Poslanci se vrátí k zákonu o dětských skupinách

Vratislav Dostál

Poslanecká sněmovna v úterý projedná zákon o dětských skupinách. Novela vrácená sněmovně Senátem měla být projednána již před dvěma týdny, poslanci ji ale odložili. Změnu zákona o dětských skupinách podporuje pravice i levice.

Sněmovna má v úterý na programu schvalování zákona o dětských skupinách. Zákon kritizuje angažovaná veřejnost, jeho původní podoba totiž ohrožovala existenci lesních školek. Novela se přitom měla projednávat již na minulé schůzi poslanců, nakonec ale tento bod zákonodárci odložili.

„Měli jsme tak čas zjistit, jaké jsou názory jednotlivých stran na změnu zákona. Senátní pozměňovací návrh jednoznačně podporuje TOP 09 nebo KDU-ČSL. Změna zákona má podporu mezi jednotlivými poslanci všech stran kromě komunistů, kteří jsou od počátku proti zákonu jako takovému,“ uvedla Tereza Valkounová, předsedkyně Asociace lesních mateřských škol.

Podle jejího odhadu lze proto očekávat napínavé jednání. Řada poslanců se může rozhodnout až na místě. Příznivci původní verze zákona argumentují tím, že mají být jednotné parametry pro všechny poskytovatele péče a také že lesní školky zbytečně panikaří, protože se brzy dostanou do rejstříku ministerstva školství a zákon se jich tak týkat vůbec nebude.

To ale Asociace lesních mateřských škol zpochybňuje. „Jednotné parametry pro všechny zní líbivě, ale v praxi přinesou výrazné omezení a v řadě případů zánik fungujících zařízení, která vypadají jinak než stanovená norma. Rodiče jsou s nimi přitom spokojeni a dodnes to takto dobře fungovalo. Lesní školky jsou toho typickým příkladem. A vstup do rejstříku ministerstva je sice naším dlouhodobým cílem, dosavadní jednání však jasně ukazují, že během roční překlenovací lhůty se to rozhodně nestihne,“ upozorňuje Valkounová.

Naději pro lesní školky představuje neutrální stanovisko předkládající ministryně Michaely Marksové-Tominové, které vyjádřila k pozměňovacímu návrhu na půdě Senátu. Ještě v červnu v Poslanecké sněmovně totiž bylo její stanovisko negativní. Dalším důležitým hlediskem by také měla být petice na podporu senátního návrhu, která byla odevzdána v den, kdy byl zákon původně na programu.

„Donutilo nás to neplánovaně uzavřít petici, kterou jsme nakonec odevzdali s více než deseti tisíci podpisy, teď jich má na kontě již skoro čtrnáct tisíc. Takový počet lidí by už poslanci neměli opomíjet,“ vysvětluje Valkounová. „První petici určenou Senátu podepsalo během července přes třináct tisíc lidí. Věříme, že ani Sněmovna nebude chtít tolik dětí připravit o školku.“

Původní návrh zákony byl kritizován za to, že zavádí novou plošnou regulaci všech zařízení péče o malé děti. Původně byl přitom prezentován jako další alternativa. Možnost volby však původní verze zákona nedává. Všichni, kdo provozují pravidelné programy pro děti od jednoho roku do nástupu do školy, by tak museli do roka vyhovět požadavkům dětské skupiny, v opačném případě byl hrozil jejich zánik.

„Naše školky ve vyloučených lokalitách mají zavedené zázemí a provoz, které vycházelo z toho, co bylo dostupné a vyhovovalo dětem a rodičům. Nyní by všichni museli zajistit například sprchový kout nebo umyvadla ve výšce 50 cm,“ přiblížil už dříve podobu zázemí dětské skupiny do dvanácti dětí Šimon Pánek, ředitel společnosti Člověk v tísni.

„Mateřská, rodinná či komunitní centra vznikají z potřeby místních obyvatel. Reagují na aktuální poptávku, často jsou závislá na dobrovolné práci organizátorů. Mnohde zastávají jedinou volnočasovou, kulturní či vzdělávací možnost pro místní obyvatele. Pestrost práce center je klíčová a proto by pro velkou část z nich striktní parametry navržené pro dětskou skupinu byly likvidační,“ komentuje potřebu úpravy závaznosti zákona Michaela Bernardová z Unie center pro rodinu a komunitu.

Řešení, které by pomohlo všem, spočívá v možnosti volby, zda se organizace stanou dětskou skupinou s garancí a podporou státu, nebo budou fungovat dál mimo tuto kategorii. To by údajně zároveň vyhovovalo zaměstnavatelům, kteří na povolení zakládat dětské skupiny čekají.

„Umožnit vznik dětských skupin jako volitelné alternativy považujeme za dobrý kompromis. Pro nás je klíčové, aby dětské skupiny mohly začít vznikat co nejdříve,“ uvádí Vít Jásek, výkonný ředitel Unie zaměstnavatelských svazů.

Volitelná registrace by byla řešením i pro zachování lesních školek, které proti zákonu vystupují nejhlasitěji. Senátem předložený pozměňovací návrh toto řešení obsahuje. Je tedy nyní na poslancích, zda jej přijmou.

„Doufáme, že si poslanci z možných variant vyberou tu, která pomůže všem — tedy pozměňovací návrh Senátu. Byla by škoda promarnit příležitost na schválení všemi přijatelné verze zákona,“ vysvětluje Aleš Sedláček, předseda České rady dětí a mládeže.