Zveřejňujeme povolební rozhovor s lídrem kandidátky ČSSD do Evropského parlamentu Janem Kellerem. Ptali jsme se ho na dojmy z kampaně, na kondici ČSSD a její schopnost uchopit a srozumitelně artikulovat svůj pohled na uzlová témata české i evropské politiky. Prozradil nám také, ve kterých výborech spatřuje své místo v Evropském parlamentu.

Jakou zkušenost si odnášíte z volební kampaně? Co vám napověděla o stavu české společnosti a náladách v ní?

Jsem rád, že to byla podle všeho moje poslední volební kampaň. Osobně mi nesedí ani heslovitost billboardů, ani diskuse, ve kterých máte pětadvacet vteřin na to, abyste se vyjádřili k velice komplikovaným problémům.

Čtyři z pěti lidí u nás volby ignorovali, nad tím by se měli zamyslet ve všech stranách. Bojkot voleb převážil nad příklonem k euroskeptikům, či dokonce k hnutím ještě povážlivějším, což je snad jediný příznivý výsledek těchto voleb.

Sice jste získal nejvyšší počet preferenčních hlasů ze všech sociálnědemokratických kandidátů v dosavadních eurovolbách, přesto musíme připomenout, že ČSSD oproti minulým volbám ztratila 313 332 voličů. Ztratili i komunisté, tedy levice jako celek. Kde spatřujete příčinu?

Problém sociální demokracie vzhledem k evropským volbám byl znám už dopředu. Je to strana, ve které existuje největší rozdíl mezi názorem vedení na straně jedné a členské základny a sympatizantů na straně druhé, co se týče předmětu voleb — tedy Evropské unie.

Oproti předchozím volbám se tento rozdíl podle všeho ještě zvýšil. Obě levicové strany ztratily voliče ve prospěch Babišovy strany. Nevím, jak dlouho ANO ještě vydrží kompaktní, věřím ale, že je jenom otázka času, kdy se ztracení voliči začnou k levici vracet.

Obě strany ovšem na sobě budou muset pořádně zapracovat, jinak se nevrátí, ale budou vyhlížet nějakého nového Babiše.

Zdá se, že sociální demokracie nedokáže uchopit a veřejnosti srozumitelně a jednotně artikulovat svůj postoj k mnoha klíčovým problémům dneška. Ukázalo se to například při debatě o transatlantické smlouvě, kterou jste sice kritizoval, avšak mnozí sociální demokraté k ní přistupují značně servilně. A to se nedostalo například na téma zdanění bank a finančních transakcí...

Domnívám se, že debata o euroatlantické smlouvě bude pro Evropský parlament klíčová. Frakce socialistů a demokratů, do které patří také ČSSD, přijala v polovině dubna velice kritické stanovisko k připravované smlouvě.

Obává se, že smlouva může poškodit spotřebitele a pracovní podmínky. Obává se nedostatečné regulace finančních trhů. Varuje před tím, aby smlouva nepoškodila práva Evropského parlamentu a amerického Kongresu. Evropští socialisté vyzývají, aby smlouva byla koncipována tak, že posílí práva zaměstnanců v USA na evropskou úroveň.

Dále jsou socialisté proti tomu, aby smlouva obsahovala doložku o arbitrážích mezi státy a firmami. A v neposlední řadě požadují už konečně transparentní jednání ohledně podezřele utajovaného znění pracovního textu smlouvy.

Zatím to vypadá, že česká vláda bezezbytku přijala stanovisko Babišovy strany, která vystavila smlouvě bianco šek. Já se budu i nadále držet stanoviska evropských socialistů.

Podstatným momentem letošních voleb je ztráta voličů všech dosud v Evropském parlamentu zastoupených stran, a to včetně lidovců, kteří sice relativně posílili, avšak v absolutních číslech ztratili voliče i oni. Navíc pokračuje tříštění politické scény započaté předčasnými sněmovními volbami loni na podzim, oproti čtyřem stranám nás bude od letošního roku zastupovat subjektů sedm. Co soudíte o tomto trendu?

Sedm českých stran se sice nějak zařadí do existujících frakcí v Evropském parlamentu. Jejich hlas však bude ještě slabší než doposud, což není dobrá zpráva. Já se spoléhám na to, že socialisté na západ, sever i jih od našich hranic jsou přece jen radikálnější než ti čeští a moravští.

Proto myslím, že bych tam mohl dobře zapadnout.

Z pohledu voličů se zdá, že se dosavadní europoslanci svým zvolením jaksi české veřejnosti vytratili z očí. Svůj neblahý vliv na tom mají nepochybně média, přesto se zeptám: jak tomu chcete zabránit?

Budu pokračovat v psaní do deníku Právo a kromě komentování naší domácí scény budu psát i o tom, co se děje v Bruselu, nakolik nám to prospívá a v čem by nás to mohlo poškodit. Podrobně budu referovat také o jednáních ohledně již zmíněné transatlantické smlouvy.

A kde vidíte v Evropském parlamentu své místo? Čemu se plánujete věnovat především?

Mám zájem o práci ve výboru pro zaměstnanost a sociální otázky. Jako náhradník bych chtěl být v hospodářském výboru. V záloze mám výbor pro rozvoj regionů. Uvidím, do kterých dvou se nakonec dostanu.