Vůdci vojenského převratu v Nigeru oznámili pozastavení ústavy a zrušení státních institucí. Mluvčí nově ustavené Nejvyšší rady pro obnovení demokracie (CSRD) Goukoye Abdul Karimou ve čtvrtek potvrdil, že v západoafrické zemi došlo k převratu. „Bezpečnostní a obranné síly se rozhodly převzít odpovědnost a skoncovat s napjatou situací. Pozastavili jsme platnost ústavy a rozpustili všechny státní instituce,“ řekl ve vysílání státní televize. Podle něj nová vláda uzavřela hranice a uložila noční zákaz vycházení.

„Žádáme obyvatelstvo, aby zachovalo klid a zůstalo jednotné s ideály CSRD, která změní Niger na příkladnou demokracii s dobrou vládou v souladu s jinými zeměmi a hodnotami míru a stability,“ prohlásil Karimou. Mluvčí se nevyjádřil k tomu, jak dlouho bude třeba vojenská správa, ale zdůraznil, že všechny smlouvy, které země uzavřela, budou dodrženy. Žádal také, aby mezinárodní společenství CSRD důvěřovalo a podporovalo ji.

Ve čtvrtek kolem poledne byli podle svědků zabiti v přestřelce v centru hlavního města Niamey nejméně tři lidé poté, co vojáci pod vedením plukovníka Adamou Harouny zaútočili na prezidentský palác.

Novinář, který v zájmu bezpečnosti požádal o zachování anonymity, řekl, že prezident Mamadou Tandža byl zajat. „Rebelové vzali prezidenta na neznámé místo do doby, než podá rezignaci. Chtějí, aby prezident odstoupil sám. Ozbrojenci nyní kontrolují prezidentský palác,“ řekl žurnalista agentuře Al-Džazíra.

Vysoké napětí panovalo v Nigeru od chvíle, kdy exprezident Tandža loni rozpustil parlament a změnil ústavu, aby se mohl ucházet o mandát v dalším volebním období. Tento krok kritizovala jak domácí politická scéna, tak mezinárodní společenství. V červnu Tandža rozpustil ústavní soud, který rozhodl proti němu, a převzal veškeré pravomoci vlády s pomocí dekretů. Na mezinárodní kritiku reagoval prohlášením, že je zodpovědný pouze nigerským obyvatelům. V listopadu vyšly do ulic tisíce demonstrantů volajících po prezidentově rezignaci. Tandža měl odstoupit v prosinci po dvou následujících funkčních období v prezidentském křesle. Jeho reformy ale odstranily většinu kontroly prezidentské moci. Zrušil omezení počtu funkčních období a nechal vyhlásit, že bude další tři roky vládnout bez voleb. Toto prodloužení prý potřebuje k dokončení velkých investičních projektů.

Opoziční Koordinace demokratických sil pro republiku (CFDR), která zahrnuje politické strany, lidsko-právní a dělnické organizace, odsoudila referendum ze čtvrtého srpna jako puč a vyzvala k organizování nových voleb. Stejně tak opozice bojkotovala dvacátého října legislativní volby, po nichž Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) pozastavilo nigerské členství a Evropská unie zmrazila svou rozvojovou pomoc této zemi.

Mluvčí amerického ministerstva zahraničí P. J. Crowley ve čtvrtek vyjádřil pro Tandžu málo pochopení. „Nebudeme v žádném případě bránit násilí tohoto druhu, ale je jasné, že Niger musí co nejdříve přistoupit k volbám a následně k vytvoření nové vlády,“ řekl.

Expert na africké otázky Themon Djaksam řekl Al-Džazíře, že obyvatelé Nigeru byli ze svého prezidenta už delší dobu rozčarovaní. „Prezident má málo loajálních příznivců. Není pochyb o tom, že puč si získá silnou podporu místních, protože v zemi vládne nespokojenost se současnou situací,“ dodal.

Navzdory politickým zmatkům Niger přitahuje miliardy dolarů investic od mezinárodních firem, které se snaží využít jeho obrovské nerostné bohatství.

Další informace:

Al Jazeera Niger soldiers say coup 'patriotic'