulém úspěchu s whistleblowerem Michálkem a nedávném vítězství zelené místostarostky Cabrnochové v Praze 10 může být Václav Láska dalším nominantem Strany zelených, který do Senátu pronikne,“ myslí si Jelínek.

Láska podle něj výborně zvládá roli bývalého vyšetřovatele a současného protikorupčního aktivisty, což může dvojnásob upoutat obyvatele obvodu, který zásluhou komunální politiky v minulosti získal nálepku politické prohnilosti.

„ANO staví uznávanou lékařku – to může být vstupenkou do druhého kola. Tam by ale mohl proniknout i Stanislav Štech za ČSSD. Kombinace profesorského titulu, významného postavení na Karlově univerzitě a Štechovy bojovnosti může přehlušit i kontroverzní pověst ČSSD v pátém pražském obvodu,“ doplňuje politolog.

Pokud jde ODS, která tu mandát obhajuje, připomíná, že Žáček kandiduje jako nestraník, který se k ní ani dvakrát nehlásí. „Což je poznávací znak i mnoha dalších senátních adeptů modré družiny. Je však otázka, jakým věcným tématem může Žáček zaujmout. Kromě toho má pověst většího radikála než dosavadní konsensuální senátor Škaloud,“ uzavírá Jelínek.

Volby v jedenadvacátém senátním obvodě vyhrál před šesti lety Miroslav Škaloud (ODS). Ve druhém kole porazil Jiřího Witzanyho, který se o hlasy voličů ucházel na kandidátce ČSSD.

Škalouda volilo ve druhém kole 54,01 % voličů. Oba kandidáti již v prvním kole prakticky neměli soupeře, bude zajímavé sledovat, jak se tu – tedy v tradičně pravicovém regionu – po šesti letech přeskupily hlasy, a to především právě v pravé části stranické soustavy, v roce 2008 totiž neexistovalo nejen hnutí ANO, nýbrž také TOP 09.

Škaloud vyhrál volby na Praze 5 také v roce 2002. Tehdy mu byl ve druhém kole soupeřem Václav Krása na kandidátce Unie svobody. Oba politici zcela ovládli již první kolo voleb, ve druhém voliči upřednostnili kandidáta tehdy opoziční ODS, Škaloud získal 56,20 % hlasů.

V tradičně pravicovém obvodě jsou nejspíš bez šance postoupit do druhého kola zástupci sociálních demokratů a komunistů. Jedinou jejich nadějí snad může být to, že se hlasy pro pravicové kandidáty roztříští způsobem pro jednoho z nich natolik výhodným, že do druhého kola proklouzne.

I v případě, že by se tak stalo, vyhraje volby na Praze 5 jeden z kandidátů středových či pravicových stran. Nejspíš to bude Věra Adámková z hnutí ANO.

Odhad DR pro druhé kolo: Láska (SZ-KDU-ČSL) x Adámková (ANO). Mandát získá Adámková.

Praha 9
V Praze 9 kandiduje celkem jedenáct politiků. Mandát senátora tu obhajuje Tomáš Kladívko z ODS. Za hnutí ANO se voleb účastní Zuzana Baudyšová, TOP 09 do voleb vyslala Jiřího Vávru a zelení Ilonu Pickovou.

Zuzana Baudyšová může patřit mezi první zástupce hnutí ANO v horní komoře. Foto: hnutí ANO

Na levici se o hlasy voličů utkají Oldřich Palčák z ČSSD a František Křížek z KSČM. Za rozličná marginální uskupení se budou o hlasy voličů ucházet také například Petr Hannig, Ivan Noveský či Miroslav Franěk.

„Jasný favorit na Praze 9 není,“ říká Lukáš Jelínek. ODS podle něj může právě v tomto obvodě udělat nejlepší výsledek z celé metropole. „Tomáš Kladívko má v obvodu dlouhodobě dobrou osobní pozici,“ míní Jelínek.

„Ale jméno Zuzany Baudyšové je velkou výzvou,“ upozorňuje a dodává, že poměrně známá Baudyšová za sebou shromáždí obdivovatele antipolitické politiky Andreje Babiše a ty, co smekají před její charitativní činností.

„Černým koněm se může stát uchazečka Strany zelených Ilona Picková. Jde o komunální političku s výbornou pověstí a zelená témata patří v obvodu k těm nejvážnějším,“ připomíná politolog.

Překvapení neskrývá nad nominací sociálních demokratů. „Jakkoliv nominovala úctyhodného kandidáta, dá se předpokládat, že jeho profil předlistopadového profesionálního vojáka, ale i věk, může řadu velkoměstských voličů spíše odradit,“ vysvětluje Jelínek.

„Přitom Praha 9 patří k obvodům se silnou tradicí průmyslu i levicové politiky, pročež by ČSSD měla na své pozici v ní pracovat dvojnásob usilovně,“ uzavřel Jelínek úvahu nad obvodem Praha 9.

Také zde postoupil před šesti lety do Senátu kandidát ODS, a také tu, stejně jako na Praze 5, mu byl ve druhém kole soupeřem kandidát ČSSD. A do třetice, i tu byl jejich souboj o hlasy voličů bez konkurence již v prvním kole.

Za ODS se na Praze 9 o hlasy voličů ucházel Tomáš Kladívko, za ČSSD Jiří Koskuba. Ve druhém kole senátních voleb zvítězil s výraznou převahou Kladívko, svůj hlas mu dalo 54,05 % voličů, v absolutních číslech porazil Koskubu o pohodlných 2754 hlasů.

V roce 2002 senátní volby v Praze 9 vyhrál Josef Palata z ODS, i jemu byl ve druhém kole soupeřem kandidát sociálních demokratů, Josef Dobrý. I Palata podobně jako Kladívko zvítězil ve druhém kole s relativně vysokým náskokem, svůj hlas mu dalo 56,52 % voličů.

V Praze 5 do druhého kola postoupí nejspíš zástupci pravice. Z prvních devíti obvodů naší analýzy jde o ojedinělý případ. Ve druhém kole se budou voliči rozhodovat mezi Baudyšovou a Jiřím Vávrou.

Odhad DR pro druhé kolo: Baudyšová (ANO) x Vávra (TOP 09). Mandát získá Baudyšová.

Praha 1
Volební obvod na Praze 1 už před volbami drží jeden z rekordů letošních voleb do horní komory: kandiduje v něm zdaleka nejvíc kandidátů, celkem patnáct. Mandát tu obhajuje Zdeněk Schwarz z ODS. Na pravici mu bude nepochybně silným soupeřem bývalý předseda zelených Martin Bursík, který jde do voleb s podporou TOP 09.

Sociální demokracie do voleb nominovala Petra Pavlíka, komunisté Dagmar Gušlbauerovou. Praha 1 je také jedním z obvodů, kde kandiduje zástupce SPO, konkrétně Milan Jurových.

Na kandidátce lidovců a zelených se o hlasy voličů uchází Václav Hampl, za hnutí ANO pak Laura Janáčková. Své kandidáty tu má také například Republika, O.K. strana, Svobodní, Úsvit, Národní demokracie či uskupení DOMOV a SNK-ED.

Podle Lukáše Jelínka je pravděpodobné, že se na praze 1 do druhého kola dostanou Václav Hampl a Martin Bursík. „Hampl je zajímavým průnikem zájmů a představ zelených a lidovců, navíc centrální pražský obvod by bývalému rektorovi UK mohl fandit,“ myslí si Jelínek.

Bývalý lidovec, předseda zelených a zakladatel LESa Martin Bursík kandiduje tentokrát s podporou TOP 09. Foto: FB Martina Bursíka

Bursík pak podle něj patří k typu politiků, pro něž mají pravicoví Pražané slabost. „Je nositelem zelených i liberálních témat a spojení se silnou TOP 09 může být pro něj výhodou, jakkoliv mu bývalí členové Strany zelených, ale i současní sympatizanti strany LES, kterou nedávno založil, nemusejí rozumět,“ uvedl politolog pro Deník Referendum.

Zdůrazňuje přitom, že tu také ČSSD postavila vynikajícího kandidáta, avšak k jeho škodě strana nezapracovala na jeho širší známosti v dostatečném předstihu. „Petr Pavlík tak spíš zůstane adeptem pro fajnšmekry,“ odhaduje Jelínek.

„ANO to zase s prezentací paní Janáčkové přehnala. Její vyzývavost v projevu i na plakátech může spolu s politickou nezkušeností spíše voliče odrazovat, a to i ty, co jinak ochotně na Babišovu strategii přistupují,“ pokračuje ve výčtu politolog.

Zázraku by se podle jeho slov rovnal také úspěch dosavadního senátora Schwarze za ODS. „Vedle politických souvislostí mu asi neprospěje ani příliš častý rozruch kolem pražské záchranky, kterou řídí,“ uzavřel Jelínek.

I na Praze 1 postoupili do druhého kole senátních voleb před šesti lety kandidáti občanských a sociálních demokratů.

A to přesto, že tu například za zelené kandidoval rocker a bývalý poslanec Federálního shromáždění Michael Kocáb. Zakladatel Pražského výběru skončil v prvním kole až třetí, a to o necelých tisíc hlasů za kandidátkou sociální demokracie.

Za ČSSD se tu ohlasy voličů ucházela Blanka Haindlová, za ODS pak Zdeněk Schwarz. Druhé kolo skončilo jednoznačně, Schwarz získal 60,21 % hlasů.

V roce 2002 vyhrál v Praze 1 senátní volby Martin Mejstřík, který šel do voleb jako nezávislý kandidát s podporou uskupení Cesta změny. Mejstřík ve druhém kole porazil Petra Weisse z ODS, svůj hlas mu tehdy dalo 55,96 % voličů.

Silnou dvojici pro druhé kolo budou tvořit Václav Hampl a Martin Bursík. A to přesto, že jde o obvod, kde kandiduje nejvyšší počet kandidátů a hlasy voličů se tak mohou nepředvídatelně štěpit.

Odhad DR pro druhé kolo: Hampl (KDU-ČSL-SZ) x Bursík (LES-TOP 09). Mandát získá Hampl.

Celkový odhad DR po prvních devíti obvodech: ČSSD 5, ANO 3, KDU-ČSL-SZ 1.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.