V Gaze zavládl po sedmidenním bombardování relativní klid, vydržel ale jen několik hodin. Stalo se tak v úterý z rozhodnutí izraelské vlády, jež ráno přistoupila na jednání o příměří zprostředkované Egyptem, které bylo podmíněno klidem zbraní. V průběhu odpoledne se ovšem rozhodla bojové operace obnovit.

„Souhlasili jsme s egyptským návrhem, neboť jej vnímáme jako příležitost k demilitarizaci (pásma) Gazy diplomatickými prostředky. Když Hamás nepřistoupí na klid zbraní, bude Izrael oprávněn rozšířit vojenskou operaci k dosažení potřebného klidu,“ řekl médiím ráno izraelský premiér Benjamin Netanjahu.

Hamás se k nabídce nejprve oficiálně nevyjádřil, z pásma však dopadlo na Izrael během dne několik desítek raket. To si vyložili izraelští představitelé jako důkaz, že Hamás o příměří nestojí.

Podle pozorovatelů odpalovali raktey nejspíše jiné militantní skupiny než dominující Hamás, anebo členové brigády Izz ad-Dína al-Kassáma — jádra, resp. zvláště radikální části ozbrojeného křídla Hamásu. Ti klid zbraní odmítli hned ráno. Politické vedení tak učinilo až v pozdním odpoledni s tím, že Egypt s ním věc předem nekonzultoval a že jeho podmínky nebyly splněny.

„Hamás v posledních dnech požadoval nejen ukončení bombardování, ale i zrušení blokády pásma Gazy a svobodu pro několik desítek Palestinců, které Izrael propustil v roce 2011 výměnou za zajatého Gilada Šalita, ale nedávno opět uvěznil. Aby si totiž udržel svoje postavení, potřebuje vyjednat nejen příměří, ale i něco, co bude moci oficiálně vyložit jako svůj úspěch — jako důkaz svého ,vítězství‘ (...) Není jasné, zda Izrael na něco takového teď přistoupí,“ hlásil do úterního vysílání BBC Kevin Connolly, blízkovýchodní zpravodaj stanice.

Znalci se shodují, že stávající krize nemůže dost dobře skončit jinak než právě určitým typem příměří. Otázkou zůstává, zda se situace ještě nevyhrotí, resp. kdy ono konečné příměří nastane.

Následky bombardování