Osm dní zbývá do okamžiku, kdy začnou Slováci volit nového prezidenta. Podmínky registrace splnilo původně patnáct uchazečů, znalci a průzkumy ale dávají šanci pouze pěti. Stálým favoritem je už od prosince současný premiér a předseda strany Smer-SD Robert Fico. Za ním se v preferenčních šetřeních umísťují podnikatel a filantrop Andrej Kiska, první slovenský ministr zahraničí, herec a exředitel televize JOJ Milan Kňažko, právní expert Radoslav Procházka a emeritní předseda parlamentu Pavol Hrušovský.

Ficův postup do druhého volebního kola je dle pozorovatelů jasný. Otázkou zůstává, kdo postoupí s ním. Kiska, Kňažko, Procházka a Hrušovský se tak v posledních dnech zúčastňují nejrůznějších diskuzí, ve kterých prezentují svou předvolební image a oslovují nerozhodnuté.

„Každý z tých kandidátov sa predstavil ako v doterajším priebehu predkampaně: pán Procházka ako erudovaný odborník a právník, pán Kňažko ako znalec politického systému s expertízou v zahraničnej politike a schopný pointovať (...) pán Kiska v tej svojej oblasti podnikania a pomoci odkázaným a pán Hrušovský ako 25ročná skúsenosť s reakciou typu všeobecnej formulácie, ktorá ani neublíží, ani nepotěší,“ shrnula dojmy z jedné z posledních debat expremiérka a prezidentská kandidátka z minulých voleb Iveta Radičová.

Profily kandidátů

Kandidátem tradičních slovenských pravicových stran SDKÚ-DS, KDH a Most-Híd je v těchto volbách Pavol Hrušovský (KDH), jemuž však znalci a průzkumy dávají ze čtveřice nejmenší naději. V debatách působí ve srovnání se soupeři opotřebovaně, nudně a bezbranně, jeho slib „zmierňovať napätie, spájať všetkých občanov a brániť zenužívaniu moci“ s image rozvážného a slušného politika už voličům zjevně nestačí. V šetřeních Hrušovský více než půl roku ztrácí a jeho stávající podpora se pohybuje mezi 3,4 (únorový Median.sk) a 7,3 (Focus) procenty.

Radoslavu Procházkovi a Milanu Kňažkovi přisuzují průzkumy podobnou sílu: 9,5 (Polis) až 12,9 (Focus) procenta; dle znalců jsou ale Kňažkovy šance větší.

Teprve 41letý exposlanec KDH Procházka by chtěl být jiným prezidentem než všichni dosavadní — slibuje vykonávat funkci energicky, pravidelně navštěvovat zasedání vlády a hodnotit činnost jednotlivých ministerstev. Jeho nejspíše největším tématem v kampani je „aktívne chopenie sa nápravy pomerov v súdnej moci“.

Kňažko, který byl v minulosti členem hned šesti stran, naopak žádnou převratnou koncepci nepředkládá. Profiluje se jako důsledný pravičák, kritik Roberta Fica a antikomunusta. Slibuje vracet do sněmovny každý zákon, který by zvýšil daně, a tlačit na vyrovnaný rozpočet. Na rozdíl od Procházky má ale též velké herecké charisma. V debatách působí daleko vyrovnaněji, mluví srozumitelně a argumentační výpady protivníků odráží vtipem.

A tak zatímco Procházkovy preference týden za týdnem mírně klesají, Kňažkovy rychle rostou. Milan Kňažko se navíc jeví jako obtížnější soupeř pro Roberta Fica ve druhém kole, k čemuž dle většiny znalců nemálo voličů přihlédne.

Největší podporu mezi ne-Ficovými voliči má ovšem prozatím velkopodnikatel Andrej Kiska. Podle některých průzkumů zaostává i on za premiérem o více než 15 procent (Focus, Polis); dle jiných ho ale dohání (Median.sk: Fico 35,8, Kiska 32,6). Kiska vede intenzivní kampaň už více než rok a celé Slovensko lemují jeho billboardy. V programu zmiňuje spíše obecné věci jako „zlepšenie konkurencieschopnosti Slovenska“ či „spravodlivejšie rozdelenie sociálnych dávok“ k čemuž doplňuje závazek typu „ako prezident budem naliehať“.

Slováci Kisku neoceňují jako politického vizionáře, ale schopného ne-politika a Kiska to zjevně ví. V debatách vystupuje podobně jako před minulými volbami v ČR Andrej Babiš, třebaže s větším důrazem na kritiku osoby premiéra.

Sám Robert Fico pak žádný formálně zpracovaný program nepředkládá, Chlubí se svými úspěchy a zkušenostmi a jako prezident chce být především „garantom zachovania pokoja, dialógu a stability v krajine“. Fico se zúčastňuje menšího počtu debat než zmíněná čtveřice. Dle znalců spoléhá na svou stabilní voličskou základnu, oblíbenost a pozornost, jíž mu věnují média sama jako premiérovi.

Vliv a dny volby

Z hlediska ústavy je slovenský prezident podobně silnou postavou jako český, může však blokovat nominace z vlády či z parlamentu na obsazení vedoucích míst na několika vlivných úřadech, resp. v institucích. Jeho vliv narůstá také při vládních krizích — pokud je určitému kabinetu vyslovena nedůvěra poslanci, musí část rozhodnutí odstupující vlády schvalovat právě prezident.

Slovenský prezident je také volen podobně jako český — v přímé dvoukolové volbě s pětiletým mandátem. První kolo proběhne tento rok 15. března, druhé 29. března. Funkce se by se měl nově zvolený prezident ujmout 15. června.

Slováci na rozdíl od Čechů volili prezidenta přímo už třikrát. V roce 1999 zvítězil Rudolf Schuster, v letech 2004 a 2009 pak Ivan Gašparovič.

K registraci k volbě jsou na Slovensku nutné podpisy nejméně patnácti poslanců (v ČR musí být dvacet poslanců, případně senátorů), anebo patnácti tisíc občanů (v ČR padesáti tisíc). Na svou propagaci mohou kandidáti v kampani vydat maximálně 132 775 eur (přibližně 3,6 milionu korun). Tato zásada je ale mnohými pozorovateli kritizována, neboť někteří z kandidátů propagovali svoji osobu intenzivně už před oficiálním začátkem kampaně.

Další informace:

SME.sk Kňažko by volil Procházku (top momenty debaty SME)

SME.sk Štyria kandidáti sa spoja proti Ficovi, dohoda vzišla z debaty

Pravda.sk Ako sa uskutočnia prezidentské voľby

Pravda.sk Právomoci prezidenta Slovenskej republiky

Pravda.sk Ruža od Smeru, kniha od Kňažka

Aktuálne.sk Kampaň mieri do finále aj na billboardoch. Pozrite si, aké posolstvá skrývajú podľa odborníkov

Aktuálne.sk Poznáte svojho prezidentského kandidáta? Prečítajte si, čo všetko sľubujú